DRBOHLAV Karel 20.3.1927-16.11.1995: Porovnání verzí
(DRBOHLAV_Karel_20.3.1927-16.11.1995) |
|||
Řádka 10: | Řádka 10: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | '''DRBOHLAV, Karel''', ''* 20. 3. 1927 Praha, † 16. 11. 1995 Praha, matematik, pedagog'' | ||
− | + | Narodil se v rodině praktického lékaře. Po maturitě na reálném | |
+ | gymnáziu (1946) začal studovat na Přírodovědecké | ||
+ | fakultě UK. Jako jeden z prvních poválečných studentů si zvolil | ||
+ | studium odborné matematiky a vědeckou dráhu (většina | ||
+ | D. spolužáků dávala přednost zaměření, umožňujícímu i učitelskou | ||
+ | kariéru na středních školách). Během studia získal | ||
+ | místo asistenta na katedře matematiky. 1952 absolvoval a byl | ||
+ | jmenován odborným asistentem na nově vzniklé Matematicko-fyzikální fakultě UK (MFF), s níž poté spojil celé další pedagogické i vědecké působení. 1967 se habilitoval, 1977 byl | ||
+ | jmenován profesorem matematiky, 1970–73 působil jako | ||
+ | proděkan pro vědu a výzkum a 1990 byl zvolen děkanem. | ||
+ | |||
+ | D. se věnoval obecné algebře. Rozsahem nevelké dílo čítá na | ||
+ | 20 prací, jeho těžištěm je série krátkých článků vydaných v časopisech | ||
+ | ''Acta Universitatis Carolinae'', ''Commentationes Mathematicae'' | ||
+ | ''Universitatis Carolinae'' a také ''Mathematische Nachrichten'' vycházejících v Německu počátkem 60. let. Ty se staly jádrem D. kandidátské disertace, která byla pro svoji mimořádnou | ||
+ | kvalitu uznána zároveň jako doktorská (DrSc., 1966). | ||
+ | V polovině šedesátých let patřila MFF k významným centrům | ||
+ | v několika oblastech matematiky blízkých algebře: topologii, | ||
+ | logice a teorii kategorií. V této atmosféře vznikaly D. hlavní | ||
+ | práce, na jejichž základě byl 1966/67 pozván jako vědecký pracovník | ||
+ | na Brandeis University ve státě Massachusetts (USA). | ||
+ | Slibný vývoj přerušila sovětská okupace Československa | ||
+ | v srpnu 1968. Následné politické čistky na fakultě postihly D. | ||
+ | kolegy M. Katětova, P. Vopěnku, O. Demutha ad. 1971–80 | ||
+ | D. nepublikoval, soustředil se na pedagogické působení. Jeho | ||
+ | přednášky patřily k nejlepším na fakultě pro promyšlenou | ||
+ | a jasnou koncepci a vynikající podání. D. programově měnil | ||
+ | i témata svých výběrových přednášek a uváděl aktuální problémy | ||
+ | přímo do výuky. Věnoval se také výchově učitelů matematiky nejen na MFF, ale i na Přírodovědecké a Pedagogické | ||
+ | fakultě UK. Další zlom v D. životě znamenal listopad 1989, | ||
+ | kdy se aktivně účastnil dění na fakultě a stal se poté jejím | ||
+ | děkanem. Navzdory věku a postupující nemoci vedl fakultu | ||
+ | obdobím rychlých a rozsáhlých strukturálních změn. V červen ci 1993 na funkci děkana rezignoval. Stal se nositelem | ||
+ | medaile Za zásluhy a rozvoj UK, medailí MFF UK, Masarykovy univerzity a VUT v Brně. Byl emeritním profesorem UK | ||
+ | a čestným členem Jednoty československých matematiků | ||
+ | a fyziků. | ||
+ | |||
+ | Pohřben byl na hřbitově v Praze-Střešovicích. | ||
+ | |||
+ | D: soupis in: Časopis pro pěstování matematiky 112, 1987, s. 329–330. | ||
+ | |||
+ | P: Archiv UK Praha, osobní spis. | ||
+ | |||
+ | Jan Trlifaj | ||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] |
Verze z 14. 2. 2017, 20:16
Karel DRBOHLAV | |
Narození | 20.3.1927 |
---|---|
Místo narození | Praha |
Úmrtí | 16.11.1995 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání |
1- Matematik 61- Pedagog |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=69010 |
DRBOHLAV, Karel, * 20. 3. 1927 Praha, † 16. 11. 1995 Praha, matematik, pedagog
Narodil se v rodině praktického lékaře. Po maturitě na reálném gymnáziu (1946) začal studovat na Přírodovědecké fakultě UK. Jako jeden z prvních poválečných studentů si zvolil studium odborné matematiky a vědeckou dráhu (většina D. spolužáků dávala přednost zaměření, umožňujícímu i učitelskou kariéru na středních školách). Během studia získal místo asistenta na katedře matematiky. 1952 absolvoval a byl jmenován odborným asistentem na nově vzniklé Matematicko-fyzikální fakultě UK (MFF), s níž poté spojil celé další pedagogické i vědecké působení. 1967 se habilitoval, 1977 byl jmenován profesorem matematiky, 1970–73 působil jako proděkan pro vědu a výzkum a 1990 byl zvolen děkanem.
D. se věnoval obecné algebře. Rozsahem nevelké dílo čítá na 20 prací, jeho těžištěm je série krátkých článků vydaných v časopisech Acta Universitatis Carolinae, Commentationes Mathematicae Universitatis Carolinae a také Mathematische Nachrichten vycházejících v Německu počátkem 60. let. Ty se staly jádrem D. kandidátské disertace, která byla pro svoji mimořádnou kvalitu uznána zároveň jako doktorská (DrSc., 1966). V polovině šedesátých let patřila MFF k významným centrům v několika oblastech matematiky blízkých algebře: topologii, logice a teorii kategorií. V této atmosféře vznikaly D. hlavní práce, na jejichž základě byl 1966/67 pozván jako vědecký pracovník na Brandeis University ve státě Massachusetts (USA). Slibný vývoj přerušila sovětská okupace Československa v srpnu 1968. Následné politické čistky na fakultě postihly D. kolegy M. Katětova, P. Vopěnku, O. Demutha ad. 1971–80 D. nepublikoval, soustředil se na pedagogické působení. Jeho přednášky patřily k nejlepším na fakultě pro promyšlenou a jasnou koncepci a vynikající podání. D. programově měnil i témata svých výběrových přednášek a uváděl aktuální problémy přímo do výuky. Věnoval se také výchově učitelů matematiky nejen na MFF, ale i na Přírodovědecké a Pedagogické fakultě UK. Další zlom v D. životě znamenal listopad 1989, kdy se aktivně účastnil dění na fakultě a stal se poté jejím děkanem. Navzdory věku a postupující nemoci vedl fakultu obdobím rychlých a rozsáhlých strukturálních změn. V červen ci 1993 na funkci děkana rezignoval. Stal se nositelem medaile Za zásluhy a rozvoj UK, medailí MFF UK, Masarykovy univerzity a VUT v Brně. Byl emeritním profesorem UK a čestným členem Jednoty československých matematiků a fyziků.
Pohřben byl na hřbitově v Praze-Střešovicích.
D: soupis in: Časopis pro pěstování matematiky 112, 1987, s. 329–330.
P: Archiv UK Praha, osobní spis.
Jan Trlifaj