DRBOHLAV Jaroslav 13.1.1947-28.4.1985: Porovnání verzí

Z Personal
(DRBOHLAV_Jaroslav_13.1.1947-28.4.1985)
 
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = Jaroslav DRBOHLAV
 
| jméno = Jaroslav DRBOHLAV
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Drbohlav Jaroslav portret.JPG
 
| datum narození = 13.1.1947
 
| datum narození = 13.1.1947
| místo narození =  
+
| místo narození = Praha
 
| datum úmrtí = 28.4.1985
 
| datum úmrtí = 28.4.1985
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Praha
 
| povolání = 83- Divadelní interpret nebo herec
 
| povolání = 83- Divadelní interpret nebo herec
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Jaroslav DRBOHLAV
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 14, Praha 2011, s. 371
 +
}}
 +
'''DRBOHLAV, Jaroslav''', ''* 13. 1. 1947 Praha, † 28. 4. 1985 Praha, herec''
 +
 
 +
Od dětství člen Dismanova rozhlasového souboru. První filmovou
 +
roli získal ve filmu ''Jurášek'' (1955), hrál i ve filmu
 +
V. Vorlíčka ''Kuřata na cestách'' (1962). 1966–69 vystudoval Divadelní
 +
fakultu AMU v Praze. Po jejím absolvování působil
 +
v libereckém Divadle F. X. Šaldy, od 1976 až do smrti měl
 +
angažmá v pražském Realistickém divadle Zdeňka Nejedlého
 +
(nyní Švandovo divadlo). Byl ženatý a měl dceru Evu. Onemocněl těžkou formou cukrovky a téměř oslepl, od 1983 přestal hrát v divadle a nedlouho poté zemřel.
 +
 
 +
Do povědomí vstoupil hlavně jako filmový herec, byť vesměs
 +
v menších úlohách, hrál ve více než 25 filmech. Nejznámější
 +
rolí se stal pobočník prince Vítek v pohádce V. Vorlíčka ''Tři''
 +
''oříšky pro Popelku'' (1973), popularitu získal i za Vaška ve filmu
 +
''My, ztracený holky'' (1972). Objevil se v několika detektivkách
 +
(''Smrt si vybírá'', 1972; ''Osud jménem Kamila'', 1974; ''Noc klavíristy'',
 +
1976; ''Čas pracuje pro vraha'', 1979) a vojenských filmech
 +
(''Dva muži hlásí příchod'', 1975; ''Boty plné vody'', 1976; ''Kluci''
 +
''z bronzu'', 1980; ''Boj o Moskvu'', 1985). K dalším epizodním
 +
rolím patřily: příslušník Veřejné bezpečnosti ve filmu ''Což takhle dát si špenát'' (1977) nebo Modrák, jeden z členů beatové kapely v epizodě ''Mimikry'' ze seriálu ''30 případů majora Zemana''.
 +
 
 +
'''L:''' www.csfd.cz; FP 2, s. 89–90; Fikejz 1, s. 221–222.
 +
 
 +
Tomáš Burda
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:83- Divadelní interpret nebo herec]]
 
[[Kategorie:83- Divadelní interpret nebo herec]]
  
 
[[Kategorie:1947]]
 
[[Kategorie:1947]]
 +
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:1985]]
 
[[Kategorie:1985]]
 +
[[Kategorie:Praha]]
 +
 +
<gallery>
 +
Drbohlav Jaroslav Popelka.JPG|Vítězslav Jandák, Pavel Trávníček a Jaroslav Drbohlav ve filmové pohádce Tři oříšky pro Popelku, 1973
 +
Drbohlav Jaroslav manzelka.jpg|Jaroslav Drbohlav s manželkou Marcelou
 +
</gallery>

Aktuální verze z 11. 1. 2020, 17:49

Jaroslav DRBOHLAV
Narození 13.1.1947
Místo narození Praha
Úmrtí 28.4.1985
Místo úmrtí Praha
Povolání 83- Divadelní interpret nebo herec
Citace Biografický slovník českých zemí 14, Praha 2011, s. 371
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=41150

DRBOHLAV, Jaroslav, * 13. 1. 1947 Praha, † 28. 4. 1985 Praha, herec

Od dětství člen Dismanova rozhlasového souboru. První filmovou roli získal ve filmu Jurášek (1955), hrál i ve filmu V. Vorlíčka Kuřata na cestách (1962). 1966–69 vystudoval Divadelní fakultu AMU v Praze. Po jejím absolvování působil v libereckém Divadle F. X. Šaldy, od 1976 až do smrti měl angažmá v pražském Realistickém divadle Zdeňka Nejedlého (nyní Švandovo divadlo). Byl ženatý a měl dceru Evu. Onemocněl těžkou formou cukrovky a téměř oslepl, od 1983 přestal hrát v divadle a nedlouho poté zemřel.

Do povědomí vstoupil hlavně jako filmový herec, byť vesměs v menších úlohách, hrál ve více než 25 filmech. Nejznámější rolí se stal pobočník prince Vítek v pohádce V. Vorlíčka Tři oříšky pro Popelku (1973), popularitu získal i za Vaška ve filmu My, ztracený holky (1972). Objevil se v několika detektivkách (Smrt si vybírá, 1972; Osud jménem Kamila, 1974; Noc klavíristy, 1976; Čas pracuje pro vraha, 1979) a vojenských filmech (Dva muži hlásí příchod, 1975; Boty plné vody, 1976; Kluci z bronzu, 1980; Boj o Moskvu, 1985). K dalším epizodním rolím patřily: příslušník Veřejné bezpečnosti ve filmu Což takhle dát si špenát (1977) nebo Modrák, jeden z členů beatové kapely v epizodě Mimikry ze seriálu 30 případů majora Zemana.

L: www.csfd.cz; FP 2, s. 89–90; Fikejz 1, s. 221–222.

Tomáš Burda