DRAHOMÍRA ?900-?935: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = DRAHOMÍRA
 
| jméno = DRAHOMÍRA
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Drahomira portret.jpg
 
| datum narození = 90. léta 9. stol.
 
| datum narození = 90. léta 9. stol.
 
| místo narození =  
 
| místo narození =  
Řádka 54: Řádka 54:
 
[[Kategorie:900]]
 
[[Kategorie:900]]
 
[[Kategorie:935]]
 
[[Kategorie:935]]
 +
 +
<gallery>
 +
Drahomira vrazda.jpg|Drahomíra objednává vraždu Ludmily (středověká iluminace)
 +
</gallery>

Aktuální verze z 5. 1. 2020, 15:55

DRAHOMÍRA
Narození 90. léta 9. stol.
Úmrtí po 935
Povolání 41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu
Citace Biografický slovník českých zemí 14, Praha 2011, s. 355-356
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45799

DRAHOMÍRA, * 90. léta 9. stol., † po 935, kněžna

Podle Kosmovy kroniky pocházela z kmene slovanských Luticů z kraje Stodor, snad ve středním Polabí (dnes Braniborsko). Údaj václavských legend o tom, že byla pohanka, není pravděpodobný, v Čechách vyznávala křesťanskou víru. Z manželství s českým knížetem Vratislavem pocházelo zřejmě sedm dětí, synové (sv.) Václav, Boleslav (I.), předčasně zemřelý Spytihněv a čtyři dcery (Přibyslava a tři neznámého jména). Po smrti Vratislava I. vládla s podporou části velmožů jako regentka jeho matka Ludmila. Proti ní vystoupila D., podporovaná jinou skupinou velmožů (na rozdíl od Ludmily se orientující spíše na Sasko). Konflikt skončil vraždou Ludmily na Tetíně v září 921. Následujícího roku vpadl do Čech bavorský vévoda Arnulf s vojenskou výpravou, pravděpodobně jako trest za odsunutí Václava (straníka Bavorů) z vlády. Nedlouho poté Václav, který v té době dosáhl dospělého věku, zbavil D. moci (asi 923/24). Ta snad přebývala u syna Boleslava na stejnojmenném hradě. Později se kníže Václav orientoval na Sasko, což opět způsobilo vnitřní rozbroje, které skončily až jeho vraždou a nástupem bratra Boleslava I. na trůn (935). Poté prý D. utekla do země Chorvatů (?), kde zemřela, bližší údaje o jejím životě ale nejsou známy.

L: RSN 4, s. 271–272; OSN 7, s. 912–913; V. Novotný, České dějiny 1/1, 1912, rejstřík; MSN 2, s. 375–376; KSN 3, s. 467; MČE 2, s. 176; BL 1, s. 277; H. Ludat, Branibor, havolanská dynastie a Přemyslovci, in: ČČH 17, 1969, s. 489–506; D. Třeštík, Počátky Přemyslovců: vstup Čechů do dějin (530–935), 1997, rejstřík; J. Žemlička, Přemyslovci. Jak žili, vládli, umírali, 2005, rejstřík; Přemyslovci. Budování českého státu, D. Třeštík – P. Sommer – J. Žemlička (ed.), 2009, s. 34, 88, 91, 143, 159 až 160, 548–550.

P: Cosmae Pragensis Chronica Boemorum, B. Bretholz (ed.), in: Magnae Germaniae fontes historici, Scriptores rerum germanicarum, Nova series II, Berlin 1923, s. 34.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí


Marie Bláhová