Biografický slovník
DRAHLOVSKÝ-ČAPKA Josef 13.12.1847-11.6.1926: Porovnání verzí
(DRAHLOVSKÝ_Josef_13.12.1847-18.6.1926) |
|||
| (Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| − | | jméno = Josef DRAHLOVSKÝ | + | | jméno = Josef DRAHLOVSKÝ-ČAPKA |
| − | | obrázek = | + | | obrázek = Drahlovsky-Capka Josef portret.jpg |
| datum narození = 13.12.1847 | | datum narození = 13.12.1847 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Drahlov u Olomouce |
| − | | datum úmrtí = | + | | datum úmrtí = 11.6.1926 |
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Přarov |
| − | | povolání = 77- Hudební skladatel | + | | povolání = 77- Hudební skladatel<br />78- Hudební interpret |
| − | 78- Hudební interpret | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 14, Praha 2011, s. 354 |
| + | }} | ||
| + | '''DRAHLOVSKÝ-ČAPKA, Josef''' ''(též ČAPEK-DRAHLOVSKÝ, ČÁPEK-DRAHLOVSKÝ, vl. jm. Čapka), * 13. 12. 1847 Drahlov u Olomouce, † 11. 6. 1926 Přerov, hudební skladatel, regenschori, sběratel lidových písní'' | ||
| + | |||
| + | Absolvoval německé gymnázium v Olomouci (v době studií | ||
| + | fundatista u sv. Mořice), pak varhanickou školu v Praze. Od | ||
| + | 1871 působil jako varhaník a ředitel kůru v kostele sv. Vavřince v Přerově. První sborovou skladbu ''Modré oči'' napsal pro pěvecké těleso, které založil a vedl na gymnáziu. Patřil k plodným | ||
| + | skladatelům se zřetelným dvořákovským vlivem a stal se | ||
| + | horlivým zastáncem ceciliánské reformy v chrámovém zpěvu. | ||
| + | Učil zpěv na gymnáziu a zapojil se do kulturního a hudebního | ||
| + | života v Přerově. Řídil pěvecké a hudební sdružení Přerub a po | ||
| + | vzniku zpěvního dámského odboru Vlastimila (založen 1883) | ||
| + | vedl i toto těleso. Napsal přes 200 skladeb, z nichž byly oblíbeny | ||
| + | např. Moravské trojzpěvy, op. 67, 93 a 94, ''Moravské dvojzpěvy'', op. 81 a 87 a ''Moravské tance'' pro orchestr. Komponoval komorní díla, jako čtyřruční klavírní ''Legendy I–II'', ''Maděry'', | ||
| + | ''Hudební obrázky'' a ''Písně beze slov'' pro housle a klavír. Pro orchestr | ||
| + | složil 6 legend, 6 capricií, 3 symfonie, dále ''Moravské'' | ||
| + | ''tance'' op. 62 a 169, které byly provedeny 1895 K. Kovařovicem | ||
| + | na Národopisné výstavě českoslovanské v Praze. D. psal | ||
| + | písně a mužské, ženské i smíšené sbory, mj. na slova lidové | ||
| + | poezie, kantáty a oratoria (''Husitská'', ''Tři doby země české'' na slova | ||
| + | Boleslava Jablonského, ''Vodník'' na slova Jana z Hvězdy). Byl | ||
| + | autorem zpěvoher. S J. V. Soukupem složil hudbu k vánoční | ||
| + | hře na libreto J. Š. Baara, zpěvohru ''Bramborová vojna'' a řadu | ||
| + | chrámových skladeb, kromě jiného 18 mší, tedea, nešpory, | ||
| + | litanie, ofertoria, několik stovek varhanních předeher aj. Upravoval | ||
| + | lidové písně a tance. Ve sbírkách Etnologického ústavu | ||
| + | AV ČR v Brně bylo uloženo 38 jeho klavírních úprav lidových | ||
| + | figurálních tanců z Velkého Meziříčí a okolí z roku 1892 a stejný počet z 1894. Pocházely od jiných sběratelů (A. Skřivanová, M. Čermáková), D. je jednoduchým způsobem upravil. | ||
| + | Sepsal také pojednání s názvem ''O tanci'', přiložené k dopisu | ||
| + | L. Janáčkovi z 20. 3. 1894 (uloženo tamtéž). V rukopise zůstal | ||
| + | taneční repertoár z různých částí Hané (hanácké tance obecně, | ||
| + | dále z okolí Kroměříže a Chropyně, z Přerovska, Olomoucka | ||
| + | a Prostějovska) s připojenými poznámkami o instrumentálním | ||
| + | doprovodu. Z výsledků sběratelské činnosti D. vybral F. Bartoš | ||
| + | 92 zápisů pro svou třetí písňovou sbírku (F. Bartoš – L. Janáček, ''Národní písně moravské v nově nasbírané'', 1899–1901). D. se stal členem národopisného odboru pro přípravu Národopisné výstavy českoslovanské v Praze 1895. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' OSN 28, s. 198; OSND 1/2, s. 1006; MSN 2, s. 374; HS 1, s. 261 až | ||
| + | 262; V. Fišmistrová, Hudební skladatel J. Č. D. a Přerov, in: Nové | ||
| + | Přerovsko 11, č. 50, 13. 12. 2002, příloha Palackého 22 revue, s. II; | ||
| + | O. Hrabalová, Průvodce písňovými rukopisnými sbírkami Ústavu pro | ||
| + | etnografii a folkloristiku ČSAV, pracoviště v Brně, 2, 1983, s. 31; J. Jirka, | ||
| + | Přerovští dirigenti, kapelníci a sbormistři, in: Sborník Státního okresního | ||
| + | archivu Přerov, 2007, s. 76–97; Pazdírek, s. 204–205; I. Sekerová, J. Č. D., | ||
| + | sbormistr a ředitel kůru sv. Vavřince v Přerově (závěrečná práce, Týnská | ||
| + | vyšší odborná škola, Praha 2003). | ||
| + | |||
| + | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/303426 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
| + | |||
| + | |||
| + | Marta Toncrová | ||
| + | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:77- Hudební skladatel]] | [[Kategorie:77- Hudební skladatel]] | ||
| Řádka 16: | Řádka 65: | ||
[[Kategorie:1847]] | [[Kategorie:1847]] | ||
| + | [[Kategorie:Drahlov]] | ||
[[Kategorie:1926]] | [[Kategorie:1926]] | ||
| + | [[Kategorie:Přerov]] | ||
Verze z 5. 1. 2020, 16:50
| Josef DRAHLOVSKÝ-ČAPKA | |
 | |
| Narození | 13.12.1847 |
|---|---|
| Místo narození | Drahlov u Olomouce |
| Úmrtí | 11.6.1926 |
| Místo úmrtí | Přarov |
| Povolání |
77- Hudební skladatel 78- Hudební interpret |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 14, Praha 2011, s. 354 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=52017 |
DRAHLOVSKÝ-ČAPKA, Josef (též ČAPEK-DRAHLOVSKÝ, ČÁPEK-DRAHLOVSKÝ, vl. jm. Čapka), * 13. 12. 1847 Drahlov u Olomouce, † 11. 6. 1926 Přerov, hudební skladatel, regenschori, sběratel lidových písní
Absolvoval německé gymnázium v Olomouci (v době studií fundatista u sv. Mořice), pak varhanickou školu v Praze. Od 1871 působil jako varhaník a ředitel kůru v kostele sv. Vavřince v Přerově. První sborovou skladbu Modré oči napsal pro pěvecké těleso, které založil a vedl na gymnáziu. Patřil k plodným skladatelům se zřetelným dvořákovským vlivem a stal se horlivým zastáncem ceciliánské reformy v chrámovém zpěvu. Učil zpěv na gymnáziu a zapojil se do kulturního a hudebního života v Přerově. Řídil pěvecké a hudební sdružení Přerub a po vzniku zpěvního dámského odboru Vlastimila (založen 1883) vedl i toto těleso. Napsal přes 200 skladeb, z nichž byly oblíbeny např. Moravské trojzpěvy, op. 67, 93 a 94, Moravské dvojzpěvy, op. 81 a 87 a Moravské tance pro orchestr. Komponoval komorní díla, jako čtyřruční klavírní Legendy I–II, Maděry, Hudební obrázky a Písně beze slov pro housle a klavír. Pro orchestr složil 6 legend, 6 capricií, 3 symfonie, dále Moravské tance op. 62 a 169, které byly provedeny 1895 K. Kovařovicem na Národopisné výstavě českoslovanské v Praze. D. psal písně a mužské, ženské i smíšené sbory, mj. na slova lidové poezie, kantáty a oratoria (Husitská, Tři doby země české na slova Boleslava Jablonského, Vodník na slova Jana z Hvězdy). Byl autorem zpěvoher. S J. V. Soukupem složil hudbu k vánoční hře na libreto J. Š. Baara, zpěvohru Bramborová vojna a řadu chrámových skladeb, kromě jiného 18 mší, tedea, nešpory, litanie, ofertoria, několik stovek varhanních předeher aj. Upravoval lidové písně a tance. Ve sbírkách Etnologického ústavu AV ČR v Brně bylo uloženo 38 jeho klavírních úprav lidových figurálních tanců z Velkého Meziříčí a okolí z roku 1892 a stejný počet z 1894. Pocházely od jiných sběratelů (A. Skřivanová, M. Čermáková), D. je jednoduchým způsobem upravil. Sepsal také pojednání s názvem O tanci, přiložené k dopisu L. Janáčkovi z 20. 3. 1894 (uloženo tamtéž). V rukopise zůstal taneční repertoár z různých částí Hané (hanácké tance obecně, dále z okolí Kroměříže a Chropyně, z Přerovska, Olomoucka a Prostějovska) s připojenými poznámkami o instrumentálním doprovodu. Z výsledků sběratelské činnosti D. vybral F. Bartoš 92 zápisů pro svou třetí písňovou sbírku (F. Bartoš – L. Janáček, Národní písně moravské v nově nasbírané, 1899–1901). D. se stal členem národopisného odboru pro přípravu Národopisné výstavy českoslovanské v Praze 1895.
L: OSN 28, s. 198; OSND 1/2, s. 1006; MSN 2, s. 374; HS 1, s. 261 až 262; V. Fišmistrová, Hudební skladatel J. Č. D. a Přerov, in: Nové Přerovsko 11, č. 50, 13. 12. 2002, příloha Palackého 22 revue, s. II; O. Hrabalová, Průvodce písňovými rukopisnými sbírkami Ústavu pro etnografii a folkloristiku ČSAV, pracoviště v Brně, 2, 1983, s. 31; J. Jirka, Přerovští dirigenti, kapelníci a sbormistři, in: Sborník Státního okresního archivu Přerov, 2007, s. 76–97; Pazdírek, s. 204–205; I. Sekerová, J. Č. D., sbormistr a ředitel kůru sv. Vavřince v Přerově (závěrečná práce, Týnská vyšší odborná škola, Praha 2003).
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Marta Toncrová
