Biografický slovník
DRAHOTUŠSKÝ Oldřich 19.2.1929-30.5.1994: Porovnání verzí
(DRAHOTUŠSKÝ_Oldřich_19.2.1929-30.5.1994) |
|||
| (Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Oldřich DRAHOTUŠSKÝ | | jméno = Oldřich DRAHOTUŠSKÝ | ||
| − | | obrázek = | + | | obrázek = Drahotussky Oldrich portret.jpg |
| datum narození = 19.2.1929 | | datum narození = 19.2.1929 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Podhradní Lhota u Kroměříže |
| datum úmrtí = 30.5.1994 | | datum úmrtí = 30.5.1994 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Planá u Mariánských Lázní |
| povolání = 75- Sochař nebo medailér | | povolání = 75- Sochař nebo medailér | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 14, Praha 2011, s. 357-358 |
| + | }} | ||
| + | '''DRAHOTUŠSKÝ, Oldřich''', ''* 19. 2. 1929 Podhradní Lhota u Kroměříže, † 30. 5. 1994 Planá u Mariánských Lázní, sochař, restaurátor'' | ||
| + | |||
| + | Vyučil se řezbářem v Holešově (1943–46). V Praze studoval | ||
| + | 1946–48 střední uměleckoprůmyslovou školu ve třídě sochaře | ||
| + | V. Markupa a 1948–53 Vysokou školu uměleckoprůmyslovou u J. Horejce a B. Stefana, postgraduálně Akademii výtvarných umění v Sofii, kde se seznámil s restaurátorskými | ||
| + | sochařskými technikami. Do 1964 byl zaměstnán ve firmě | ||
| + | ZUKOV (bývalá firma F. Anýž). První fáze jeho díla byla spojena | ||
| + | s užitým sochařstvím v kovu (stavební prvky, svítidla, | ||
| + | mříže, plakety, erby, znaky) a medailérstvím. Od druhé poloviny 50. let na sebe upozornil volnou tvorbou, komorní plastikou v kovu a dřevě, hlavně s figurálními motivy (akty, hlavy, | ||
| + | portréty), a reliéfy. Dřevěné plastiky vynikaly dokonalou | ||
| + | znalostí materiálu, smyslem pro trojrozměrný objem a osobitou | ||
| + | návazností na předmětné sochařství po A. Rodinovi. Uvolněnější | ||
| + | výraz uplatňoval v plastikách s náměty přírodních objektů. | ||
| + | Od 60. let se D. tvorba výrazově monumentalizovala | ||
| + | v rozměrných plastikách mladých lidí, v emotivních aktech | ||
| + | a torzech a zvláště v plastikách sportovců, zachycených v pohybu | ||
| + | (''Boxer'', ''Atlet'', ''Zápasník''). Pracoval nadále se dřevem, kovem, kamenem i patinovanou sádrou. V dílně zvonaře R. Manouška realizoval návrhy na výzdobu kostelních zvonů. Od | ||
| + | 1966 se intenzivně zabýval restaurováním. V Praze se podílel | ||
| + | na záchraně sochařské výzdoby budovy Národního muzea | ||
| + | i Národního divadla, pomníku sv. Václava na Václavském náměstí, | ||
| + | J. Husa na Staroměstském náměstí, J. Žižky na Vítkově, | ||
| + | rekonstruoval plynové osvětlovací stožáry na Karlově mostě, | ||
| + | mostě Legií a S. Čecha a na Hradčanském náměstí. Restauroval | ||
| + | zvony loretánské zvonkohry a mříž v kapli sv. Zikmunda | ||
| + | svatovítského dómu na Hradě. Ujal se restaurování sochy krále | ||
| + | Jiřího v Poděbradech, sochařské výzdoby karlovarské kolonády, morového sloupu Nejsvětější trojice ve Žluti cích, gotických dřevořezů v kostele Nanebevzetí Panny Marie na Zelené | ||
| + | Hoře u Nepomuka. Vrcholem se stala obnova řezbářské | ||
| + | a sochařské výzdoby interiéru klášterního kostela v Kladrubech | ||
| + | u Stříbra 1973–94, kde byla umístěna i stálá expozice D. díla. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' J. Horyna – J. Hrubý – J. Koštovalová, O. D., život a dílo, 1996 (se | ||
| + | soupisem díla); SČSVU 2, s. 95–96. | ||
| + | |||
| + | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/86007 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
| + | |||
| + | |||
| + | Martin Kučera | ||
| + | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:75- Sochař nebo medailér]] | [[Kategorie:75- Sochař nebo medailér]] | ||
[[Kategorie:1929]] | [[Kategorie:1929]] | ||
| + | [[Kategorie:Podhradní Lhota]] | ||
[[Kategorie:1994]] | [[Kategorie:1994]] | ||
| + | [[Kategorie:Planá]] | ||
Aktuální verze z 5. 1. 2020, 20:28
| Oldřich DRAHOTUŠSKÝ | |
 | |
| Narození | 19.2.1929 |
|---|---|
| Místo narození | Podhradní Lhota u Kroměříže |
| Úmrtí | 30.5.1994 |
| Místo úmrtí | Planá u Mariánských Lázní |
| Povolání | 75- Sochař nebo medailér |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 14, Praha 2011, s. 357-358 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=77313 |
DRAHOTUŠSKÝ, Oldřich, * 19. 2. 1929 Podhradní Lhota u Kroměříže, † 30. 5. 1994 Planá u Mariánských Lázní, sochař, restaurátor
Vyučil se řezbářem v Holešově (1943–46). V Praze studoval 1946–48 střední uměleckoprůmyslovou školu ve třídě sochaře V. Markupa a 1948–53 Vysokou školu uměleckoprůmyslovou u J. Horejce a B. Stefana, postgraduálně Akademii výtvarných umění v Sofii, kde se seznámil s restaurátorskými sochařskými technikami. Do 1964 byl zaměstnán ve firmě ZUKOV (bývalá firma F. Anýž). První fáze jeho díla byla spojena s užitým sochařstvím v kovu (stavební prvky, svítidla, mříže, plakety, erby, znaky) a medailérstvím. Od druhé poloviny 50. let na sebe upozornil volnou tvorbou, komorní plastikou v kovu a dřevě, hlavně s figurálními motivy (akty, hlavy, portréty), a reliéfy. Dřevěné plastiky vynikaly dokonalou znalostí materiálu, smyslem pro trojrozměrný objem a osobitou návazností na předmětné sochařství po A. Rodinovi. Uvolněnější výraz uplatňoval v plastikách s náměty přírodních objektů. Od 60. let se D. tvorba výrazově monumentalizovala v rozměrných plastikách mladých lidí, v emotivních aktech a torzech a zvláště v plastikách sportovců, zachycených v pohybu (Boxer, Atlet, Zápasník). Pracoval nadále se dřevem, kovem, kamenem i patinovanou sádrou. V dílně zvonaře R. Manouška realizoval návrhy na výzdobu kostelních zvonů. Od 1966 se intenzivně zabýval restaurováním. V Praze se podílel na záchraně sochařské výzdoby budovy Národního muzea i Národního divadla, pomníku sv. Václava na Václavském náměstí, J. Husa na Staroměstském náměstí, J. Žižky na Vítkově, rekonstruoval plynové osvětlovací stožáry na Karlově mostě, mostě Legií a S. Čecha a na Hradčanském náměstí. Restauroval zvony loretánské zvonkohry a mříž v kapli sv. Zikmunda svatovítského dómu na Hradě. Ujal se restaurování sochy krále Jiřího v Poděbradech, sochařské výzdoby karlovarské kolonády, morového sloupu Nejsvětější trojice ve Žluti cích, gotických dřevořezů v kostele Nanebevzetí Panny Marie na Zelené Hoře u Nepomuka. Vrcholem se stala obnova řezbářské a sochařské výzdoby interiéru klášterního kostela v Kladrubech u Stříbra 1973–94, kde byla umístěna i stálá expozice D. díla.
L: J. Horyna – J. Hrubý – J. Koštovalová, O. D., život a dílo, 1996 (se soupisem díla); SČSVU 2, s. 95–96.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Martin Kučera
