Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky DRUŽECKÝ Jiří 7.4.1745-21.6.1819

{{Infobox - osoba
| jméno = Jiří DRUŽECKÝ
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 7.4.1745
| místo narození = Jemníky u Kladna
| datum úmrtí = 21.6.1819
| místo úmrtí = Budín (Budapešť, Maďarsko)
| povolání = 77- Hudební skladatel<br />78- Hudební interpret

| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 14, Praha 2011, s. 393-394
}}
'''DRUŽECKÝ, Jiří''' ''(též DRUSCHETZKY, DRUZECHI, DRUZECKY, Juraj), * 7. 4. 1745 Jemníky u Kladna, † 21. 6. 1819 Budín (Budapešť, Maďarsko), hudební skladatel, tympánista''

Syn Josefa D. a jeho manželky Anny. Zprávy o D. životě jsou
kusé a údaje se v pramenech rozcházejí. Byl žákem italského
hobojisty A. Besozziho. 1760 vstoupil do armády a účinkoval
jako polní tympánista, s 50. pěším plukem pobýval v Chebu,
Vídni, Ennsu, Linci a Braunau, 1768–74 působil jako vojenský
kapelník. Po skončení vojenské služby se usadil v Linci,
kde se začal věnovat i komponování, dirigování, vydávání
hudebnin a organizování hudebního života. 1783 se objevil
ve Vídni, kde vstoupil do proslulé Tonkünstler Sozietät (Jednota
hudebních umělců). Ve druhé polovině 80. let byl členem kapely a kapelníkem orchestru knížete Antala Grassalkoviče v Prešpurku (Bratislavě). U příležitosti korunovace
Leopolda II. (1790) složil ''Harmonii pro jednadvacet dechových''
''nástrojů''. Poté působil v Uhrách ve službách hraběte Józsefa
Batthyányiho. Poslední zaměstnání získal jako intendant
u uherského palatina arcivévody Josefa Jana.

D. byl virtuózním tympánistou, jedním z posledních představitelů
tzv. heroického stylu tympánové hry. Ve své době
patřil i ke známým a oblíbeným skladatelům. Zkomponoval
četné klasicistní skladby zajímavé zvukové barevnosti, které
docílil nejen neobvyklým seskupením hudebních nástrojů, ale
někdy i užitím lidových nástrojů. Dnes je známo D. 28 sinfonií, téměř 150 partit pro dechové nástroje, 12 smyčcových kvartetů, mše a opery, které se v četných opisech dochovaly
v Praze, Brně, Ilavě, Budapešti, Vídni aj. D. příležitostně skládal
také scénickou hudbu a věnoval se úpravám skladeb světových
skladatelů (aranžmá Beethovenovy klavírní sonáty ''Patetické'',
Haydnových oratorií ad.).

'''D:''' výběr: Sinfonia alla bataglia pro smyčcový a dechový orchestr; Symfonie
pro osm tympánů; 6 sólových sonát pro housle, Linz, 1783; Partita in F;
hobojový koncert (okolo 1790); scénická hudba: Perseus a Andromeda;
opery: Mechmet; Zemira; balet: Inkle a Yariko.

'''L:''' G. Wessely, Georg Druschetzky, der letzte Vertreter der „heroischen“
Paukenkunst in Linz, in: Heimatland 4, 1956, s. 30; Dejiny slovenskej
hudby, Bratislava 1957, s. 170n.; G. Černušák, Dějiny evropské hudby,
1963, s. 214; Malá encyklopédia hudby, Bratislava 1969, s. 135; A. Weinmann,
Georg Druschetzky: Ein vergessener Musiker aus dem alten Österreich.
Biographisch-bibliographische Materialsammlung, Wien 1986;
Problémy umenia 16.–18. storočia, Bratislava 1987, s. 226n.; A. Sas, Chronology
of Georg Druschetzki’s Works Preserved in his Estate, in: Studia
musicologica Academiae scientiarum hungaricae 31, 1989, s. 161–215;
Dejiny hudobnej kultúry na Slovensku 2, Bratislava 1993, rejstřík; Hudobná
kultúra na Slovensku v dobe W. A. Mozarta, tamtéž, 1993, s. 65n.;
R. Eitner, Quellen-Lexikon 3, Graz 1958, s. 260; HS 1, s. 267n.; ES 1,
s. 586; BLS 2, s. 336; MGG 15, s. 1854; Grove 5 (1980), s. 651.

'''P:''' SOA Praha, matrika narozených římskokatolického farního úřadu Pchery,
inv. č. 3, 1738–1751, s. 121.

Anna Šourková, Marie Makariusová

[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:77- Hudební skladatel]]
[[Kategorie:78- Hudební interpret]]

[[Kategorie:1745]]
[[Kategorie:Jemníky]]
[[Kategorie:1819]]
[[Kategorie:Budín]]