Biografický slovník
DROFA Miroslav 25.10.1908-1.5.1984: Porovnání verzí
(DROFA_Miroslav_25.10.1908-1.5.1984) |
|||
| (Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Miroslav DROFA | | jméno = Miroslav DROFA | ||
| − | | obrázek = | + | | obrázek = Drofa Miroslav portret.jpg |
| datum narození = 25.10.1908 | | datum narození = 25.10.1908 | ||
| − | | místo narození = Všehrdy | + | | místo narození = Všehrdy u Kralovic |
| datum úmrtí = 1.5.1984 | | datum úmrtí = 1.5.1984 | ||
| místo úmrtí = Zlín | | místo úmrtí = Zlín | ||
| Řádka 9: | Řádka 9: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 14, Praha 2011, s. 384 |
| + | }} | ||
| + | '''DROFA, Miroslav''', ''* 25. 10. 1908 Všehrdy u Kralovic, † 1. 5. 1984 Zlín, architekt, urbanista'' | ||
| − | + | Byl nejmladším ze čtyř dětí řídícího učitele. Po absolutoriu na | |
| + | Vyšší průmyslové škole stavební v Plzni (1927) odešel na | ||
| + | Moravu. 1928 nastoupil k firmě Baťa ve Zlíně, kde pracoval | ||
| + | jako kreslič, rozpočtář a asistent stavebního oddělení. Seznámil | ||
| + | se s projekty průmyslových budov a domů služeb. Jako | ||
| + | samostatný projektant se od 1933 podílel na plánech a projektech | ||
| + | Baťových továren a satelitních měst u nás i v cizině. | ||
| + | 1937 vytvořil svůj nejstarší projekt typového domku s garáží. | ||
| + | Od 1939 vedl návrhové oddělení pro stavbu nové Baťovy | ||
| + | továrny ve Zruči nad Sázavou. Tamní plánovaný rozvoj mu | ||
| + | umožnil vyprojektování budov závodu, školy, společenského | ||
| + | domu a sídliště pro zaměstnance ve spolupráci s V. Karfíkem. | ||
| + | Od 1942 byl vedoucím zlínského oddělení pro bytovou výstavbu. Navrhoval stavby pro Otrokovice-Baťov, Napajedla, | ||
| + | Baťovany (dnes Partizánske na Slovensku). 1945 byl pověřen | ||
| + | vedením oddělení bytových staveb v organizaci Stavosvit (od | ||
| + | 1952 Centroprojekt), do níž přešlo stavební oddělení firmy | ||
| + | Baťa. 1977 odešel na odpočinek. | ||
| + | |||
| + | D. vytvořil více než sto souborů a staveb pod ekonomickým | ||
| + | nebo ideologickým tlakem. Okolnosti ho však nedonutily | ||
| + | opustit vlastní zásady, osobitý rukopis a názor na architekturu. | ||
| + | Zapsal se do historie zlínské poválečné architektury projekty | ||
| + | na obytné domy: dva osmipatrové deskové, tzv. Morýsovy | ||
| + | (1947), a na pět věžových (1947–50), dominanty Baťovy třídy | ||
| + | i panoramatu města. Nový přístup a snahu po dosažení | ||
| + | vysokého bytového standardu a příznivého životního prostředí, | ||
| + | cit pro materiál, měřítko, detaily, konstrukci i funkci charakterizoval | ||
| + | experimentální obytný dům na třídě 2. května | ||
| + | (1962–64). V návrzích průmyslové výstavby věnoval pozornost efektivnímu fungování závodu, organické symbióze | ||
| + | s okol ním prostředím, uplatňoval praktické poznatky a zkušenosti z Baťovy projekční kanceláře a své technické a ekonomické | ||
| + | zaměření, smysl pro konstrukčně a dispozičně | ||
| + | jednoduché a účelné řešení, univerzalitu a flexibilitu výrobních | ||
| + | hal. | ||
| + | |||
| + | D. převzal vyznamenání Za zásluhy o výstavbu a Cenu osvobození města Gottwaldova (1960). Celoživotní architektonické dílo bylo vystaveno 1997 ve Zlíně. Byl pohřben na tamním | ||
| + | Lesním hřbitově. | ||
| + | |||
| + | '''D:''' SČSVU 2, s. 107 (kde neúplný soupis realizací), výběr: domy služeb fy | ||
| + | Baťa (spolupráce) – Praha, Václavské nám. (1928); Karlovy Vary (1929); | ||
| + | Mariánské Lázně (1931); Olomouc (1932); Lučenec (1932); Užhorod | ||
| + | (1932); regulační plány továren a sídlišť fy Baťa (1933–38, spolupráce): Jugoslávie | ||
| + | – Borovo, Švýcarsko – Möhlin, Polsko – Chelmek, Francie – Hellocourt, | ||
| + | Indie – Batanagar; další práce – jednodomek s garáží, Zlín-Podvesná | ||
| + | (1937–39); dvojdomek „Drofa“ s rovnou střechou, Zlín-Zadní Díly | ||
| + | (1938–39); jednodomek u cihelny, Malenovice (1939); škola, Zruč nad | ||
| + | Sázavou (1940–42); společenský dům, tamtéž (1941–42, s V. Karfíkem); | ||
| + | vila ředitele kožedělného závodu, tamtéž (1941–43, s týmž); halové kino, | ||
| + | tamtéž (1946–47); škola, Partizánske (1942–45); řadové domy, tamtéž | ||
| + | (1943–44); dvojdomek s omítkou, Otrokovice-Baťov (1944); čtyřdomek, | ||
| + | Zlín-Podvesná (1946–47); osmipatrové apartmánové chodbové domy tzv. | ||
| + | Morýsovy, Zlín (1947); věžové bodové domy, tamtéž (1947–50); třípatrové | ||
| + | obytné domy s obchody, Otrokovice (1950–52); škola, Zlín-Bartošova | ||
| + | čtvrť (1950–52); chodbový dům, Vsetín (1952–54); obytný blok, Praha-Pankrác (1953–55); byty Centroprojektu, Zlín, nám. Míru (1956–58); | ||
| + | vozovna tramvají, Ostrava-Poruba (1955–58); Jihočeská keramika, Bechyně (1958–62); stávkárny firmy Jitex, Písek (1958–62); Závod kovové bižuterie, | ||
| + | Jablonec nad Nisou (1960–67); experimentální obytný dům, Zlín | ||
| + | (1962 až 1964); experimentální výrobní objekt v Závodech Gustava Klimenta, | ||
| + | Třebíč (1967–69); tiskárna, Zlín-Louky (1977); pletařský kombinát | ||
| + | Slovenka, Vranov nad Topľou (1975, s J. Hoškem); pletařský kombinát | ||
| + | Tatra svit, Košice (1981, s týmž). | ||
| + | |||
| + | '''L:''' Toman D, s. 46; SČSVU 2, s. 107; M. Podzemný – A. Zikmund, Moderní | ||
| + | architektura v Gottwaldově. Průvodce, 1967, s. 51–52, 54, 60; Kdo | ||
| + | je kdo v Československu, 1969, s. 161 (s neúplným soupisem realizací); | ||
| + | V. Šlapeta, in: Baťa. Architektura a urbanismus 1910–1950. Katalog výstavy, | ||
| + | 1991, s. 16, 100; P. Novák, Zlínská architektura 1900–1950, 1993, | ||
| + | zvl. s. 288 a passim; L. Horňáková, M. D. Architektonické dílo, in: Prostor | ||
| + | Zlín 5, 1997, č. 4, s. 20–22; Architekt M. D. – životopis | ||
| + | (www.drofa.com/architekt/pages/cz/zivotopis/zivotopis.html); K. Janotová, | ||
| + | Pojetí obytného domu ve Zlíně ve 40. letech 20. století, 2006, s. 21–23 | ||
| + | (bakalářská práce Filozofické fakulty MU Brno). | ||
| + | |||
| + | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/129673 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
| + | |||
| + | Lenka Kudělková | ||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
| Řádka 17: | Řádka 92: | ||
[[Kategorie:1908]] | [[Kategorie:1908]] | ||
| − | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Všehrdy]] |
[[Kategorie:1984]] | [[Kategorie:1984]] | ||
[[Kategorie:Zlín]] | [[Kategorie:Zlín]] | ||
| + | |||
| + | <gallery> | ||
| + | Drofa Miroslav dum.jpg|Obytný dům ve Zlíně byl vystavěn v roce 1963 | ||
| + | </gallery> | ||
Aktuální verze z 15. 1. 2020, 19:40
| Miroslav DROFA | |
 | |
| Narození | 25.10.1908 |
|---|---|
| Místo narození | Všehrdy u Kralovic |
| Úmrtí | 1.5.1984 |
| Místo úmrtí | Zlín |
| Povolání | 74- Architekt |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 14, Praha 2011, s. 384 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45888 |
DROFA, Miroslav, * 25. 10. 1908 Všehrdy u Kralovic, † 1. 5. 1984 Zlín, architekt, urbanista
Byl nejmladším ze čtyř dětí řídícího učitele. Po absolutoriu na Vyšší průmyslové škole stavební v Plzni (1927) odešel na Moravu. 1928 nastoupil k firmě Baťa ve Zlíně, kde pracoval jako kreslič, rozpočtář a asistent stavebního oddělení. Seznámil se s projekty průmyslových budov a domů služeb. Jako samostatný projektant se od 1933 podílel na plánech a projektech Baťových továren a satelitních měst u nás i v cizině. 1937 vytvořil svůj nejstarší projekt typového domku s garáží. Od 1939 vedl návrhové oddělení pro stavbu nové Baťovy továrny ve Zruči nad Sázavou. Tamní plánovaný rozvoj mu umožnil vyprojektování budov závodu, školy, společenského domu a sídliště pro zaměstnance ve spolupráci s V. Karfíkem. Od 1942 byl vedoucím zlínského oddělení pro bytovou výstavbu. Navrhoval stavby pro Otrokovice-Baťov, Napajedla, Baťovany (dnes Partizánske na Slovensku). 1945 byl pověřen vedením oddělení bytových staveb v organizaci Stavosvit (od 1952 Centroprojekt), do níž přešlo stavební oddělení firmy Baťa. 1977 odešel na odpočinek.
D. vytvořil více než sto souborů a staveb pod ekonomickým nebo ideologickým tlakem. Okolnosti ho však nedonutily opustit vlastní zásady, osobitý rukopis a názor na architekturu. Zapsal se do historie zlínské poválečné architektury projekty na obytné domy: dva osmipatrové deskové, tzv. Morýsovy (1947), a na pět věžových (1947–50), dominanty Baťovy třídy i panoramatu města. Nový přístup a snahu po dosažení vysokého bytového standardu a příznivého životního prostředí, cit pro materiál, měřítko, detaily, konstrukci i funkci charakterizoval experimentální obytný dům na třídě 2. května (1962–64). V návrzích průmyslové výstavby věnoval pozornost efektivnímu fungování závodu, organické symbióze s okol ním prostředím, uplatňoval praktické poznatky a zkušenosti z Baťovy projekční kanceláře a své technické a ekonomické zaměření, smysl pro konstrukčně a dispozičně jednoduché a účelné řešení, univerzalitu a flexibilitu výrobních hal.
D. převzal vyznamenání Za zásluhy o výstavbu a Cenu osvobození města Gottwaldova (1960). Celoživotní architektonické dílo bylo vystaveno 1997 ve Zlíně. Byl pohřben na tamním Lesním hřbitově.
D: SČSVU 2, s. 107 (kde neúplný soupis realizací), výběr: domy služeb fy Baťa (spolupráce) – Praha, Václavské nám. (1928); Karlovy Vary (1929); Mariánské Lázně (1931); Olomouc (1932); Lučenec (1932); Užhorod (1932); regulační plány továren a sídlišť fy Baťa (1933–38, spolupráce): Jugoslávie – Borovo, Švýcarsko – Möhlin, Polsko – Chelmek, Francie – Hellocourt, Indie – Batanagar; další práce – jednodomek s garáží, Zlín-Podvesná (1937–39); dvojdomek „Drofa“ s rovnou střechou, Zlín-Zadní Díly (1938–39); jednodomek u cihelny, Malenovice (1939); škola, Zruč nad Sázavou (1940–42); společenský dům, tamtéž (1941–42, s V. Karfíkem); vila ředitele kožedělného závodu, tamtéž (1941–43, s týmž); halové kino, tamtéž (1946–47); škola, Partizánske (1942–45); řadové domy, tamtéž (1943–44); dvojdomek s omítkou, Otrokovice-Baťov (1944); čtyřdomek, Zlín-Podvesná (1946–47); osmipatrové apartmánové chodbové domy tzv. Morýsovy, Zlín (1947); věžové bodové domy, tamtéž (1947–50); třípatrové obytné domy s obchody, Otrokovice (1950–52); škola, Zlín-Bartošova čtvrť (1950–52); chodbový dům, Vsetín (1952–54); obytný blok, Praha-Pankrác (1953–55); byty Centroprojektu, Zlín, nám. Míru (1956–58); vozovna tramvají, Ostrava-Poruba (1955–58); Jihočeská keramika, Bechyně (1958–62); stávkárny firmy Jitex, Písek (1958–62); Závod kovové bižuterie, Jablonec nad Nisou (1960–67); experimentální obytný dům, Zlín (1962 až 1964); experimentální výrobní objekt v Závodech Gustava Klimenta, Třebíč (1967–69); tiskárna, Zlín-Louky (1977); pletařský kombinát Slovenka, Vranov nad Topľou (1975, s J. Hoškem); pletařský kombinát Tatra svit, Košice (1981, s týmž).
L: Toman D, s. 46; SČSVU 2, s. 107; M. Podzemný – A. Zikmund, Moderní architektura v Gottwaldově. Průvodce, 1967, s. 51–52, 54, 60; Kdo je kdo v Československu, 1969, s. 161 (s neúplným soupisem realizací); V. Šlapeta, in: Baťa. Architektura a urbanismus 1910–1950. Katalog výstavy, 1991, s. 16, 100; P. Novák, Zlínská architektura 1900–1950, 1993, zvl. s. 288 a passim; L. Horňáková, M. D. Architektonické dílo, in: Prostor Zlín 5, 1997, č. 4, s. 20–22; Architekt M. D. – životopis (www.drofa.com/architekt/pages/cz/zivotopis/zivotopis.html); K. Janotová, Pojetí obytného domu ve Zlíně ve 40. letech 20. století, 2006, s. 21–23 (bakalářská práce Filozofické fakulty MU Brno).
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Lenka Kudělková
Obytný dům ve Zlíně byl vystavěn v roce 1963
