Biografický slovník
DREJSL Radim 29.4.1923-20.4.1953: Porovnání verzí
(DREJSL_Radim_29.4.1923-20.4.1953) |
|||
| (Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Radim DREJSL | | jméno = Radim DREJSL | ||
| − | | obrázek = | + | | obrázek = Drejsl Radim portret.jpg |
| datum narození = 29.4.1923 | | datum narození = 29.4.1923 | ||
| − | | místo narození = Dobruška | + | | místo narození = Dobruška |
| datum úmrtí = 20.4.1953 | | datum úmrtí = 20.4.1953 | ||
| místo úmrtí = Praha | | místo úmrtí = Praha | ||
| Řádka 9: | Řádka 9: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 14, Praha 2011, s. 375-376 |
| + | }} | ||
| + | '''DREJSL, Radim''', ''* 29. 4. 1923 Dobruška, † 20. 4. 1953 Praha, hudební skladatel'' | ||
| + | |||
| + | Po maturitě na gymnáziu v Rychnově nad Kněžnou (1944) | ||
| + | studoval v Praze na konzervatoři a Hudební fakultě Akademie | ||
| + | múzických umění (1946–50). Ve skladbě byl žákem K. Janečka, | ||
| + | v klavíru M. Knotkové, v dirigování P. Dědečka. Působil | ||
| + | jako umělecký vedoucí Lidového souboru konzervatoře | ||
| + | (1947–49) a Armádního uměleckého souboru Víta Nejedlého | ||
| + | (1949–53, nakonec v hodnosti majora). Během krátkého života napsal mnoho skladeb klavírních, komorních, orchestrálních, | ||
| + | vokálních. Většina z nich měla dobový ideologický program, | ||
| + | např. kantátová ''Píseň o Fučíkovi'', ''Píseň československo-čínské družby'', ''Píseň kulometných čet'', ''Píseň'' ''o Stalinovi'', ''Sláva mé zemi'', ''Kantáta o vrchním veliteli''; vytvářel i melodramatická | ||
| + | pásma (''Pětiletka'') apod. Byl typickým a (spolu s L. Podéštěm) | ||
| + | zároveň špičkovým představitelem dobových pokusů o nový | ||
| + | typ populární hudby, vycházející ze sovětských vzorů, folkloru | ||
| + | a domácích „nejazzových“ tradic. Písně (vojenské, pochodové, | ||
| + | budovatelské, mládežnické, častušky apod.) vycházely tiskem | ||
| + | v různých sbornících (např. ''Písně AUS VN I–II'', ''Písně R. D.''), | ||
| + | k dobově rozšířeným titulům patřily ''Armádě zdar'', ''Za Gottwalda'' | ||
| + | ''vpřed'', ''Sláva tankům'', ''Hymna STM'', ''Rozkvetlý den'', ''Vlaj,'' | ||
| + | ''naše vlajko'', častuška ''Kandidát'' aj. Obdržel státní cenu. Po | ||
| + | návštěvě Sovětského svazu a Číny propadl deziluzi a krátce po | ||
| + | smrti J. V. Stalina a K. Gottwalda spáchal sebevraždu. | ||
| + | |||
| + | '''D:''' scénická hudba: B. Němcová (úprava J. Pleskot), Babička, 1949; P. Kohout, | ||
| + | Dobrá píseň, 1952. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' J. Válek, Písně radosti a mládí. Umělecký vývoj a dílo R. D., 1956; HS | ||
| + | 1, s. 265 (se soupisem díla); ČBS, s. 118; EJ, s. 111; Významné osobnosti | ||
| + | okresu Rychnov nad Kněžnou, 1994, s. 86; Tomeš 1, s. 257; J. Kotek, Dějiny | ||
| + | české populární hudby a zpěvu (1918–1968), 1998, rejstřík. | ||
| + | |||
| + | '''P:''' NK Praha, hudební oddělení (notový materiál). | ||
| + | |||
| + | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/191533 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
| + | |||
| + | Ivan Poledňák | ||
| − | |||
| − | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:77- Hudební skladatel]] | [[Kategorie:77- Hudební skladatel]] | ||
| Řádka 20: | Řádka 55: | ||
[[Kategorie:1953]] | [[Kategorie:1953]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | [[Kategorie:Praha]] | ||
| + | |||
| + | <gallery> | ||
| + | Drejsl Radim koncert.jpg|Radim Drejsl při koncertu v Dobrušce | ||
| + | </gallery> | ||
Aktuální verze z 13. 1. 2020, 17:10
| Radim DREJSL | |
 | |
| Narození | 29.4.1923 |
|---|---|
| Místo narození | Dobruška |
| Úmrtí | 20.4.1953 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání | 77- Hudební skladatel |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 14, Praha 2011, s. 375-376 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45853 |
DREJSL, Radim, * 29. 4. 1923 Dobruška, † 20. 4. 1953 Praha, hudební skladatel
Po maturitě na gymnáziu v Rychnově nad Kněžnou (1944) studoval v Praze na konzervatoři a Hudební fakultě Akademie múzických umění (1946–50). Ve skladbě byl žákem K. Janečka, v klavíru M. Knotkové, v dirigování P. Dědečka. Působil jako umělecký vedoucí Lidového souboru konzervatoře (1947–49) a Armádního uměleckého souboru Víta Nejedlého (1949–53, nakonec v hodnosti majora). Během krátkého života napsal mnoho skladeb klavírních, komorních, orchestrálních, vokálních. Většina z nich měla dobový ideologický program, např. kantátová Píseň o Fučíkovi, Píseň československo-čínské družby, Píseň kulometných čet, Píseň o Stalinovi, Sláva mé zemi, Kantáta o vrchním veliteli; vytvářel i melodramatická pásma (Pětiletka) apod. Byl typickým a (spolu s L. Podéštěm) zároveň špičkovým představitelem dobových pokusů o nový typ populární hudby, vycházející ze sovětských vzorů, folkloru a domácích „nejazzových“ tradic. Písně (vojenské, pochodové, budovatelské, mládežnické, častušky apod.) vycházely tiskem v různých sbornících (např. Písně AUS VN I–II, Písně R. D.), k dobově rozšířeným titulům patřily Armádě zdar, Za Gottwalda vpřed, Sláva tankům, Hymna STM, Rozkvetlý den, Vlaj, naše vlajko, častuška Kandidát aj. Obdržel státní cenu. Po návštěvě Sovětského svazu a Číny propadl deziluzi a krátce po smrti J. V. Stalina a K. Gottwalda spáchal sebevraždu.
D: scénická hudba: B. Němcová (úprava J. Pleskot), Babička, 1949; P. Kohout, Dobrá píseň, 1952.
L: J. Válek, Písně radosti a mládí. Umělecký vývoj a dílo R. D., 1956; HS 1, s. 265 (se soupisem díla); ČBS, s. 118; EJ, s. 111; Významné osobnosti okresu Rychnov nad Kněžnou, 1994, s. 86; Tomeš 1, s. 257; J. Kotek, Dějiny české populární hudby a zpěvu (1918–1968), 1998, rejstřík.
P: NK Praha, hudební oddělení (notový materiál).
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Ivan Poledňák
Radim Drejsl při koncertu v Dobrušce
