DRECHSLER Josef 26.5.1782-27.2.1852

Z Personal
Josef DRECHSLER
Narození 26.5.1782
Místo narození Vlachovo Březí
Úmrtí 27.2.1852
Místo úmrtí Vídeň (Rakousko)
Povolání

78- Hudební interpret

77- Hudební skladatel
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45851

DRECHSLER, Josef (též DREXLER, DRÖXLER, vl. jm. Traxler), * 26. 5. 1782 Vlachovo Březí, † 27. 2. 1852 Vídeň (Rakousko), kapelník, varhaník, učitel hudby, skladatel

Hudební základy získal od otce kantora a regenschoriho. V deseti letech se stal vokalistou v Pasově a později v klášteře benediktinů ve Vornbachu am Inn (ve starší literatuře chybně jako Florenbach), kde se naučil mj. základům generálbasu a zkomponoval první mši (vyd. 1804 v Lipsku). V Praze pak studoval teologii a práva (podle autobiografie 1799–1803). Tam 1806 také vyšla jeho Klavírní sonáta (op. č. 23). Jako učitel hudby odešel 1807 do Vídně, 1810 se stal korepetitorem, 1812 pomocníkem kapelníka vídeňské dvorní opery (Divadla U Korutanské brány). V následujících letech působil krátce jako kapelník v Badenu u Vídně a v Prešpurku (Bratislavě), vrátil se do Vídně jako varhaník řádu servitů, při němž 1815 otevřel hudební školu. Od 1816 pak byl regenschorim a učitelem varhanní hry a generálbasu na škole u sv. Anny. K jeho žákům patřili nejen krajané z Čech F. Gregora (1836), F. Pivoda (1845), ale také J. Strauss ml. (1843/44). D. se 1823 stal kapelníkem univerzitního chrámu a současně (1822–24) divadla Theater in der Josefstadt, pro něž napsal hudbu k téměř čtyřiceti fraškám, parodiím a populárním kouzelným hrám. 1824 až 1830 byl činný jako kapelník a skladatel v eater in der Leopoldstadt. Později se stále více věnoval církevní hudbě. Od 1845 až do smrti působil jako kapelník chrámu sv. Štěpána. Zkomponoval 16 mší, rekviem, kantáty (jedna z nich k zasvěcení vídeňské židovské modlitebny), graduale a offertoria, sonáty, písně aj. Byl považován za jednoho z nejlepších skladatelů vídeňského lidového divadla. Jeho píseň Brüderlein fein z divadelní hry F. Raimunda Der Bauer als Millionär (Sedlák milionářem) zpopulárněla. Skladatel Leo Fall použil incipit písně jako název své lidové veselohry (libreto J. Wilhelm), v níž byl D. centrální postavou (premiéra 1909 ve Vídni v zábavním podniku Die Hölle). D. byl pohřben na hřbitově sv. Marka. Ve Vídni-Penzingu je po něm od 1894 pojmenována ulice.

D: singspiel: Die Feldmühle (premiéra 1812, Dvorní opera Vídeň); kouzelné hry, frašky a hudební komedie, scénická hudba: F. Raimund, Der Diamant des Geisterkönigs; Das Mädchen aus der Feenwelt oder Der Bauer als Millionär; Die unheilbringende Zauberkrone; melodram: Der verlorene Sohn; teoretické spisy: Harmonie- und Generalbaßlehre, Wien 1816; Fortschreitende Generalbaßübungen mit Zifferbezeichnung nebst einer Einleitung samt Beispielen zum richtigen Praeludieren, Wien, b. d.; Theoretisch-praktischer Leitfaden, ohne Kenntniß des Contrapunctes phantasieren oder präludieren zu können, Wien, b. d.; Kleine Orgelschule, Wien, b. d.

L: Wurzbach 3, s. 380–381 (s chybným rokem narození); Riemann, s. 425; HS 1, s. 264–265; ÖBL 1, s. 199; Czeike 2, s. 92; LDM 1, s. 494–495 (se soupisem díla); MGG 5 (2001), sl. 1395–1396 (se soupisem jevištních děl); R. Flotzinger, Oesterreichisches Musiklexikon 1, Wien 2002, s. 343; K. Preiss, J. D., Graz 1910; R. von Procházka, Arpeggien (dotisk jako Musikalische Streiflichter), Dresden 1897, zvl. s. 62 a rejstřík; A. Orel (ed.), Ferdinand Raimund: Sämtliche Werke 6 (Liedeinlagen), Wien 1934; E. Seidel, Eine Wiener Harmonie- und Generalbaßlehre der Beethoven- und Schubertzeit, in: Symbolae historiae musicae, Festschrift H. Federhofer, Mainz 1971, s. 217–228; O. Biba, Die Pflege der Kirchenmusik in der Piaristenkirche in Wien, in: Festschrift 250 Jahre Piaristenkirche Maria Treu, Wien 1969, s. 41–55; E. Kitzler, J. D. und seine Kirchenmusik (disertační práce Universität Wien) 1983; J. Ludvová a kol., Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století, 2006, s. 114–118 (heslo A. Jakubcová, se soupisem díla a literatury k D. divadelní činnosti); www.kohoutikriz. org/priloha/drech.php, kde též faksimile matričních zápisů a další dokumenty.

P: Archiv Gesellschaft der Musikfreunde in Wien; Wienbibliothek im Rathaus, Wien, Handschriftensammlung, rukopis autobiografie; Národní muzeum – České muzeum hudby Praha, J. Srb-Debrnov, Slovník hudebních umělců slovanských (rukopis).

Vlasta Reittererová