DROFA Miroslav 25.10.1908-1.5.1984: Porovnání verzí

Aktuální verze z 15. 1. 2020, 19:40

Miroslav DROFA
Narození	25.10.1908
Místo narození	Všehrdy u Kralovic
Úmrtí	1.5.1984
Místo úmrtí	Zlín
Povolání	74- Architekt
Citace	Biografický slovník českých zemí 14, Praha 2011, s. 384
Trvalý odkaz	http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45888

DROFA, Miroslav, * 25. 10. 1908 Všehrdy u Kralovic, † 1. 5. 1984 Zlín, architekt, urbanista

Byl nejmladším ze čtyř dětí řídícího učitele. Po absolutoriu na Vyšší průmyslové škole stavební v Plzni (1927) odešel na Moravu. 1928 nastoupil k firmě Baťa ve Zlíně, kde pracoval jako kreslič, rozpočtář a asistent stavebního oddělení. Seznámil se s projekty průmyslových budov a domů služeb. Jako samostatný projektant se od 1933 podílel na plánech a projektech Baťových továren a satelitních měst u nás i v cizině. 1937 vytvořil svůj nejstarší projekt typového domku s garáží. Od 1939 vedl návrhové oddělení pro stavbu nové Baťovy továrny ve Zruči nad Sázavou. Tamní plánovaný rozvoj mu umožnil vyprojektování budov závodu, školy, společenského domu a sídliště pro zaměstnance ve spolupráci s V. Karfíkem. Od 1942 byl vedoucím zlínského oddělení pro bytovou výstavbu. Navrhoval stavby pro Otrokovice-Baťov, Napajedla, Baťovany (dnes Partizánske na Slovensku). 1945 byl pověřen vedením oddělení bytových staveb v organizaci Stavosvit (od 1952 Centroprojekt), do níž přešlo stavební oddělení firmy Baťa. 1977 odešel na odpočinek.

D. vytvořil více než sto souborů a staveb pod ekonomickým nebo ideologickým tlakem. Okolnosti ho však nedonutily opustit vlastní zásady, osobitý rukopis a názor na architekturu. Zapsal se do historie zlínské poválečné architektury projekty na obytné domy: dva osmipatrové deskové, tzv. Morýsovy (1947), a na pět věžových (1947–50), dominanty Baťovy třídy i panoramatu města. Nový přístup a snahu po dosažení vysokého bytového standardu a příznivého životního prostředí, cit pro materiál, měřítko, detaily, konstrukci i funkci charakterizoval experimentální obytný dům na třídě 2. května (1962–64). V návrzích průmyslové výstavby věnoval pozornost efektivnímu fungování závodu, organické symbióze s okol ním prostředím, uplatňoval praktické poznatky a zkušenosti z Baťovy projekční kanceláře a své technické a ekonomické zaměření, smysl pro konstrukčně a dispozičně jednoduché a účelné řešení, univerzalitu a flexibilitu výrobních hal.

D. převzal vyznamenání Za zásluhy o výstavbu a Cenu osvobození města Gottwaldova (1960). Celoživotní architektonické dílo bylo vystaveno 1997 ve Zlíně. Byl pohřben na tamním Lesním hřbitově.

D: SČSVU 2, s. 107 (kde neúplný soupis realizací), výběr: domy služeb fy Baťa (spolupráce) – Praha, Václavské nám. (1928); Karlovy Vary (1929); Mariánské Lázně (1931); Olomouc (1932); Lučenec (1932); Užhorod (1932); regulační plány továren a sídlišť fy Baťa (1933–38, spolupráce): Jugoslávie – Borovo, Švýcarsko – Möhlin, Polsko – Chelmek, Francie – Hellocourt, Indie – Batanagar; další práce – jednodomek s garáží, Zlín-Podvesná (1937–39); dvojdomek „Drofa“ s rovnou střechou, Zlín-Zadní Díly (1938–39); jednodomek u cihelny, Malenovice (1939); škola, Zruč nad Sázavou (1940–42); společenský dům, tamtéž (1941–42, s V. Karfíkem); vila ředitele kožedělného závodu, tamtéž (1941–43, s týmž); halové kino, tamtéž (1946–47); škola, Partizánske (1942–45); řadové domy, tamtéž (1943–44); dvojdomek s omítkou, Otrokovice-Baťov (1944); čtyřdomek, Zlín-Podvesná (1946–47); osmipatrové apartmánové chodbové domy tzv. Morýsovy, Zlín (1947); věžové bodové domy, tamtéž (1947–50); třípatrové obytné domy s obchody, Otrokovice (1950–52); škola, Zlín-Bartošova čtvrť (1950–52); chodbový dům, Vsetín (1952–54); obytný blok, Praha-Pankrác (1953–55); byty Centroprojektu, Zlín, nám. Míru (1956–58); vozovna tramvají, Ostrava-Poruba (1955–58); Jihočeská keramika, Bechyně (1958–62); stávkárny firmy Jitex, Písek (1958–62); Závod kovové bižuterie, Jablonec nad Nisou (1960–67); experimentální obytný dům, Zlín (1962 až 1964); experimentální výrobní objekt v Závodech Gustava Klimenta, Třebíč (1967–69); tiskárna, Zlín-Louky (1977); pletařský kombinát Slovenka, Vranov nad Topľou (1975, s J. Hoškem); pletařský kombinát Tatra svit, Košice (1981, s týmž).

L: Toman D, s. 46; SČSVU 2, s. 107; M. Podzemný – A. Zikmund, Moderní architektura v Gottwaldově. Průvodce, 1967, s. 51–52, 54, 60; Kdo je kdo v Československu, 1969, s. 161 (s neúplným soupisem realizací); V. Šlapeta, in: Baťa. Architektura a urbanismus 1910–1950. Katalog výstavy, 1991, s. 16, 100; P. Novák, Zlínská architektura 1900–1950, 1993, zvl. s. 288 a passim; L. Horňáková, M. D. Architektonické dílo, in: Prostor Zlín 5, 1997, č. 4, s. 20–22; Architekt M. D. – životopis (www.drofa.com/architekt/pages/cz/zivotopis/zivotopis.html); K. Janotová, Pojetí obytného domu ve Zlíně ve 40. letech 20. století, 2006, s. 21–23 (bakalářská práce Filozofické fakulty MU Brno).

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Lenka Kudělková

• 

  Obytný dům ve Zlíně byl vystavěn v roce 1963