Biografický slovník
DROLZ Hugo 6.1.1862-3.5.1950: Porovnání verzí
(DROLZ_Hugo_6.1.1862-3.5.1950) |
|||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 6.1.1862 | | datum narození = 6.1.1862 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Laško (Slovinsko) |
| datum úmrtí = 3.5.1950 | | datum úmrtí = 3.5.1950 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Vídeň (Rakousko) |
| povolání = 26- Bánský odborník nebo energetik | | povolání = 26- Bánský odborník nebo energetik | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 14, Praha 2011, s. 384-385 |
| + | }} | ||
| + | '''DROLZ, Hugo''', ''* 6. 1. 1862 Laško (Slovinsko), † 3. 5. 1950 Vídeň (Rakousko), báňský odborník'' | ||
| + | |||
| + | V dětství byl ovlivněn německým prostředím rodiště (tehdy | ||
| + | Markt Tüffer). Vystudoval hornictví a hutnictví na báňské | ||
| + | akademii (Bergakademie) ve štýrském Leobenu, poté 1886 | ||
| + | vstoupil do služeb velkovévody Friedricha do Těšínské komory. | ||
| + | Pracoval v železnorudném dole Mária Huta u Gelnice na | ||
| + | Slovensku, nejprve jako technik, 1892–1904 jako vedoucí | ||
| + | závodu. Od ledna 1905 byl pobočníkem vedoucího báňské | ||
| + | správy Těšínské komory v Těšíně. Po převzetí důlních a hutních | ||
| + | provozů komory Rakouskou báňskou a hutní společností | ||
| + | (Österreichische Berg- und Hüttenwerksgesellschaft) byl 1907 | ||
| + | jmenován ředitelem rudných a uhelných dolů společnosti. Řídil | ||
| + | 9 uhelných, 2 železnorudné a 1 manganový důl, 3 koksovny | ||
| + | a 1 vápenku. Zasloužil se o modernizaci a prohloubení | ||
| + | uhelných dolů (Barbara, Ludvík aj.) v tehdejší rakouské části | ||
| + | hornoslezské pánve v revíru Karviná. Zavedl metodu hloubení | ||
| + | jam ve zvodnělých pískách v nadloží uhlonosného souvrství | ||
| + | zmrazováním. Zastával funkci předsedy ostravské Ředitelské | ||
| + | konference, viceprezidenta Moravskoslezské průmyslové jednoty | ||
| + | (Mährisch-Schlesischer Industrieverband). Byl členem | ||
| + | správní rady Rosické báňské společnosti. Psal články do rakouských | ||
| + | odborných časopisů (ÖZBH aj.). | ||
| + | |||
| + | Později se podílel na výstavbě simplonského tunelu a železnice | ||
| + | u Jungfrau ve švýcarských Alpách, jako poradce působil v Turecku | ||
| + | a ve Švédsku. Obdržel titul báňského rady a od báňské | ||
| + | akademie v Leobenu čestný doktorát. 1926 odešel do výslužby | ||
| + | a usadil se v rakouském Badenu, kde byl i pohřben. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' Horní rada Dr. ing. H. D., in: Hornický věstník 9, 1927, s. 8–9; Bílková | ||
| + | 1, s. 492; BL 1, s. 282; DBE 2, s. 623. | ||
| + | |||
| + | Pavel Vlašímský | ||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:26- Bánský odborník nebo energetik]] | [[Kategorie:26- Bánský odborník nebo energetik]] | ||
[[Kategorie:1862]] | [[Kategorie:1862]] | ||
| + | [[Kategorie:Lašsko]] | ||
[[Kategorie:1950]] | [[Kategorie:1950]] | ||
| + | [[Kategorie:Vídeň]] | ||
Aktuální verze z 4. 11. 2019, 20:17
| Hugo DROLZ | |
 | |
| Narození | 6.1.1862 |
|---|---|
| Místo narození | Laško (Slovinsko) |
| Úmrtí | 3.5.1950 |
| Místo úmrtí | Vídeň (Rakousko) |
| Povolání | 26- Bánský odborník nebo energetik |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 14, Praha 2011, s. 384-385 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=76221 |
DROLZ, Hugo, * 6. 1. 1862 Laško (Slovinsko), † 3. 5. 1950 Vídeň (Rakousko), báňský odborník
V dětství byl ovlivněn německým prostředím rodiště (tehdy Markt Tüffer). Vystudoval hornictví a hutnictví na báňské akademii (Bergakademie) ve štýrském Leobenu, poté 1886 vstoupil do služeb velkovévody Friedricha do Těšínské komory. Pracoval v železnorudném dole Mária Huta u Gelnice na Slovensku, nejprve jako technik, 1892–1904 jako vedoucí závodu. Od ledna 1905 byl pobočníkem vedoucího báňské správy Těšínské komory v Těšíně. Po převzetí důlních a hutních provozů komory Rakouskou báňskou a hutní společností (Österreichische Berg- und Hüttenwerksgesellschaft) byl 1907 jmenován ředitelem rudných a uhelných dolů společnosti. Řídil 9 uhelných, 2 železnorudné a 1 manganový důl, 3 koksovny a 1 vápenku. Zasloužil se o modernizaci a prohloubení uhelných dolů (Barbara, Ludvík aj.) v tehdejší rakouské části hornoslezské pánve v revíru Karviná. Zavedl metodu hloubení jam ve zvodnělých pískách v nadloží uhlonosného souvrství zmrazováním. Zastával funkci předsedy ostravské Ředitelské konference, viceprezidenta Moravskoslezské průmyslové jednoty (Mährisch-Schlesischer Industrieverband). Byl členem správní rady Rosické báňské společnosti. Psal články do rakouských odborných časopisů (ÖZBH aj.).
Později se podílel na výstavbě simplonského tunelu a železnice u Jungfrau ve švýcarských Alpách, jako poradce působil v Turecku a ve Švédsku. Obdržel titul báňského rady a od báňské akademie v Leobenu čestný doktorát. 1926 odešel do výslužby a usadil se v rakouském Badenu, kde byl i pohřben.
L: Horní rada Dr. ing. H. D., in: Hornický věstník 9, 1927, s. 8–9; Bílková 1, s. 492; BL 1, s. 282; DBE 2, s. 623.
Pavel Vlašímský
