StránkaDiskuseZobrazit zdrojHistorie DRACHOVSKÁ-ŠIMANOVÁ Miroslava 24.11.1918-28.3.1961

Miroslava DRACHOVSKÁ-ŠIMANOVÁ
Narození	24.11.1918
Místo narození	Jemnice
Úmrtí	28.3.1961
Místo úmrtí	letecké neštěstí u Norimberku (Německo)
Povolání	6- Botanik 31- Potravinář
Trvalý odkaz	http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45809

DRACHOVSKÁ-ŠIMANOVÁ, Miroslava, * 24. 11. 1918 Jemnice, † 28. 3. 1961 letecké neštěstí u Norimberku (Německo), botanička, fytopatoložka, pedagožka, odborná spisovatelka

Byla dcerou Karla Š., učitele jemnické lesnické školy a do 1939 generálního ředitele československých státních lesů. Zdědila zájem o přírodu a o biologii. Studovala na reálném gymnáziu v Dušní ulici v Praze, kde 1937 maturovala. Zapsala se na Vysokou školu zemědělského a lesního inženýrství při ČVUT. V době německé okupace a uzavření českých vysokých škol pracovala 1939–40 v zemědělských závodech Marianovice na Benešovsku a v Kostelci nad Ohří. Poté od 1940 působila ve Státních výzkumných ústavech zemědělských v Praze-Dejvicích. Školu dokončila 1946, obhájila práci Studium parasitické houby Cercospora beticola a získala titul ing. Externě pak studovala biologii na Přírodovědecké fakultě UK, kde absolvovala disertací Příspěvek ke studiu mykoflory řepných listů a byla 1949 promována RNDr. 1946 přešla do služeb Výzkumného ústavu cukrovarnického v Praze-Střešovicích (od 1952 v Modřanech), kde pracovala v oddělení pro hygienu řepy a nakonec vedla biologické oddělení. Obhájila disertaci na ČVUT a byla 1952 promována doktorkou technických věd a jmenována docentkou na Fakultě potravinářské technologie Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Přednášela i na Přírodovědecké fakultě UK fyziologii a fytopatologii cukrovky a na VŠZ nauku o prognóze, diagnostice a imunologii rostlin. Vědeckou činnost zaměřila na pomoc praxi, věnovala se škodlivým činitelům ovlivňujícím zdravotní stav cukrovky na poli, systematicky studovala vliv virových a houbových chorob na technologickou jakost cukrovky. Nalezla nové typy viróz u nás, virovou žloutenku řepy v Bulharsku a v Rumunsku, předpověděla výskyt ploštice sítěnky řepné i makadlovky řepné. Publikovala výsledky výzkumů o cerkospoře, mšicích, můře osenní i o jejich potírání, v drobnějších pracích se zabývala chorobami a škůdci cukrovky, její fyziologií, technologickou jakostí, uskladňováním a ztrátami. Zpracovala metodiku řepařského pokusnictví. Další pozornost věnovala cukrovarnictví, prognóze a diagnóze v ochraně rostlin.

Pracovala v komisích při ČSAV, ČSAZV a ve vědeckých organizacích. Byla členkou Československé botanické společnosti, Československé entomologické společnosti a Československé společnosti biochemické a Mezinárodního institutu pro výzkum cukrové řepy v Bruselu.

D: Bibliografie prací o řepných škůdcích, in: O. Smetana, Entomologická bibliografie Československa 1951–1960, 1969, s. 156–159 (kde soupisy prací); výběr: Řepařská fytopatologie, 1947; Ochrana cukrovky v přehledu, 1951; Řepné virózy a jejich přenašeči, 1955; Prognosa a imunita v ochraně rostlin 1–2, 1955; Základy cukrovarnictví. 1–2, 1955, 1957; Atlas řepných škůdců a chorob, 1955; Technická botanika. 1–2, 1955; Řepařsko-cukrovarnické pokusnictví, 1958; Fyziologie cukrovky, 1959.

L: Za vysokou úrodu 5, 1957, s. 236; Listy cukrovarnické 77, 1961, s. 99 až 105; Vesmír 40, 1961, s. 276; Preslia 34, 1962, s. 294–299 (kde soupis díla); Sborník VŠCHT Praha, Potravinářská technologie 6, 1962, č. 1, s. 15–35; Koleška 2, s. 36–37; L. Skala, Naši předchůdci 1, 1993, s. 87; ČBS, s. 117; Tomeš 1, s. 255; Rostlinolékař. Časopis pro pracovníky v ochraně rostlin 10, 1999, č. 3, s. 35.

Zdeněk Koleška