DREYSCHOCK Alexandr 15./16.10.1818-1.4.1869 a: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „{{Infobox - osoba | jméno = DREYSCHOCK Alexandr | obrázek = No male portrait.png | velikost obrázku = | popisek obrázku = | rodné jméno = | datum…“) |
m (Martínek přesunul stránku DREYSCHOCK Alexandr 15./16.10.1818-1.4.1869 na DREYSCHOCK Alexandr 15./16.10.1818-1.4.1869 a bez založení přesměrování) |
||
(Není zobrazeno 7 mezilehlých verzí od jednoho dalšího uživatele.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
− | | jméno = | + | | jméno = Alexandr DREYSCHOCK |
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| velikost obrázku = | | velikost obrázku = | ||
Řádka 36: | Řádka 36: | ||
| poznámky = | | poznámky = | ||
| web = | | web = | ||
− | | citace = Biografický slovník českých zemí | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 14, Praha 2011, s. 379 |
}} | }} | ||
Řádka 89: | Řádka 89: | ||
století, in: Hudební věda 21, 1985, č. 3, s. 195–208; E. Meliš, A. D., in: | století, in: Hudební věda 21, 1985, č. 3, s. 195–208; E. Meliš, A. D., in: | ||
Dalibor 5, 1862, č. 14, s. 106. | Dalibor 5, 1862, č. 14, s. 106. | ||
+ | |||
+ | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/131486 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
Dita Kopáčová-Hradecká | Dita Kopáčová-Hradecká |
Aktuální verze z 19. 12. 2019, 11:43
Alexandr DREYSCHOCK | |
Narození | 15./16.10.1818 |
---|---|
Místo narození | Žáky u Čáslavi |
Úmrtí | 1.4.1869 |
Místo úmrtí | Benátky (Itálie) |
Povolání |
78- Hudební interpret 77- Hudební skladatel |
Citace | Biografický slovník českých zemí 14, Praha 2011, s. 379 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=137784 |
DREYSCHOCK, Alexander (Friedrich Hermann), * 15./16. 10. 1818 Žáky u Čáslavi, † 1. 4. 1869 Benátky (Itálie), klavírní virtuóz, hudební skladatel
Bratr houslisty Raimunda D. (1824–1869). K jeho vzdáleným příbuzným patřil skladatel Z. Fibich. D. vyrůstal v rodině správce statku hraběte Auersperga. Základy klavírní hry získal u J. Pospíšila. Už jako osmiletý D. koncertoval v Čáslavi, v 15 letech odešel do Prahy k V. J. Tomáškovi, pod jehož vedením studoval do 1837. První pražská vystoupení absolvoval v Tomáškově malostranském salonu. Ještě jako jeho student byl zván ke spoluúčinkování na koncertech pražských umělců. Tisk už tehdy vyzdvihoval jeho schopnost improvizace a mimořádné technické dispozice. S úspěchem uváděl vlastní Variace pro levou ruku (op. 22). 1838 koncertoval v lipském Gewandhausu, poté ve Vratislavi a v severním Německu, které se stalo nejčastějším cílem jeho dalších cest. Už první turné přineslo D. evropskou proslulost, kterou potvrdila 1840–42 cesta do Ruska i 1843 návštěva Paříže. Jako klavírista vzbuzoval nadšení novými virtuózními efekty, obstál ve srovnání s dobovými virtuózy S. Thalbergem, F. Lisztem nebo F. Chopinem. D. koncertoval v Nizozemsku (1845), ve Vídni (1846), Dánsku a Švédsku (1849, 1856). Současně udržoval styky s Prahou, kde vyučoval, vstoupil do Jednoty pro zvelebení hudby v Čechách a jednal o možnosti založit na pražské konzervatoři klavírní oddělení (k tomu nedošlo). Pravděpodobně pomohl B. Smetanovi k jeho angažmá ve Švédsku. 1862 se stal profesorem petrohradské konzervatoře, ředitelem imperiální školy divadelní hudby a dvorním klavíristou. Ruské klima mu však nesvědčilo, odjel proto na zotavenou do Itálie, kde zemřel. Byl pohřben v Praze na Olšanech.
Napsal četné virtuózní klavírní kompozice, které postupně upadly v zapomnění, podobně jako sám autor.
D: Huit exercises de bravoure en forme de valses op. 1; Bluette (Nocturne) op. 16; Variations pour la main gauche seul op. 22; Sonáta d moll op. 30; Klavírní koncert d moll op. 137; zvukové nosiče: Piano concerto in D minor Op. 137. The Romantic Piano Concerto – Vol. 21. Piers Lane – piano, BBC Scottish Symphony Orchestra, Niklas Willén – conductor. Hyperion Records CDA67086.
L: Wurzbach 3, s. 382–383; Pazdírek 1, s. 207; Riemann (1959), s. 422; HS 1, s. 265–266; Grove 5 (1980), s. 635; MGG 5, sl. 1425–1426; LDM 1, s. 309–311; Z. Böhmová-Zahradníčková, Slavní čeští klavíristé a klavírní pedagogové z 18. a 19. století, 1986, s. 57–61; T. Fuchs, „Man glaubt nicht, einen Pianisten D., sondern drei Schock Pianisten zu hören“, in: Der jüdische Beitrag zur Musikgeschichte Böhmens und Mährens, Regensburg 1994, s. 99–108; D. Hradecká, A. D., Virtuozita v Čechách, diplomová práce FF UK Praha, 2006 (se soupisem díla a literatury); D. Kopáčová- Hradecká, Na hranici fyzických možností: mechanický aspekt klavírní virtuozity, in: T. Petrasová – P. Machalíková (ed.), Tělo a tělesnost v české kultuře 19. století. Sborník příspěvků z 29. ročníku sympozia k problematice 19. století, 2010, s. 273–281; J. Ludvová, Chopinovo dílo v Praze v 19. století, in: Hudební věda 21, 1985, č. 3, s. 195–208; E. Meliš, A. D., in: Dalibor 5, 1862, č. 14, s. 106.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Dita Kopáčová-Hradecká