Verze z 31. 1. 2020, 19:29, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

DUŠEK Jan Vítězslav 8.6.1891-2.3.1966

Z Personal
Jan Vítězslav DUŠEK
Narození 8.6.1891
Místo narození Makov u Tábora
Úmrtí 2.3.1966
Místo úmrtí Tábor
Povolání 75- Sochař nebo medailér
Citace Biografický slovník českých zemí 14, Praha 2011, s. 450
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=48229

DUŠEK, Jan Vítězslav, * 8. 6. 1891 Makov u Tábora, † 2. 3. 1966 Tábor, sochař

Pocházel z rolnické rodiny. Navštěvoval kamenosochařskou školu v Hořicích, kterou absolvoval 1909. Ve studiu sochařství pokračoval na Uměleckoprůmyslové škole u C. Kloučka a S. Suchardy. Po Suchardově smrti přešel na Akademii umění do Vídně, kde 1920 studia uzavřel na mistrovské škole. Získal československé státní stipendium a 1921/22 se zdokonaloval v ateliéru A. Bourdella v Paříži. Potom se usadil v Táboře. 1925 obdržel stříbrnou medaili na Mezinárodní výstavě dekorativního umění v Paříži. 1929–32 podnikl studijní cesty do Belgie, Benátek, Mnichova, Drážďan a Londýna, kde rok pracoval. Byl členem Sdružení jihočeských výtvarníků, Jednoty výtvarných umělců a Société des Beaux-Arts v Paříži. Vystavoval v Londýně (Royal Academy of Arts) a Paříži (Salon National des Beaux-Arts). Specializoval se na figurální a portrétní plastiku. Vzorem se mu stal A. Bourdell a podobně jako on se inspiroval antickou tradicí, blízké mu bylo i baroko a secesní symbolismus. Jeho tvorba měla intimní ráz a výrazný smysl pro charakteristiku duševních stavů. Vytvořil pomníky T. G. Masaryka v Hulíně, A. Šťastného v Padařově, zabitých letců v Hrdějovicích, padlých v Čelákovicích, Táboře, Polné a Kladně, J. Husa v Jindřichově Hradci, A. Sovy v Pacově, A. Švehly v Táboře a Lounech, P. Chelčického v Chelčicích. Z jeho dílny vyšly pamětní desky J. Šmahy v Táboře, V. Nováka v Kamenici nad Lipou, B. Zahradníka-Brodského v Havlíčkově Brodě, busty B. Smetany, Š. Osuského, malířů O. Bubeníčka a J. Kauckého, řada symbolických hlav a portrétních medailí, zejména jihočeských rodáků, figurální výzdoba některých budov. Pracoval s bronzem i kamenem (např. diorit). Jako aktivní člen agrární strany se po únorových událostech 1948 ocitl mimo oficiální struktury. Jeho syn Jan D. (1936–1993), na VŠUP žák J. Kavana, byl abstraktní sochař, koncem 60. let 20. století člen Klubu konkrétistů.

L: Toman 1, s. 184; SČSVU 2, s. 144; NEČVUD, s. 183.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Martin Kučera