DRAXL Václav 16.1.1874-3.11.1939: Porovnání verzí

Z Personal
(DRAXL_Václav_16.1.1874-3.11.1939)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 16.1.1874
 
| datum narození = 16.1.1874
| místo narození =  
+
| místo narození = Cukmantl u Teplic (dnes Dubí-Pozorka)
 
| datum úmrtí = 3.11.1939
 
| datum úmrtí = 3.11.1939
 
| místo úmrtí = Praha
 
| místo úmrtí = Praha
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Václav DRAXL
+
}}
 +
'''DRAXL, Václav''', ''* 16. 1. 1874 Cukmantl u Teplic (dnes Dubí-Pozorka), † 3. 11. 1939 Praha, odborový předák, žurnalista, politik''
  
== Literatura ==
+
Syn horníka Josefa D., zakládajícího člena české sociální
 +
demokracie. Od 1887 pracoval D. jako horník v severních Čechách, jistou dobu také v sousedním Sasku. V polovině devadesátých let začal působit v sociální demokracii a odborovém
 +
hnutí. 1898 založil Palackého veřejnou knihovnu v Oseku
 +
a účastnil se říšského hornického sjezdu v Praze. V lednu 1900
 +
patřil jako člen Ústředního stávkového výboru v Teplicích
 +
k organizátorům všeobecné hornické stávky v severočeském
 +
uhelném revíru. 1904–07 pracoval v Německu, Belgii a Francii. Po návratu do vlasti se zapojil do anarchokomunistického
 +
hnutí, kde se stal blízkým spolu pracovníkem B. Vrbenského.
 +
Usadil se v Chabařovicích, kde působil jako důvěrník Hornické
 +
federace na Ústecku. Od 1909 redigoval ''Hornické listy''
 +
v Duchcově, 1909–10 se podstatně podílel na založení Zemské
 +
jednoty horníků a Všeodborového sdružení Ochrana. Za
 +
první světové války byl v dubnu 1915 zatčen, obviněn
 +
z velezrady a odsouzen k dvaceti letům těžkého žaláře. Následující
 +
dva roky byl vězněn v terezínské Malé pevnosti, v červenci
 +
1917 amnestován. Po propuštění pracoval ve wolframových
 +
dolech na Cínovci a spolupracoval s domácím
 +
odbojem. Po vzniku ČSR v říjnu 1918 byl v předsednictvu
 +
okresní správní komise v Duchcově a členem předsednictva
 +
Ústředního národního výboru menšinového pro severní Čechy. 1919 se jako člen československé delegace účastnil pařížské
 +
mírové konference. 1919 se stal vedoucím redaktorem
 +
''Hornických listů'' a představitelem Sdružení horníků v ČSR.
 +
Spolu s dalšími českými anarchokomunisty přešel 1918 do
 +
ČSNS, za niž byl 1920 zvolen poslancem Národního
 +
shromáždění. 1923 byl ze strany vyloučen za hlasování proti
 +
zákonu na ochranu republiky, v červnu téhož roku zbaven
 +
mandátu poslance (nahradil jej F. Ježek). 1923–24 byl D. členem Socialistického sjednocení, 1924–25 Nezávislé socialistické strany dělnické. 1925 odmítl vstup do KSČ a stal se členem
 +
ČSSD. V závěru svého života pracoval jako správce dětské
 +
ozdravovny a domova hornických provizionistů v Horním
 +
Litvínově.
 +
 
 +
Měl pět dětí: syny Mstislava, Ctiboje Jaroslava a Záboje
 +
Miroslava, dcery Libuši a Soňu. Záboj zahynul při důlní katastrofě
 +
na dole Nelson v Oseku (leden 1934); jeho synem je
 +
novinář Miloslav D. (* 6. 9. 1929, z. l. Hrdlovka u Duchcova),
 +
aktivní v rámci ČSSD na Ústecku.
 +
 
 +
'''L:''' J. Tomeš, Průkopníci a pokračovatelé. Osobnosti v dějinách české sociální
 +
demokracie 1878–2005, 2005 (2. vyd.), s. 45–46; P. Koukal, V. D.,
 +
2010.
 +
 
 +
Josef Tomeš
 
   
 
   
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
Řádka 17: Řádka 59:
  
 
[[Kategorie:1874]]
 
[[Kategorie:1874]]
 +
[[Kategorie:Dubí-Pozorka]]
 
[[Kategorie:1939]]
 
[[Kategorie:1939]]
 
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 13. 2. 2017, 14:49

Václav DRAXL
Narození 16.1.1874
Místo narození Cukmantl u Teplic (dnes Dubí-Pozorka)
Úmrtí 3.11.1939
Místo úmrtí Praha
Povolání 48- Politický publicista
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=136912

DRAXL, Václav, * 16. 1. 1874 Cukmantl u Teplic (dnes Dubí-Pozorka), † 3. 11. 1939 Praha, odborový předák, žurnalista, politik

Syn horníka Josefa D., zakládajícího člena české sociální demokracie. Od 1887 pracoval D. jako horník v severních Čechách, jistou dobu také v sousedním Sasku. V polovině devadesátých let začal působit v sociální demokracii a odborovém hnutí. 1898 založil Palackého veřejnou knihovnu v Oseku a účastnil se říšského hornického sjezdu v Praze. V lednu 1900 patřil jako člen Ústředního stávkového výboru v Teplicích k organizátorům všeobecné hornické stávky v severočeském uhelném revíru. 1904–07 pracoval v Německu, Belgii a Francii. Po návratu do vlasti se zapojil do anarchokomunistického hnutí, kde se stal blízkým spolu pracovníkem B. Vrbenského. Usadil se v Chabařovicích, kde působil jako důvěrník Hornické federace na Ústecku. Od 1909 redigoval Hornické listy v Duchcově, 1909–10 se podstatně podílel na založení Zemské jednoty horníků a Všeodborového sdružení Ochrana. Za první světové války byl v dubnu 1915 zatčen, obviněn z velezrady a odsouzen k dvaceti letům těžkého žaláře. Následující dva roky byl vězněn v terezínské Malé pevnosti, v červenci 1917 amnestován. Po propuštění pracoval ve wolframových dolech na Cínovci a spolupracoval s domácím odbojem. Po vzniku ČSR v říjnu 1918 byl v předsednictvu okresní správní komise v Duchcově a členem předsednictva Ústředního národního výboru menšinového pro severní Čechy. 1919 se jako člen československé delegace účastnil pařížské mírové konference. 1919 se stal vedoucím redaktorem Hornických listů a představitelem Sdružení horníků v ČSR. Spolu s dalšími českými anarchokomunisty přešel 1918 do ČSNS, za niž byl 1920 zvolen poslancem Národního shromáždění. 1923 byl ze strany vyloučen za hlasování proti zákonu na ochranu republiky, v červnu téhož roku zbaven mandátu poslance (nahradil jej F. Ježek). 1923–24 byl D. členem Socialistického sjednocení, 1924–25 Nezávislé socialistické strany dělnické. 1925 odmítl vstup do KSČ a stal se členem ČSSD. V závěru svého života pracoval jako správce dětské ozdravovny a domova hornických provizionistů v Horním Litvínově.

Měl pět dětí: syny Mstislava, Ctiboje Jaroslava a Záboje Miroslava, dcery Libuši a Soňu. Záboj zahynul při důlní katastrofě na dole Nelson v Oseku (leden 1934); jeho synem je novinář Miloslav D. (* 6. 9. 1929, z. l. Hrdlovka u Duchcova), aktivní v rámci ČSSD na Ústecku.

L: J. Tomeš, Průkopníci a pokračovatelé. Osobnosti v dějinách české sociální demokracie 1878–2005, 2005 (2. vyd.), s. 45–46; P. Koukal, V. D., 2010.

Josef Tomeš