Biografický slovník
DUŠEK Jan Vítězslav 8.6.1891-2.3.1966: Porovnání verzí
(DUŠEK_Jan_Vítězslav_8.6.1891-2.3.1966) |
|||
| (Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Jan Vítězslav DUŠEK | | jméno = Jan Vítězslav DUŠEK | ||
| − | | obrázek = | + | | obrázek = Dusek Jan Vitezslav portret.JPG |
| datum narození = 8.6.1891 | | datum narození = 8.6.1891 | ||
| místo narození = Makov u Tábora | | místo narození = Makov u Tábora | ||
| Řádka 9: | Řádka 9: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 14, Praha 2011, s. 450 |
| + | }} | ||
| + | '''DUŠEK, Jan Vítězslav''', ''* 8. 6. 1891 Makov u Tábora, † 2. 3. 1966 Tábor, sochař'' | ||
| + | |||
| + | Pocházel z rolnické rodiny. Navštěvoval kamenosochařskou | ||
| + | školu v Hořicích, kterou absolvoval 1909. Ve studiu sochařství | ||
| + | pokračoval na Uměleckoprůmyslové škole u C. Kloučka | ||
| + | a S. Suchardy. Po Suchardově smrti přešel na Akademii umění | ||
| + | do Vídně, kde 1920 studia uzavřel na mistrovské škole. Získal | ||
| + | československé státní stipendium a 1921/22 se zdokonaloval | ||
| + | v ateliéru A. Bourdella v Paříži. Potom se usadil v Táboře. | ||
| + | 1925 obdržel stříbrnou medaili na Mezinárodní výstavě dekorativního | ||
| + | umění v Paříži. 1929–32 podnikl studijní cesty do | ||
| + | Belgie, Benátek, Mnichova, Drážďan a Londýna, kde rok pracoval. | ||
| + | Byl členem Sdružení jihočeských výtvarníků, Jednoty | ||
| + | výtvarných umělců a Société des Beaux-Arts v Paříži. Vystavoval | ||
| + | v Londýně (Royal Academy of Arts) a Paříži (Salon National | ||
| + | des Beaux-Arts). Specializoval se na figurální a portrétní | ||
| + | plastiku. Vzorem se mu stal A. Bourdell a podobně jako on se | ||
| + | inspiroval antickou tradicí, blízké mu bylo i baroko a secesní | ||
| + | symbolismus. Jeho tvorba měla intimní ráz a výrazný smysl | ||
| + | pro charakteristiku duševních stavů. Vytvořil pomníky T. G. | ||
| + | Masaryka v Hulíně, A. Šťastného v Padařově, zabitých letců | ||
| + | v Hrdějovicích, padlých v Čelákovicích, Táboře, Polné a Kladně, | ||
| + | J. Husa v Jindřichově Hradci, A. Sovy v Pacově, A. Švehly | ||
| + | v Táboře a Lounech, P. Chelčického v Chelčicích. Z jeho dílny | ||
| + | vyšly pamětní desky J. Šmahy v Táboře, V. Nováka v Kamenici | ||
| + | nad Lipou, B. Zahradníka-Brodského v Havlíčkově | ||
| + | Brodě, busty B. Smetany, Š. Osuského, malířů O. Bubeníčka | ||
| + | a J. Kauckého, řada symbolických hlav a portrétních medailí, | ||
| + | zejména jihočeských rodáků, figurální výzdoba některých budov. | ||
| + | Pracoval s bronzem i kamenem (např. diorit). Jako aktivní | ||
| + | člen agrární strany se po únorových událostech 1948 ocitl | ||
| + | mimo oficiální struktury. Jeho syn Jan D. (1936–1993), na | ||
| + | VŠUP žák J. Kavana, byl abstraktní sochař, koncem 60. let | ||
| + | 20. století člen Klubu konkrétistů. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' Toman 1, s. 184; SČSVU 2, s. 144; NEČVUD, s. 183. | ||
| + | |||
| + | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/376234 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
| + | |||
| + | Martin Kučera | ||
| − | |||
| − | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:75- Sochař nebo medailér]] | [[Kategorie:75- Sochař nebo medailér]] | ||
Aktuální verze z 31. 1. 2020, 20:29
| Jan Vítězslav DUŠEK | |
 | |
| Narození | 8.6.1891 |
|---|---|
| Místo narození | Makov u Tábora |
| Úmrtí | 2.3.1966 |
| Místo úmrtí | Tábor |
| Povolání | 75- Sochař nebo medailér |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 14, Praha 2011, s. 450 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=48229 |
DUŠEK, Jan Vítězslav, * 8. 6. 1891 Makov u Tábora, † 2. 3. 1966 Tábor, sochař
Pocházel z rolnické rodiny. Navštěvoval kamenosochařskou školu v Hořicích, kterou absolvoval 1909. Ve studiu sochařství pokračoval na Uměleckoprůmyslové škole u C. Kloučka a S. Suchardy. Po Suchardově smrti přešel na Akademii umění do Vídně, kde 1920 studia uzavřel na mistrovské škole. Získal československé státní stipendium a 1921/22 se zdokonaloval v ateliéru A. Bourdella v Paříži. Potom se usadil v Táboře. 1925 obdržel stříbrnou medaili na Mezinárodní výstavě dekorativního umění v Paříži. 1929–32 podnikl studijní cesty do Belgie, Benátek, Mnichova, Drážďan a Londýna, kde rok pracoval. Byl členem Sdružení jihočeských výtvarníků, Jednoty výtvarných umělců a Société des Beaux-Arts v Paříži. Vystavoval v Londýně (Royal Academy of Arts) a Paříži (Salon National des Beaux-Arts). Specializoval se na figurální a portrétní plastiku. Vzorem se mu stal A. Bourdell a podobně jako on se inspiroval antickou tradicí, blízké mu bylo i baroko a secesní symbolismus. Jeho tvorba měla intimní ráz a výrazný smysl pro charakteristiku duševních stavů. Vytvořil pomníky T. G. Masaryka v Hulíně, A. Šťastného v Padařově, zabitých letců v Hrdějovicích, padlých v Čelákovicích, Táboře, Polné a Kladně, J. Husa v Jindřichově Hradci, A. Sovy v Pacově, A. Švehly v Táboře a Lounech, P. Chelčického v Chelčicích. Z jeho dílny vyšly pamětní desky J. Šmahy v Táboře, V. Nováka v Kamenici nad Lipou, B. Zahradníka-Brodského v Havlíčkově Brodě, busty B. Smetany, Š. Osuského, malířů O. Bubeníčka a J. Kauckého, řada symbolických hlav a portrétních medailí, zejména jihočeských rodáků, figurální výzdoba některých budov. Pracoval s bronzem i kamenem (např. diorit). Jako aktivní člen agrární strany se po únorových událostech 1948 ocitl mimo oficiální struktury. Jeho syn Jan D. (1936–1993), na VŠUP žák J. Kavana, byl abstraktní sochař, koncem 60. let 20. století člen Klubu konkrétistů.
L: Toman 1, s. 184; SČSVU 2, s. 144; NEČVUD, s. 183.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Martin Kučera
