Biografický slovník
DROZEN František Xaver 8.3.1898-26.4.1972: Porovnání verzí
(DROZEN_František_Xaver_8.3.1898-26.4.1972) |
|||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 8.3.1898 | | datum narození = 8.3.1898 | ||
| − | | místo narození = Tatobity | + | | místo narození = Tatobity u Turnova |
| datum úmrtí = 26.4.1972 | | datum úmrtí = 26.4.1972 | ||
| − | | místo úmrtí = Turnov | + | | místo úmrtí = Turnov |
| povolání = 88- Umělecký řemeslník | | povolání = 88- Umělecký řemeslník | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| + | '''DROZEN, František Xaver''', ''* 8. 3. 1898 Tatobity u Turnova, † 26. 4. 1972 Turnov, houslař'' | ||
| + | |||
| + | Vyrostl v hudebnické rodině, matka byla učitelkou hry na violoncello, otec amatérský kapelník. Jeho strýcem byl pražský houslař J. B. Vávra, k němuž D. nastoupil 1912 do učení. | ||
| + | Pracoval jako tovaryš též u J. Dvořáka, A. Chudlařského, | ||
| + | B. Lantnera a bratrů Šámalových. Od 1925 měl vlastní dílnu | ||
| + | v Tur nově, kde zhotovil asi 390 houslí s charakteristickým | ||
| + | zlato žlutým nebo granátově červeným lakem. Používal italských | ||
| + | modelů Stradivari, Guarneri (17.–18. století) a modelů | ||
| + | tyrolského mistra J. Stainera, který se vyučil v Itálii, ze 17. století. | ||
| + | Mistrovské nástroje stavěl individuálně (mj. 1928 pro | ||
| + | J. Kubelíka, 1931 pro O. Ševčíka, 1957 pro D. Oistracha), | ||
| + | po druhé světové válce sestavil také některé housle z objednaných polotovarů. Patřil k nástrojařům, kteří z podnětu O. Špidlena 1950 vystoupili na veřejnost s žádostí o uznání | ||
| + | nástrojařství jako svobodného povolání s právem založit stavovskou organizaci. Po svolení ministerstva kultury 1958 patřil k zakládajícím členům Kruhu umělců houslařů. Obeslal | ||
| + | svými nástroji řadu mezinárodních soutěží a vystavoval je | ||
| + | v Paříži, Berlíně, po druhé světové válce v Haagu. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' K. Jalovec, Čeští houslaři, 1959, s. 43; F. Skokan, Svět houslí, 1965, | ||
| + | s. 154; R. Budiš, Housle v proměnách staletí, 1975, s. 34; V. Pilař – | ||
| + | V. Šrámek, Umění houslařů, 1986, s. 97; M. Podobský, F. X. D. – Mistr | ||
| + | houslařský, in: Náš Turnov. Časopis Spolku rodáků a přátel Turnova, č. 24, | ||
| + | červen 2002, s. 5; J. Petrušková, Nový turnovský Pantheon, 2003, s. 13; | ||
| + | A. Kulíšková, Z našich sbírek: Housle F. X. D., in: Muzejní čtvrtletník. | ||
| + | Muzeum Českého ráje Turnov, 2010, č. 3, s. 7 (foto s houslemi); Slavní | ||
| + | rodáci: Malíř Dědina a houslař D., in: Krkonošský deník 19. 6. 2010; HS | ||
| + | 1, s. 266; Tomeš 1, s. 259; www.ceskyhudebnislovnik.cz. | ||
| + | |||
| + | Jitka Ludvová | ||
| − | |||
| − | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:88- Umělecký řemeslník]] | [[Kategorie:88- Umělecký řemeslník]] | ||
Verze z 19. 2. 2017, 10:19
| František Xaver DROZEN | |
 | |
| Narození | 8.3.1898 |
|---|---|
| Místo narození | Tatobity u Turnova |
| Úmrtí | 26.4.1972 |
| Místo úmrtí | Turnov |
| Povolání | 88- Umělecký řemeslník |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45894 |
DROZEN, František Xaver, * 8. 3. 1898 Tatobity u Turnova, † 26. 4. 1972 Turnov, houslař
Vyrostl v hudebnické rodině, matka byla učitelkou hry na violoncello, otec amatérský kapelník. Jeho strýcem byl pražský houslař J. B. Vávra, k němuž D. nastoupil 1912 do učení. Pracoval jako tovaryš též u J. Dvořáka, A. Chudlařského, B. Lantnera a bratrů Šámalových. Od 1925 měl vlastní dílnu v Tur nově, kde zhotovil asi 390 houslí s charakteristickým zlato žlutým nebo granátově červeným lakem. Používal italských modelů Stradivari, Guarneri (17.–18. století) a modelů tyrolského mistra J. Stainera, který se vyučil v Itálii, ze 17. století. Mistrovské nástroje stavěl individuálně (mj. 1928 pro J. Kubelíka, 1931 pro O. Ševčíka, 1957 pro D. Oistracha), po druhé světové válce sestavil také některé housle z objednaných polotovarů. Patřil k nástrojařům, kteří z podnětu O. Špidlena 1950 vystoupili na veřejnost s žádostí o uznání nástrojařství jako svobodného povolání s právem založit stavovskou organizaci. Po svolení ministerstva kultury 1958 patřil k zakládajícím členům Kruhu umělců houslařů. Obeslal svými nástroji řadu mezinárodních soutěží a vystavoval je v Paříži, Berlíně, po druhé světové válce v Haagu.
L: K. Jalovec, Čeští houslaři, 1959, s. 43; F. Skokan, Svět houslí, 1965, s. 154; R. Budiš, Housle v proměnách staletí, 1975, s. 34; V. Pilař – V. Šrámek, Umění houslařů, 1986, s. 97; M. Podobský, F. X. D. – Mistr houslařský, in: Náš Turnov. Časopis Spolku rodáků a přátel Turnova, č. 24, červen 2002, s. 5; J. Petrušková, Nový turnovský Pantheon, 2003, s. 13; A. Kulíšková, Z našich sbírek: Housle F. X. D., in: Muzejní čtvrtletník. Muzeum Českého ráje Turnov, 2010, č. 3, s. 7 (foto s houslemi); Slavní rodáci: Malíř Dědina a houslař D., in: Krkonošský deník 19. 6. 2010; HS 1, s. 266; Tomeš 1, s. 259; www.ceskyhudebnislovnik.cz.
Jitka Ludvová
