DROLZ Hugo 6.1.1862-3.5.1950: Porovnání verzí

Z Personal
(DROLZ_Hugo_6.1.1862-3.5.1950)
 
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.)
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 6.1.1862
 
| datum narození = 6.1.1862
| místo narození =  
+
| místo narození = Laško (Slovinsko)
 
| datum úmrtí = 3.5.1950
 
| datum úmrtí = 3.5.1950
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Vídeň (Rakousko)
 
| povolání = 26- Bánský odborník nebo energetik
 
| povolání = 26- Bánský odborník nebo energetik
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Hugo DROLZ
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 14, Praha 2011, s. 384-385
 +
}}
 +
'''DROLZ, Hugo''', ''* 6. 1. 1862 Laško (Slovinsko), † 3. 5. 1950 Vídeň (Rakousko), báňský odborník''
 +
 
 +
V dětství byl ovlivněn německým prostředím rodiště (tehdy
 +
Markt Tüffer). Vystudoval hornictví a hutnictví na báňské
 +
akademii (Bergakademie) ve štýrském Leobenu, poté 1886
 +
vstoupil do služeb velkovévody Friedricha do Těšínské komory.
 +
Pracoval v železnorudném dole Mária Huta u Gelnice na
 +
Slovensku, nejprve jako technik, 1892–1904 jako vedoucí
 +
závodu. Od ledna 1905 byl pobočníkem vedoucího báňské
 +
správy Těšínské komory v Těšíně. Po převzetí důlních a hutních
 +
provozů komory Rakouskou báňskou a hutní společností
 +
(Österreichische Berg- und Hüttenwerksgesellschaft) byl 1907
 +
jmenován ředitelem rudných a uhelných dolů společnosti. Řídil
 +
9 uhelných, 2 železnorudné a 1 manganový důl, 3 koksovny
 +
a 1 vápenku. Zasloužil se o modernizaci a prohloubení
 +
uhelných dolů (Barbara, Ludvík aj.) v tehdejší rakouské části
 +
hornoslezské pánve v revíru Karviná. Zavedl metodu hloubení
 +
jam ve zvodnělých pískách v nadloží uhlonosného souvrství
 +
zmrazováním. Zastával funkci předsedy ostravské Ředitelské
 +
konference, viceprezidenta Moravskoslezské průmyslové jednoty
 +
(Mährisch-Schlesischer Industrieverband). Byl členem
 +
správní rady Rosické báňské společnosti. Psal články do rakouských
 +
odborných časopisů (ÖZBH aj.).
 +
 
 +
Později se podílel na výstavbě simplonského tunelu a železnice
 +
u Jungfrau ve švýcarských Alpách, jako poradce působil v Turecku
 +
a ve Švédsku. Obdržel titul báňského rady a od báňské
 +
akademie v Leobenu čestný doktorát. 1926 odešel do výslužby
 +
a usadil se v rakouském Badenu, kde byl i pohřben.
 +
 
 +
'''L:''' Horní rada Dr. ing. H. D., in: Hornický věstník 9, 1927, s. 8–9; Bílková
 +
1, s. 492; BL 1, s. 282; DBE 2, s. 623.
 +
 
 +
Pavel Vlašímský
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:26- Bánský odborník nebo energetik]]
 
[[Kategorie:26- Bánský odborník nebo energetik]]
  
 
[[Kategorie:1862]]
 
[[Kategorie:1862]]
 +
[[Kategorie:Lašsko]]
 
[[Kategorie:1950]]
 
[[Kategorie:1950]]
 +
[[Kategorie:Vídeň]]

Aktuální verze z 4. 11. 2019, 20:17

Hugo DROLZ
Narození 6.1.1862
Místo narození Laško (Slovinsko)
Úmrtí 3.5.1950
Místo úmrtí Vídeň (Rakousko)
Povolání 26- Bánský odborník nebo energetik
Citace Biografický slovník českých zemí 14, Praha 2011, s. 384-385
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=76221

DROLZ, Hugo, * 6. 1. 1862 Laško (Slovinsko), † 3. 5. 1950 Vídeň (Rakousko), báňský odborník

V dětství byl ovlivněn německým prostředím rodiště (tehdy Markt Tüffer). Vystudoval hornictví a hutnictví na báňské akademii (Bergakademie) ve štýrském Leobenu, poté 1886 vstoupil do služeb velkovévody Friedricha do Těšínské komory. Pracoval v železnorudném dole Mária Huta u Gelnice na Slovensku, nejprve jako technik, 1892–1904 jako vedoucí závodu. Od ledna 1905 byl pobočníkem vedoucího báňské správy Těšínské komory v Těšíně. Po převzetí důlních a hutních provozů komory Rakouskou báňskou a hutní společností (Österreichische Berg- und Hüttenwerksgesellschaft) byl 1907 jmenován ředitelem rudných a uhelných dolů společnosti. Řídil 9 uhelných, 2 železnorudné a 1 manganový důl, 3 koksovny a 1 vápenku. Zasloužil se o modernizaci a prohloubení uhelných dolů (Barbara, Ludvík aj.) v tehdejší rakouské části hornoslezské pánve v revíru Karviná. Zavedl metodu hloubení jam ve zvodnělých pískách v nadloží uhlonosného souvrství zmrazováním. Zastával funkci předsedy ostravské Ředitelské konference, viceprezidenta Moravskoslezské průmyslové jednoty (Mährisch-Schlesischer Industrieverband). Byl členem správní rady Rosické báňské společnosti. Psal články do rakouských odborných časopisů (ÖZBH aj.).

Později se podílel na výstavbě simplonského tunelu a železnice u Jungfrau ve švýcarských Alpách, jako poradce působil v Turecku a ve Švédsku. Obdržel titul báňského rady a od báňské akademie v Leobenu čestný doktorát. 1926 odešel do výslužby a usadil se v rakouském Badenu, kde byl i pohřben.

L: Horní rada Dr. ing. H. D., in: Hornický věstník 9, 1927, s. 8–9; Bílková 1, s. 492; BL 1, s. 282; DBE 2, s. 623.

Pavel Vlašímský