DRASTICH Ludvík 2.1.1887-30.3.1961

Z Personal
Ludvík DRASTICH
Narození 2.1.1887
Místo narození Horní Lhota u Opavy
Úmrtí 30.3.1961
Místo úmrtí Ostrava
Povolání

15- Lékaři

61- Pedagog
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=53194

DRASTICH, Ludvík, * 2. 1. 1887 Horní Lhota u Opavy, † 30. 3. 1961 Ostrava, lékař-biolog a fyziolog, entomolog, pedagog, odborný spisovatel

Pocházel z početné rodiny malého rolníka. Studoval na českých nižších gymnáziích v Opavě a ve Slezské Ostravě i na ostravském učitelském ústavu, 1908 maturoval. Již tehdy se věnoval přírodopisu, v Šenově na Novojičínsku si na české obecné škole zřídil soukromou laboratoř a zkoumal mšice. 1912 se oženil, 1913 absolvoval univerzitní prázdninový kurs fyziologie rostlin a zoologie v Jeně a kurs hydrobiologický v Lengenargenu u Bodamského jezera. Dokončil studia na gymnáziu v Moravské Ostravě, 1919 složil doplňovací maturitu. Nastoupil jako učitel na českou menšinovou školu ve Vídni a zapsal si přírodní vědy na filozofické fakultě. Již 1920 se ucházel o učitelské místo v Brně s úmyslem věnovat se vědecké práci na nově zřízené univerzitě. Učil ve škole v Židenicích a navštěvoval fyziologická laboratorní cvičení u E. Babáka na Lékařské fakultě MU. Stal se volontérem, demonstrátorem a výpomocným asistentem biologického ústavu. Promoval 1925, pokračoval v pedagogické i badatelské práci jako asistent ústavu biologie a od 1926 na fyziologii. Získal veniam docendi 1931 (Význam sleziny pro krevní změny za snížení tlaku vzdušného). Stal se bezplatným mimořádným profesorem (1933), rok vedl Ústav sociálního lékařství (studoval otázky výživy, prevence tuberkulózy a záškrtu, fyzické únavy a sebevražd v době hospodářské krize), 1935 byl jmenován mimořádným profesorem, přednostou biologického ústavu, po smrti J. Petříka (1936) vedl ústav fyziologický. Pracoval ve vzdělávacím kursu pro učitelství tělesné výchovy na středních školách v Brně, podílel se na reformě středního vzdělávání, byl ustanoven docentem jak fyziologie v tomto kursu, tak živočišné fyziologie na Přírodovědecké fakultě MU.

Po uzavření českých vysokých škol byl 1940 poslán na dovolenou s čekatelným. Působil v Baťově nemocnici ve Zlíně, zkoumal krev a frekvenci tepu, únavu Baťových zaměstnanců. Část okupace prožil na venkově. Nevyhnul se vyšetřování za vybírání peněz na podporu odboje mezi lékaři. Na lékařskou fakultu se vrátil 1945, už 1946 byl jmenován řádným profesorem fyziologie se zpětnou platností od 1940. Vedl fyziologický ústav do 1952. Pak pracoval v ostravské transfuzní stanici, kde 1955 obdržel návrh na udělení hodnosti DrSc., kterou odmítl. Vychoval dceru Jarmilu, syna Lumíra a schovance Bohuslava. Podnikl několik zahraničních studijních cest: 1923 po fyziologických ústavech ve Vratislavi, Vilniusu, Rostocku, Hamburku a v Jeně, 1926–27 do Villefranche v jižní Francii, navštívil univerzity v Itálii a přímořskou stanici v Neapoli, poněvadž studoval rýhování vajíček mořského ježka, 1927 pracoval v Davosu v ústavu vysokohorské fyziologie a navštívil i obdobné ústavy v Curychu, Bernu, Mnichově a v Innsbrucku, 1928 přijal pozvání do pařížského ústavu fyziologického a Pasteurova, 1931 fyziologického v Dortmundu a 1931 až 1932 do Chicaga a New Yorku, kde se věnoval vlivu teploty prostředí a práce na acidobasickou rovnováhu krve u lidí s atelektázemi plic a po jejich chirurgickém odstranění. Jako badatel se věnoval mšicím po biologické, fyziologické, ekologické a hospodářské stránce, byl předním evropským odborníkem v oboru (podřád Aphidoidea), 1923 vydal první českou systematickou monografii o mšicích. Získal světové prvenství ve výzkumu koncentrace hemoglobinu v krvinkách. Sám si sestrojoval pomůcky a přístroje, ve výuce kladl důraz na praktická cvičení. Přijal členství v Moravské přírodovědecké společnosti, České biologické společnosti (v Brně jí předsedal), Société de Chimie Biologique résidant en France a v Association des Anatomistes Paris. Redigoval 1936–50 (sv. 15–23) Spisy lékařské fakulty MU, jež z jeho podnětu dostaly 1949 název Scripta medica.

D: výběr: O výkonném přizpůsobení dýchací plochy u larev mloků a čolků, 1922; Metabolismus u larev mloka v různém parciálním tlaku kyslíku, 1923; Mšice republiky československé, zvláště okolí ostravského, 1923; Mšice hrachová (Macrosiphum pisi KALT. a Entomophthora aphidis HOFFM.), 1927 (s J. Rozsypalem); Rýhování vajíčka ježovky za různého parciálního tlaku kyslíku, 1927; Význam sleziny pro krevní změny za sníženého tlaku vzdušného, 1927; Dýchání včel, in: Příroda a škola 20, 1927, č. 20, s. 33–37; Praktikum lékařské fysiologie, 1930 (s J. Petříkem, A. Hanákem a F. Karáskem; 2. vyd. 1932 s týmiž a B. Boučkem); Vliv Rousova sarkomu u slepic na tělovou teplotu a poměry krevní, 1930; Člověk v boji o zdraví, 1936; Fysiologie dýchání v masce, in: Biologické listy 23, 1938, č. 2, s. 94–99; Die Hämoglobinkonzentration in den roten Blutkörperchen bei neugeborenen Kaninchen, in: Pflügers Archiv für die gesamte Physiologie des Menschen und der Tiere (Berlin) 241. Bd., 1939, 4 H., s. 565–568 (s F. Šantavým); Fysiologie lékařská, 1941 (druhé přepracované vyd. 1946); Tělověda, 1948; Návod k praktickému použití nového názoru na červený obraz krevní, 1957 (s B. Hejdou).

L: ČsB 1, nestr.; F. Šantavý, K šedesátinám prof. MUDr. L. D., in: Lékařské listy 2, 1947, s. 86–88 (se soupisem prací); týž, Prof. MUDr. L. D. sedm desátníkem, in: Československá fyziologie 6, 1957, s. 244–249; J. Štefl, Sedmdesát let prof. MUDr. L. D., in: ČLČ 96, 1957, s. 159–160 (kde neúplný soupis prací); F. Šantavý, Za profesorem MUDr. L. D., in: ČLČ 100, 1961, s. 1280; týž, Za prof. MUDr. L. D., in: Československá fyziologie 10, 1961, s. 467–468 (se soupisem prací); týž, Přínos profesora L. D. pro světovou hematologii, in: Práce z dějin přírodních věd 11, 1979, s. 275–277; V. Kruta, Prof. MUDr. L. D., in: Scripta medica 34, 1961, č. 4, s. 109–115; Ficek 5, s. 37–38; J. Peňáz, Stodesáté výročí narození profesora MUDr. L. D., in: Universitas 1997, č. 1, s. 23–25; Koleška 34, s. 56–57.

P: Archiv MU Brno, fond A1, inv. č. 731, kart. 32, L. D., dokument B 180/46 (kde soupis prací); fond B 5 L. D. (1925–52), inv. č. 1, kart. 1 (kde část pozůstalosti).

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí


Věra Linhartová, Zdeněk Koleška, Gustav Novotný