DUČMAN Pětr 13.3.1839-6.2.1907: Porovnání verzí
(DUČMAN_Pětr_13.3.1839-6.2.1907) |
|||
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Pětr DUČMAN | | jméno = Pětr DUČMAN | ||
− | | obrázek = | + | | obrázek = Ducman Petr portret.png |
| datum narození = 13.3.1839 | | datum narození = 13.3.1839 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Bozankecy/Basankwitz u Budyšína (Německo) |
| datum úmrtí = 6.2.1907 | | datum úmrtí = 6.2.1907 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Budyšín (Německo) |
− | | povolání = 15- Lékaři | + | | povolání = 15- Lékaři<br />62- Osvětový nebo veřejný činitel |
− | 62- Osvětový nebo veřejný činitel | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 14, Praha 2011, s. 412-413 |
+ | }} | ||
+ | '''DUČMAN, Pětr''' ''(též DEUTSCHMANN, Peter), * 13. 3. 1839 Bozankecy/Basankwitz u Budyšína (Německo), † 6. 2. 1907 Budyšín (Německo), lékař'' | ||
+ | |||
+ | Syn sedláka, bratr faráře a spisovatele Handrije D. (Andreas | ||
+ | Dutschmann, 1836–1909). Vychodil děkanskou školu a preparandu v Budyšíně, v Praze pak 1852–58 jako chovanec | ||
+ | Lužického semináře a člen studentského spolku Serbowka vystudoval německé malostranské gymnázium a 1860–65 Lékařskou fakultu Karlo-Ferdinandovy univerzity. Od 1861 se | ||
+ | podílel na činnosti přírodozpytného oddělení Maćicy serbskeje, | ||
+ | od 1862 byl členem ochotnického souboru Budyska Bjesada. | ||
+ | K Ćěslovu hornolužickému překladu Klicperova ''Rohovína Čtverrohého'' připsal prolog, v němž při památném | ||
+ | prvním lužickosrbském divadelním představení (1862) | ||
+ | v budyšínském hostinci Zur goldenen Krone přednesl program | ||
+ | lužickosrbského divadla (sloužit vzdělávání a kultuře | ||
+ | svého lidu) i výzvu lužickosrbským dívkám, aby překonaly | ||
+ | dosavadní společenské zábrany a vstoupily na jevištní prkna. | ||
+ | Od 1863 byl členem Maćicy serbskeje a 1868–77 zasedal v jejím | ||
+ | výboru. Po promoci pracoval 1865–66 jako asistent | ||
+ | v pražské všeobecné nemocnici, poté krátce jako domácí lékař | ||
+ | hraběte Harracha. 1866 jako civilní lékař doprovázel saské | ||
+ | vojsko při tažení do Čech. 1867 navštívil s J. A. Smolerem | ||
+ | Všeruskou národopisnou výstavu v Moskvě. 1867–98 působil | ||
+ | v Budyšíně (od 1873 sekundář, od 1885 primář v městské | ||
+ | nemocnici). Věnoval se lékařské fotografii; na výstavách | ||
+ | v Ber líně 1896 a v Lipsku 1897 byl oceněn za snímky kožních | ||
+ | nemocí. Přispíval (také pod pseudonymem Lipinski) naučnými | ||
+ | články do periodik ''Łužičan'', ''Katolski Posoł'' a ''Časopis Maćicy'' | ||
+ | ''Serbskeje''. 1898 odešel na odpočinek, 1899 mu byl udělen titul zdravotního rady. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' Něšto z geologiskeho twara wokolnosće Budyšina, in: Časopis Maćicy | ||
+ | Serbskeje 31, 1878, s. 68n. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' OSN 8, s. 109; MSN 2, s. 417; KSN 3, s. 527; H. Dučman, nekrolog | ||
+ | in: Časopis Maćicy Serbskeje 62, 1909, s. 150n.; A. Černý, Lužice a Lužičtí | ||
+ | Srbové, b. d. [1912], s. 78, 131; týž, Lužické stati, 1937, s. 160n.; týž, Lužice | ||
+ | (Odkaz národu), 1946, s. 160n., 171; A. Frinta, Lužičtí Srbové a jejich | ||
+ | písemnictví, 1955, s. 54, 81, 99; J. Młynk, 100 lět serbskeho dźiwadła, | ||
+ | 1862–1962, Budyšin 1962, s. 11n.; Z. Boháč, Die Matrikel der Zöglinge | ||
+ | des „Wendischen Seminars“ in Prag 1728–1922, in: Lětopis Instituta za | ||
+ | serbski ludospyt, rjad B, 13/2, Budyšin 1966, rejstřík; NBS, s. 26, 122, | ||
+ | 123, 512, 577; J. Młynk – D. Scholze, Stawizny serbskeho dźiwadła 1862– | ||
+ | 2002, Budyšin 2003, s. 20n. | ||
+ | |||
+ | Pavel Čech | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:15- Lékaři]] | [[Kategorie:15- Lékaři]] | ||
Řádka 16: | Řádka 58: | ||
[[Kategorie:1839]] | [[Kategorie:1839]] | ||
+ | [[Kategorie:Bozankecy]] | ||
[[Kategorie:1907]] | [[Kategorie:1907]] | ||
+ | [[Kategorie:Budyšín]] |
Aktuální verze z 25. 1. 2020, 16:23
Pětr DUČMAN | |
Narození | 13.3.1839 |
---|---|
Místo narození | Bozankecy/Basankwitz u Budyšína (Německo) |
Úmrtí | 6.2.1907 |
Místo úmrtí | Budyšín (Německo) |
Povolání |
15- Lékaři 62- Osvětový nebo veřejný činitel |
Citace | Biografický slovník českých zemí 14, Praha 2011, s. 412-413 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45959 |
DUČMAN, Pětr (též DEUTSCHMANN, Peter), * 13. 3. 1839 Bozankecy/Basankwitz u Budyšína (Německo), † 6. 2. 1907 Budyšín (Německo), lékař
Syn sedláka, bratr faráře a spisovatele Handrije D. (Andreas Dutschmann, 1836–1909). Vychodil děkanskou školu a preparandu v Budyšíně, v Praze pak 1852–58 jako chovanec Lužického semináře a člen studentského spolku Serbowka vystudoval německé malostranské gymnázium a 1860–65 Lékařskou fakultu Karlo-Ferdinandovy univerzity. Od 1861 se podílel na činnosti přírodozpytného oddělení Maćicy serbskeje, od 1862 byl členem ochotnického souboru Budyska Bjesada. K Ćěslovu hornolužickému překladu Klicperova Rohovína Čtverrohého připsal prolog, v němž při památném prvním lužickosrbském divadelním představení (1862) v budyšínském hostinci Zur goldenen Krone přednesl program lužickosrbského divadla (sloužit vzdělávání a kultuře svého lidu) i výzvu lužickosrbským dívkám, aby překonaly dosavadní společenské zábrany a vstoupily na jevištní prkna. Od 1863 byl členem Maćicy serbskeje a 1868–77 zasedal v jejím výboru. Po promoci pracoval 1865–66 jako asistent v pražské všeobecné nemocnici, poté krátce jako domácí lékař hraběte Harracha. 1866 jako civilní lékař doprovázel saské vojsko při tažení do Čech. 1867 navštívil s J. A. Smolerem Všeruskou národopisnou výstavu v Moskvě. 1867–98 působil v Budyšíně (od 1873 sekundář, od 1885 primář v městské nemocnici). Věnoval se lékařské fotografii; na výstavách v Ber líně 1896 a v Lipsku 1897 byl oceněn za snímky kožních nemocí. Přispíval (také pod pseudonymem Lipinski) naučnými články do periodik Łužičan, Katolski Posoł a Časopis Maćicy Serbskeje. 1898 odešel na odpočinek, 1899 mu byl udělen titul zdravotního rady.
D: Něšto z geologiskeho twara wokolnosće Budyšina, in: Časopis Maćicy Serbskeje 31, 1878, s. 68n.
L: OSN 8, s. 109; MSN 2, s. 417; KSN 3, s. 527; H. Dučman, nekrolog in: Časopis Maćicy Serbskeje 62, 1909, s. 150n.; A. Černý, Lužice a Lužičtí Srbové, b. d. [1912], s. 78, 131; týž, Lužické stati, 1937, s. 160n.; týž, Lužice (Odkaz národu), 1946, s. 160n., 171; A. Frinta, Lužičtí Srbové a jejich písemnictví, 1955, s. 54, 81, 99; J. Młynk, 100 lět serbskeho dźiwadła, 1862–1962, Budyšin 1962, s. 11n.; Z. Boháč, Die Matrikel der Zöglinge des „Wendischen Seminars“ in Prag 1728–1922, in: Lětopis Instituta za serbski ludospyt, rjad B, 13/2, Budyšin 1966, rejstřík; NBS, s. 26, 122, 123, 512, 577; J. Młynk – D. Scholze, Stawizny serbskeho dźiwadła 1862– 2002, Budyšin 2003, s. 20n.
Pavel Čech