DRASCHE Anton 1.7.1826-23.8.1904: Porovnání verzí
(DRASCHE_Anton_1.7.1826-23.8.1904) |
|||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 1.7.1826 | | datum narození = 1.7.1826 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Lobendava u Šluknova |
| datum úmrtí = 23.8.1904 | | datum úmrtí = 23.8.1904 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Bad Vöslau u Vídně (Rakousko) |
| povolání = 15- Lékaři | | povolání = 15- Lékaři | ||
61- Pedagog | 61- Pedagog | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | '''DRASCHE, Anton''', ''* 1. 7. 1826 Lobendava u Šluknova, † 23. 8. 1904 Bad Vöslau u Vídně (Rakousko), lékař-internista, epidemiolog'' | ||
+ | |||
+ | Člen rodiny údajně vlámského původu, která přišla do Čech | ||
+ | v polovině 17. století a na Šluknovsku zakládala soukenické | ||
+ | manufaktury. Byl synem Josefa D., majitele továrny v saském | ||
+ | Neustadtu. D. studoval medicínu v Praze (do 1848), Lipsku | ||
+ | (1848/49) a Vídni (1849/52), mj. u E.M. Webera, C. E. Bocka, | ||
+ | J. Škody, K. Rokitanského, J. Oppolzera a F. Schuha. | ||
+ | 1853 byl ve Vídni promován po obhájení disertace o choleře. | ||
+ | Začal jako sekundář vídeňské všeobecné nemocnice, 1854 vedl | ||
+ | studia posluchačů vyslaných egyptským místokrálem, za epidemie | ||
+ | cholery 1855 byl pověřen vedením prozatímního cholerového | ||
+ | oddělení. Poté nepřijal nabídku primariátu v okrajovém | ||
+ | vídeňském okrese a zůstal ve všeobecné nemocnici jako | ||
+ | sekundář do 1866, mezitím se 1858 habilitoval pro speciální | ||
+ | patologii a terapii vnitřních nemocí. Spolu s K. Patrubanem | ||
+ | byl 1860–64 redaktorem časopisu ''Österreichische Zeitschrift'' | ||
+ | ''für practische Heilkunde''. | ||
+ | |||
+ | Za epidemie 1866 řídil cholerový špitál v III. vídeňském | ||
+ | okrese. 1867–77 se jako primář v chudinské Rudolfově nemocnici věnoval především potírání nákaz cholerou a tyfem. | ||
+ | 1874 zastupoval Rakousko na mezinárodní konferenci o choleře | ||
+ | a na Pettenkoferovo doporučení byl jmenován mimořádným | ||
+ | profesorem epidemiologie. Od 1878 byl primářem ve | ||
+ | vídeňské všeobecné nemocnici, od 1880 členem nejvyšší zdravotní rady. 1883 zveřejnil studii vlivu desetiletého provozu | ||
+ | vodovodu z horských pramenů na zdraví obyvatelstva Vídně. | ||
+ | Od 1891 byl dvorním radou. 1894 se v laboratoři experimentálního | ||
+ | patologa S. Strickera pokoušel nakazit se cholerou | ||
+ | (o příčině v bakterii Vibrio cholerae pochyboval). Stal se autorem | ||
+ | důkladných epidemiologických prací o choleře, tyfu, | ||
+ | moru a chřipce, který do léčebné praxe zavedl strofantovou | ||
+ | tinkturu jako kardiotonikum, byl vyznamenán mnohými zahraničními | ||
+ | řády, členstvím Francouzské akademie a 1901 povýšením | ||
+ | do rytířského stavu. Pochován byl na hřbitově v Bad | ||
+ | Vöslau. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' výběr: Über den Harnstoff-Beschlag der Haut und Schleimhäute im | ||
+ | Cholera-Typhoide, Wien 1856; Die epidemische Cholera, Wien 1860; | ||
+ | Vor schlag und Begründung einer in Wien baldigst abzuhaltenden internationalen | ||
+ | Cholera-Conferenz, Wien 1873; Über den Einfluss der Hochquellenleitung | ||
+ | auf die Salubrität der Bevölkerung Wiens, Wien 1883; Influenza, | ||
+ | in: Wiener Medicinische Wochenschrift 40, 1890, č. 10, 12, 17; Prof. Dr. | ||
+ | A. D. gesammelte Abhandlungen, Wien 1893 (s bibliografií); Ueber den | ||
+ | gegenwärtigen Stand der bacillären Cholerafrage und ueber diesbezuegliche | ||
+ | Selbstinfektionsversuche, Wien 1894; Bibliothek der gesammten medizinischen | ||
+ | Wissenschaften für praktische Aerzte und Specialaerzte, 11 sv., | ||
+ | suppl. a rejstřík, Wien 1894–1903 (editor). | ||
+ | |||
+ | '''L:''' nekrology: Wiener Medicinische Wochenschrift 54, 1904, sl. 1642, | ||
+ | 1684; Wiener Medicinische Presse 45, 1904, sl. 1683; Wiener Klinische | ||
+ | Wochenschrift 12, 1904, sl. 957; T. Puschmann, Die Medizin in Wien | ||
+ | während der letzten 100 Jahre, Wien 1884, s. 234, 247, 308, 315; | ||
+ | A. Hirsch, Biographisches Lexikon der hervorragenden Aerzte aller Zeiten | ||
+ | und Völker 2, Wien – Leipzig 1885, s. 215; L. Eisenberg, Das geistige | ||
+ | Wien 2, Wien 1893, s. 93; OSN 7, s. 931; OSND 2/1, s. 241; MSN 2, | ||
+ | s. 380; J. Pagel, Biographisches Lexikon hervorragender Ärzte des 19. Jahrhunderts, | ||
+ | Berlin – Wien 1901, s. 417; Wiener Medicinische Wochenschrift | ||
+ | 51, 1901, sl. 1937; L. Schönbauer, Das medizinische Wien, Berlin – Wien | ||
+ | 1947, s. 241, 243, 351; ÖBL 1, s. 197n.; NDB 4, s. 102n.; E. Lesky, Die | ||
+ | Wiener medizinische Schule im 19. Jahrhundert, Graz – Köln 1965, | ||
+ | s. 149, 282, 313; World Who’s Who in Science from Antiquity to the Present, Chicago 1968, s. 1731; BL 1, s. 277; Czeike 2, s. 90; DBE 2, s. 608. | ||
+ | |||
+ | Pavel Čech | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:15- Lékaři]] | [[Kategorie:15- Lékaři]] | ||
Řádka 16: | Řádka 80: | ||
[[Kategorie:1826]] | [[Kategorie:1826]] | ||
+ | [[Kategorie:Lobendava]] | ||
[[Kategorie:1904]] | [[Kategorie:1904]] | ||
+ | [[Kategorie:Bad Vöslau]] |
Verze z 13. 2. 2017, 13:59
Anton DRASCHE | |
Narození | 1.7.1826 |
---|---|
Místo narození | Lobendava u Šluknova |
Úmrtí | 23.8.1904 |
Místo úmrtí | Bad Vöslau u Vídně (Rakousko) |
Povolání |
15- Lékaři 61- Pedagog |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45821 |
DRASCHE, Anton, * 1. 7. 1826 Lobendava u Šluknova, † 23. 8. 1904 Bad Vöslau u Vídně (Rakousko), lékař-internista, epidemiolog
Člen rodiny údajně vlámského původu, která přišla do Čech v polovině 17. století a na Šluknovsku zakládala soukenické manufaktury. Byl synem Josefa D., majitele továrny v saském Neustadtu. D. studoval medicínu v Praze (do 1848), Lipsku (1848/49) a Vídni (1849/52), mj. u E.M. Webera, C. E. Bocka, J. Škody, K. Rokitanského, J. Oppolzera a F. Schuha. 1853 byl ve Vídni promován po obhájení disertace o choleře. Začal jako sekundář vídeňské všeobecné nemocnice, 1854 vedl studia posluchačů vyslaných egyptským místokrálem, za epidemie cholery 1855 byl pověřen vedením prozatímního cholerového oddělení. Poté nepřijal nabídku primariátu v okrajovém vídeňském okrese a zůstal ve všeobecné nemocnici jako sekundář do 1866, mezitím se 1858 habilitoval pro speciální patologii a terapii vnitřních nemocí. Spolu s K. Patrubanem byl 1860–64 redaktorem časopisu Österreichische Zeitschrift für practische Heilkunde.
Za epidemie 1866 řídil cholerový špitál v III. vídeňském okrese. 1867–77 se jako primář v chudinské Rudolfově nemocnici věnoval především potírání nákaz cholerou a tyfem. 1874 zastupoval Rakousko na mezinárodní konferenci o choleře a na Pettenkoferovo doporučení byl jmenován mimořádným profesorem epidemiologie. Od 1878 byl primářem ve vídeňské všeobecné nemocnici, od 1880 členem nejvyšší zdravotní rady. 1883 zveřejnil studii vlivu desetiletého provozu vodovodu z horských pramenů na zdraví obyvatelstva Vídně. Od 1891 byl dvorním radou. 1894 se v laboratoři experimentálního patologa S. Strickera pokoušel nakazit se cholerou (o příčině v bakterii Vibrio cholerae pochyboval). Stal se autorem důkladných epidemiologických prací o choleře, tyfu, moru a chřipce, který do léčebné praxe zavedl strofantovou tinkturu jako kardiotonikum, byl vyznamenán mnohými zahraničními řády, členstvím Francouzské akademie a 1901 povýšením do rytířského stavu. Pochován byl na hřbitově v Bad Vöslau.
D: výběr: Über den Harnstoff-Beschlag der Haut und Schleimhäute im Cholera-Typhoide, Wien 1856; Die epidemische Cholera, Wien 1860; Vor schlag und Begründung einer in Wien baldigst abzuhaltenden internationalen Cholera-Conferenz, Wien 1873; Über den Einfluss der Hochquellenleitung auf die Salubrität der Bevölkerung Wiens, Wien 1883; Influenza, in: Wiener Medicinische Wochenschrift 40, 1890, č. 10, 12, 17; Prof. Dr. A. D. gesammelte Abhandlungen, Wien 1893 (s bibliografií); Ueber den gegenwärtigen Stand der bacillären Cholerafrage und ueber diesbezuegliche Selbstinfektionsversuche, Wien 1894; Bibliothek der gesammten medizinischen Wissenschaften für praktische Aerzte und Specialaerzte, 11 sv., suppl. a rejstřík, Wien 1894–1903 (editor).
L: nekrology: Wiener Medicinische Wochenschrift 54, 1904, sl. 1642, 1684; Wiener Medicinische Presse 45, 1904, sl. 1683; Wiener Klinische Wochenschrift 12, 1904, sl. 957; T. Puschmann, Die Medizin in Wien während der letzten 100 Jahre, Wien 1884, s. 234, 247, 308, 315; A. Hirsch, Biographisches Lexikon der hervorragenden Aerzte aller Zeiten und Völker 2, Wien – Leipzig 1885, s. 215; L. Eisenberg, Das geistige Wien 2, Wien 1893, s. 93; OSN 7, s. 931; OSND 2/1, s. 241; MSN 2, s. 380; J. Pagel, Biographisches Lexikon hervorragender Ärzte des 19. Jahrhunderts, Berlin – Wien 1901, s. 417; Wiener Medicinische Wochenschrift 51, 1901, sl. 1937; L. Schönbauer, Das medizinische Wien, Berlin – Wien 1947, s. 241, 243, 351; ÖBL 1, s. 197n.; NDB 4, s. 102n.; E. Lesky, Die Wiener medizinische Schule im 19. Jahrhundert, Graz – Köln 1965, s. 149, 282, 313; World Who’s Who in Science from Antiquity to the Present, Chicago 1968, s. 1731; BL 1, s. 277; Czeike 2, s. 90; DBE 2, s. 608.
Pavel Čech