DRAHLOVSKÝ-ČAPKA Josef 13.12.1847-11.6.1926

Z Personal
Josef DRAHLOVSKÝ-ČAPKA
Narození 13.12.1847
Místo narození Drahlov u Olomouce
Úmrtí 11.6.1926
Místo úmrtí Přarov
Povolání 77- Hudební skladatel
78- Hudební interpret
Citace Biografický slovník českých zemí 14, Praha 2011, s. 354
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=52017

DRAHLOVSKÝ-ČAPKA, Josef (též ČAPEK-DRAHLOVSKÝ, ČÁPEK-DRAHLOVSKÝ, vl. jm. Čapka), * 13. 12. 1847 Drahlov u Olomouce, † 11. 6. 1926 Přerov, hudební skladatel, regenschori, sběratel lidových písní

Absolvoval německé gymnázium v Olomouci (v době studií fundatista u sv. Mořice), pak varhanickou školu v Praze. Od 1871 působil jako varhaník a ředitel kůru v kostele sv. Vavřince v Přerově. První sborovou skladbu Modré oči napsal pro pěvecké těleso, které založil a vedl na gymnáziu. Patřil k plodným skladatelům se zřetelným dvořákovským vlivem a stal se horlivým zastáncem ceciliánské reformy v chrámovém zpěvu. Učil zpěv na gymnáziu a zapojil se do kulturního a hudebního života v Přerově. Řídil pěvecké a hudební sdružení Přerub a po vzniku zpěvního dámského odboru Vlastimila (založen 1883) vedl i toto těleso. Napsal přes 200 skladeb, z nichž byly oblíbeny např. Moravské trojzpěvy, op. 67, 93 a 94, Moravské dvojzpěvy, op. 81 a 87 a Moravské tance pro orchestr. Komponoval komorní díla, jako čtyřruční klavírní Legendy I–II, Maděry, Hudební obrázky a Písně beze slov pro housle a klavír. Pro orchestr složil 6 legend, 6 capricií, 3 symfonie, dále Moravské tance op. 62 a 169, které byly provedeny 1895 K. Kovařovicem na Národopisné výstavě českoslovanské v Praze. D. psal písně a mužské, ženské i smíšené sbory, mj. na slova lidové poezie, kantáty a oratoria (Husitská, Tři doby země české na slova Boleslava Jablonského, Vodník na slova Jana z Hvězdy). Byl autorem zpěvoher. S J. V. Soukupem složil hudbu k vánoční hře na libreto J. Š. Baara, zpěvohru Bramborová vojna a řadu chrámových skladeb, kromě jiného 18 mší, tedea, nešpory, litanie, ofertoria, několik stovek varhanních předeher aj. Upravoval lidové písně a tance. Ve sbírkách Etnologického ústavu AV ČR v Brně bylo uloženo 38 jeho klavírních úprav lidových figurálních tanců z Velkého Meziříčí a okolí z roku 1892 a stejný počet z 1894. Pocházely od jiných sběratelů (A. Skřivanová, M. Čermáková), D. je jednoduchým způsobem upravil. Sepsal také pojednání s názvem O tanci, přiložené k dopisu L. Janáčkovi z 20. 3. 1894 (uloženo tamtéž). V rukopise zůstal taneční repertoár z různých částí Hané (hanácké tance obecně, dále z okolí Kroměříže a Chropyně, z Přerovska, Olomoucka a Prostějovska) s připojenými poznámkami o instrumentálním doprovodu. Z výsledků sběratelské činnosti D. vybral F. Bartoš 92 zápisů pro svou třetí písňovou sbírku (F. Bartoš – L. Janáček, Národní písně moravské v nově nasbírané, 1899–1901). D. se stal členem národopisného odboru pro přípravu Národopisné výstavy českoslovanské v Praze 1895.

L: OSN 28, s. 198; OSND 1/2, s. 1006; MSN 2, s. 374; HS 1, s. 261 až 262; V. Fišmistrová, Hudební skladatel J. Č. D. a Přerov, in: Nové Přerovsko 11, č. 50, 13. 12. 2002, příloha Palackého 22 revue, s. II; O. Hrabalová, Průvodce písňovými rukopisnými sbírkami Ústavu pro etnografii a folkloristiku ČSAV, pracoviště v Brně, 2, 1983, s. 31; J. Jirka, Přerovští dirigenti, kapelníci a sbormistři, in: Sborník Státního okresního archivu Přerov, 2007, s. 76–97; Pazdírek, s. 204–205; I. Sekerová, J. Č. D., sbormistr a ředitel kůru sv. Vavřince v Přerově (závěrečná práce, Týnská vyšší odborná škola, Praha 2003).

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí


Marta Toncrová