Verze z 15. 1. 2020, 18:59, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

DROŽ Bedřich 26.5.1865-20.1.1943

Z Personal
Bedřich DROŽ
Narození 26.5.1865
Místo narození Černovice (Ukrajina)
Úmrtí 20.1.1943
Místo úmrtí Jihlava
Povolání 15- Lékaři
63- Spisovatel
64- Překladatel
Citace Biografický slovník českých zemí 14, Praha 2011, s. 387-388
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45896

DROŽ, Bedřich, * 26. 5. 1865 Černovice (Ukrajina), † 20. 1. 1943 Jihlava, spisovatel, překladatel, lékař

Pocházel z rodiny hospodářského správce v Bukovině Aloise D. S rodiči pobýval v Bochně v Haliči, v Lublani, do školy začal chodit v Polné. Německé gymnázium vystudoval 1884 v Jihlavě. Univerzitu navštěvoval v Praze, promoval v prosinci 1891 (MUDr.). Jako obvodní lékař nastoupil 1892 v Dolní Bobrové, pak odešel do Nového Města na Moravě a 1894 až 1918 s přerušením 1912–14 pracoval ve Žďáře nad Sázavou. Na Žďársku rozvinul širokou odbornou, osvětovou a kulturní činnost lidovýchovného pracovníka. Založil a redigoval Žďárský obzor, do něhož i pod různými šiframi přispíval a kde publikoval své překlady z H. Heina. Stal se přispěvatelem dalších regionálních periodik (Jihlavských listů, Horáckých listů, Moravských rozhledů). Městu Žďár se věnoval jako vlastivědný pracovník. Psal o jeho historii (Dějiny kláštera a města Žďáru na Moravě, 1903; Památník k oslavě 300 letého jubilea povýšení Žďáru na město, 1907; Město Žďár a okolí, 1907; Povýšení městečka Ždáru na město a události, které předcházely, 1907) a vlastním nákladem vydal Listinné památky archivu města Žďáru na Moravě (1907, 1937). Sbírku 49 listin (z let 1411–1796), v níž podal kulturně historický obraz města zejména v 15. a 16. století, dedikoval památce posledního žďárského opata Otty Steinbacha z Kranichsteina. Odborníky byl uznáván jak pro své četné vlastivědné práce, tak pro studie z fyzikální terapie. Beletristicky se uvedl překlady vlastenecky laděných veršů J. Nerudy, J. Vrchlického, J. S. Machara, které v době studií publikoval ve studentském fakultním časopise a v pražském deníku Politik, poté v Pilsen a Reform. U nakladatele Jahody vydal 1907 své překlady do němčiny Proben aus J. S. Machar’s Poesie und Prosa. O básníkovi publikoval ve Věstníku Národní jednoty pro jihozápadní Moravu (1903) článek Vlasť v lýře Macharově. K tisku připravil německý překlad díla K. Drože Život na Tatrách (česky 1906). Do češtiny přeložil Sudermannovy Svatojanské ohně. Ze Žďáru se přestěhoval do Hradce Králové, kde se stal majitelem ústavu pro fyzikální terapii a radioaktivitu. I tam přispíval do regionálního tisku, zejména do Stráže pokroku, kde 1930 otiskl překlady z Hölderlina, a do Jihlavských listů, kde 1936–37 uveřejnil překlady z Hebbela, Mörika, Heina, Goetha a Hauptmanna. Pochován byl ve Žďáře nad Sázavou.

L: OSN 28, s. 293; OSND 2/1, s. 257; AČL 1, s. 45–47; nekrolog: hjk, Dr. B. D. zemřel, in: Lidové noviny 24. 1. 1943; MSN 2, s. 395–396; KSN 3, s. 500; J. Kunc, Kdy zemřeli…? Přehled českých spisovatelů a publicistů zemřelých od 1. 1. 1937 do 31. 12. 1962, 1962.

P: Biografický archiv ÚČL Praha; Muzeum a Galerie Žďárska, Žďár n. Sázavou (2 kartony z let 1867–1940).

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Marcella Husová