DRAHOŠ Vladimír 3.6.1925-28.6.1978

Z Personal
Vladimír DRAHOŠ
Narození 3.6.1925
Místo narození Třebíč
Úmrtí 28.6.1978
Místo úmrtí Brno
Povolání

28- Strojař nebo elektrotechnik

2- Fyzik
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45802

DRAHOŠ, Vladimír, * 3. 6. 1925 Třebíč, † 28. 6. 1978 Brno, elektrotechnik, pedagog, odborný spisovatel

Pocházel z rodiny malého obchodníka. Maturoval 1944 na reálném gymnáziu v Třebíči, vystudoval slaboproudou elektrotechniku na brněnské technice, kde byl 1949 promován inženýrem. 1950 se v Třebíči oženil s Marií Chmelovou a spolu vychovali syna Vladimíra (* 1955, MUDr.). Krátce pracoval v brněnském výzkumném středisku Tesla Elektronik. 1951 nastoupil na technice do interní vědecké aspirantury pro obor elektronové optiky, školil ho prof. A. Bláha z Ústavu teoretické a experimentální elektrotechniky (kandidátská disertace Návrh optické soustavy malého elektronového mikroskopu, 1954). Od 1954 působil jako vědecký pracovník v Laboratoři elektronové optiky ČSAV (dnes Ústav přístrojové techniky AV ČR) v Brně. Obhájil vědeckou hodnost DrSc. (disertace Interferenční elektronová mikroskopie, 1964). Vedl oddělení elektronové optiky a byl zástupcem ředitele ústavu. 1968 byl jmenován řádným profesorem pro obor měřicí technika a působil na katedře automatizace a měřicí techniky Elektrotechnické fakulty VUT. 1978 odešel do invalidního důchodu.

Vypracoval se v předního odborníka elektronové mikroskopie. Spolupracoval na konstrukci prvního československého elektronového mikroskopu (za nějž obdržel 1953 s A. Delongem Řád práce), stejného mikroskopu stolního (který vyráběl od 1957 sériově podnik Tesla Brno, byl postupně zdokonalován a získal 1958 zlatou medaili na Expo v Bruselu a D. s A. Delongem Státní cenu Klementa Gottwalda), difraktografu (1959), elektronového mikroskopu s vysokou rozlišovací schopností (1962, který byl 1965 oceněn zlatou medailí brněnského mezinárodního veletrhu) či elektronového emisního mikroskopu s ultravakuem (1966). Stal se držitelem šesti užitých patentů. Podílel se i na uplatnění elektronové mikroskopie v biologii a na společných úkolech Mezinárodního centra akademií věd socialistických zemí pro zvyšování kvalifikace pracovníků v oblasti elektronové mikroskopie v německém Halle. Napsal stovku příspěvků do našich a zahraničních publikací, skripta pro posluchače elektrotechnické fakulty Speciální přístroje (1971), byl spoluautorem monografií Praktická elektronová mikroskopie (1958, s A. Delongem) a Metody elektronové mikroskopie (1964, s kolektivem). Přijal členství v několika zahraničních odborných společnostech. Přednášel na kongresech v cizině a zasloužil se o uspořádání evropské konference o elektronové mikroskopii u nás (1964). Předsedal zkušební komisi pro měřicí techniku a lékařskou elektroniku i sekci elektronové mikroskopie Československé biologické společnosti. V Ústavu přístrojové techniky vedl orchestr a hrál na harmoniku.

L: Tomeš 1, s. 255; Kdo je kdo v Československu 1, 1969, s. 159; S A. Delongem a V. D. o elektronové mikroskopii v Československu, in: Československý časopis pro fyziku A 25, 1975, s. 62–65; A. Delong, Zemřel prof. V. D., DrSc., in: tamtéž A 28, 1978, s. 543–545; J. Krč-Turba, Prof. dr. ing. Aleš Bláha sedemdesiatročný, in: Slaboproudý obzor 37, 1976, s. 556.

P: Archiv VUT v Brně, Osobní spisy zaměstnanců – V. D.

Bohumila Lencová, Alžběta Skákalová, Gustav Novotný