Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky DUBISLAV Walter Ernst Otto 20.9.1895-17.9.1937

{{Infobox - osoba
| jméno = Walter Ernst Otto DUBISLAV
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 20.9.1895
| místo narození = Berlín (Německo)
| datum úmrtí = 17.9.1937
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 56- Filozof

| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 14, Praha 2011, s. 403-404
}}
'''DUBISLAV, Walter Ernst Otto''', ''* 20. 9. 1895 Berlín (Německo), † 17. 9. 1937 Praha, logik, filozof, teoretik vědy''

Rod pocházel z Pomořan; otec Georg byl ředitelem Herderova
reálného gymnázia v Berlíně-Charlottenburgu, matka Olga
dcerou statkáře Otto Buchholtze v Neuhofu u Toruně. D. studoval
od 1914 na Göttingenské univerzitě matematiku
u E. G. H. Landaua a D. Hilberta, silně ovlivňován hlavou
tzv. nové friesovské školy, filozofem L. Nelsonem. Jako dobrovolník
bojoval na ruské frontě, později byl jako poručík
v Řecku internován. Od 1919 opět studoval v Berlíně hlavně
filozofii, 1922 promoval.

V četných pojednáních zejména k logickým a filozoficko-matematickým otázkám dbal na přesnou formulaci problémů. Pod vlivem Aristotela, B. Bolzana a G. Fregeho polemizoval s Kantem, G. Simmelem a L. Nelsonem. Bolzanovi a J. F.
Friesovi věnoval několik studií. Ovlivněn Bolzanovým ''Vědoslovím''
usiloval o logické a vědecko-teoretické založení matematiky a fyziky. Trvalý význam mu zajistily především průkopnické příspěvky k teorii definice. Podle svých plánů sestavil
a s K. W. Claubergem vydal ''Systematisches Wörterbuch der Philosophie''.
V práci ''Naturphilosophie'' zastával umírněný fyzikální
pozitivismus a ukázal meze konvencionalismu. 1927 založil
s H. Reichenbachem a K. Grellingem berlínskou Společnost
pro empirickou (později vědeckou) filozofii jako další středisko
neopozitivismu, čili logického empirismu vedle Vídeňského
kroužku, které společně uspořádaly kongresy o filozofii
vědy (první 1929 v Praze) a 1930 převzaly časopis ''Annalen der Philosophie'' jako oficiální orgán tzv. školy logického empirismu pod názvem ''Erkenntnis''.

D. se 1928 habilitoval na berlínské technice, byl jmenován
soukromým docentem a 1931 mimořádným profesorem filozofie
matematiky a přírodních věd. Po Reichenbachově odchodu
do exilu 1933 se vedle Grellinga stal vůdčí osobností
Společnosti. Ovzduší nástupu nacismu k moci však probudilo
jeho duševní poruchu. 1935 byl zatčen pro ublížení na těle,
po propuštění emigroval ovdovělý a bezdětný 1936 do Prahy,
kde 1937 zabil svou přítelkyni a později i sebe. V Praze byl
také pohřben.

'''D:''' Beiträge zur Lehre von der Definition und vom Beweis vom Standpunkt
der mathematischen Logik aus, 1922 (disertace); Systematisches Wörterbuch
der Philosophie, Leipzig 1923 (s K. W. Claubergem); Über das Verhältnis
der Logik zur Mathematik, Annalen der Philosophie und
philosophischen Kritik 5 (6/7), 1926, s. 193n.; Über die Definition, 1.
Berlin 1926; Über die sogenannten analytischen und synthetischen Urteile,
Berlin 1926; Die Friessche Lehre von der Begründung: Darstellung und
Kritik, Dömitz 1926; Zur Lehre von den sog. schöpferischen Definitionen,
Fulda 1928; Über den sogenannten Gegenstand in der Mathematik, in:
Jahresbericht der Deutschen Mathematiker-Vereinigung 37, Leipzig 1928,
s. 27n.; Zur Methodenlehre des Kritizismus, Langensalza 1929; Bolzano
als Vorläufer der mathematischen Logik, in: Philosophisches Jahrbuch der
Görres-Gesellschaft 44, 1931, s. 448n.; Die Philosophie der Mathematik
in der Gegenwart, in: Philosophische Forschungsberichte 13, Berlin 1932;
Naturphilosophie, in: Philosophische Grundrisse 2, Berlin 1933; Zur Unbegründbarkeit
der Forderungssätze, in: Theoria 3, 1937, s. 330n.

'''L:''' K. Grelling, Bemerkungen zu D.s „Die Definition“, in: Erkenntnis 3,
1932/1933, s. 189n.; R. Carnap, D. W., Die Philosophie der Mathematik
in der Gegenwart, in: tamtéž 4, 1934, s. 64n.; týž, D. W., Naturphilosophie, in: tamtéž 5, 1935, s. 287n.; NDB 4, 1959, s. 145; A. Kamlah, Die Vertreibung von Philosophen durch den Nationalsozialismus, in: Bremer
Philosophica 1996 (5), s. 4; N. Rescher, The Berlin School of Logical Empiricism
and Its Legacy, in: Erkenntnis 64 (3), 2006, s. 281n.; L. M. Surhone
– M. T. Timpledon – S. F. Marseken, W. D., Beau Bassin 2010.

Rüdiger Thiele

[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:56- Filozof]]

[[Kategorie:1895]]
[[Kategorie:Berlín]]
[[Kategorie:1937]]
[[Kategorie:Praha]]