DUBA Karel 29.9.1923-21.8.1968: Porovnání verzí
(DUBA_Karel_29.9.1923-21.8.1968) |
|||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 29.9.1923 | | datum narození = 29.9.1923 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Písek |
| datum úmrtí = 21.8.1968 | | datum úmrtí = 21.8.1968 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Ulánbátar (Mongolsko) |
| povolání = 78- Hudební interpret | | povolání = 78- Hudební interpret | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | '''DUBA, Karel''', ''* 29. 9. 1923 Písek, † 21. 8. 1968 Ulánbátar (Mongolsko), kytarista, hudební skladatel'' | ||
+ | |||
+ | Hrával v různých tanečních orchestrech za nacistické okupace | ||
+ | i po osvobození, vojenskou prezenční službu konal v Armádním | ||
+ | uměleckém souboru Víta Nejedlého. Od 1951 působil | ||
+ | v nově zřízeném Orchestru Jaroslava Ježka, na prvních zahraničních | ||
+ | turné po zemích východního bloku byl s orchestrem | ||
+ | Jiřího Procházky, působil v nahrávacím tělese FISYO (Filmový | ||
+ | symfonický orchestr), ve skupině Slávy Kunsta, v doprovodné | ||
+ | skupině zpěváka Josefa Zímy. Od začátku 60. let byl | ||
+ | lídrem vlastní skupiny, která zaujala dobově novým využíváním | ||
+ | elektrických kytar, širokým a pestrým repertoárem (pop, | ||
+ | swing, rock, náznaky country a westernu) i technickou zdatností. | ||
+ | Zaměřovala se na nahrávací praxi (řada SP desek vyšla | ||
+ | v Supraphonu, resp. v Supraphonu-Artii), ale též na doprovod | ||
+ | různých zpěváků (mj. J. Čeřovská, K. Hála, H. Hegerová) na | ||
+ | jejich zájezdech. Během jednoho z nich zahynul při nehodě | ||
+ | autobusu spolu se zpěváky Danou Hobzovou, Marií Pokšteflovou, | ||
+ | Bohumilem Vaňkem a instrumentalisty Josefem Posledním | ||
+ | a Jaroslavem Štrudlem. D. byl úspěšný i jako skladatel | ||
+ | písní: ''Dostavník'', ''Echo Boogie'', ''Kapitán Nemo'', ''Pražská neděle''. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' N. Dlouhá, K. D., in: Melodie 3, 1965, č. 4, s. 153; táž, Za K. D., in: | ||
+ | tamtéž 6, 1968, č. 11, s. 324; S. Titzl, Osudných pět minut, in: Hudba | ||
+ | pro radost 1969, č. 1–2, s. 16; EJ, s. 112; www.musicologica.cz/slovnik. | ||
+ | |||
+ | Ivan Poledňák | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:78- Hudební interpret]] | [[Kategorie:78- Hudební interpret]] | ||
[[Kategorie:1923]] | [[Kategorie:1923]] | ||
+ | [[Kategorie:Písek]] | ||
[[Kategorie:1968]] | [[Kategorie:1968]] | ||
+ | [[Kategorie:Ulánbátar]] |
Verze z 20. 2. 2017, 21:28
Karel DUBA | |
Narození | 29.9.1923 |
---|---|
Místo narození | Písek |
Úmrtí | 21.8.1968 |
Místo úmrtí | Ulánbátar (Mongolsko) |
Povolání | 78- Hudební interpret |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=75715 |
DUBA, Karel, * 29. 9. 1923 Písek, † 21. 8. 1968 Ulánbátar (Mongolsko), kytarista, hudební skladatel
Hrával v různých tanečních orchestrech za nacistické okupace i po osvobození, vojenskou prezenční službu konal v Armádním uměleckém souboru Víta Nejedlého. Od 1951 působil v nově zřízeném Orchestru Jaroslava Ježka, na prvních zahraničních turné po zemích východního bloku byl s orchestrem Jiřího Procházky, působil v nahrávacím tělese FISYO (Filmový symfonický orchestr), ve skupině Slávy Kunsta, v doprovodné skupině zpěváka Josefa Zímy. Od začátku 60. let byl lídrem vlastní skupiny, která zaujala dobově novým využíváním elektrických kytar, širokým a pestrým repertoárem (pop, swing, rock, náznaky country a westernu) i technickou zdatností. Zaměřovala se na nahrávací praxi (řada SP desek vyšla v Supraphonu, resp. v Supraphonu-Artii), ale též na doprovod různých zpěváků (mj. J. Čeřovská, K. Hála, H. Hegerová) na jejich zájezdech. Během jednoho z nich zahynul při nehodě autobusu spolu se zpěváky Danou Hobzovou, Marií Pokšteflovou, Bohumilem Vaňkem a instrumentalisty Josefem Posledním a Jaroslavem Štrudlem. D. byl úspěšný i jako skladatel písní: Dostavník, Echo Boogie, Kapitán Nemo, Pražská neděle.
L: N. Dlouhá, K. D., in: Melodie 3, 1965, č. 4, s. 153; táž, Za K. D., in: tamtéž 6, 1968, č. 11, s. 324; S. Titzl, Osudných pět minut, in: Hudba pro radost 1969, č. 1–2, s. 16; EJ, s. 112; www.musicologica.cz/slovnik.
Ivan Poledňák