DUBSKÝ Jan 15.10.1906-13.12.1975: Porovnání verzí

Z Personal
(DUBSKÝ_Jan_15.10.1906-13.12.1975)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 15.10.1906
 
| datum narození = 15.10.1906
| místo narození = Kaplice, o. Český Krumlov
+
| místo narození = Kaplice
 
| datum úmrtí = 13.12.1975
 
| datum úmrtí = 13.12.1975
 
| místo úmrtí = Praha
 
| místo úmrtí = Praha
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Jan DUBSKÝ
+
}}
 +
'''DUBSKÝ, Jan''', ''* 15. 10. 1906 Kaplice, † 13. 12. 1975 Praha, elektrotechnolog, pedagog''
 +
 
 +
Narodil se v rodině dozorce finanční stráže. 1925 maturoval
 +
na státní reálce v Písku, 1925–32 absolvoval Vysokou školu
 +
strojního a elektrotechnického inženýrství ČVUT v Praze,
 +
oddělení elektrotechnické. Po vykonání vojenské prezenční
 +
služby u telegrafního praporu v Kutné Hoře byl rok nezaměstnaný,
 +
poté přijal místo u akciové pojišťovny v Praze, později
 +
v Moravské Ostravě a Plzni. 1936 nastoupil v elektrotechnické
 +
továrně Škodových závodů v Plzni-Doudlevcích. Pracoval
 +
v normalizačním oddělení (od 1943 jako vedoucí), dále jako
 +
elektrotechnolog. Současně 1945–52 řídil vstupní kontrolu
 +
izolačního a elektrovodného materiálu. 1954 se stal vedoucím
 +
elektrotechnických laboratoří pro zkoušení a výzkum materiálu,
 +
kde pracoval zejména na vývoji izolačních materiálů pro
 +
elektrické stroje. Vypracoval řadu závodních elektrotechnických norem a jako člen normalizačních komisí Úřadu pro normalizaci
 +
v Praze také několik návrhů pro státní normy z oboru
 +
výroby točivých a netočivých elektrických strojů; zasloužil se
 +
o jejich výbornou technickou úroveň.
 +
 
 +
Od 1945 externě vyučoval elektrotechnologii na vyšší průmyslové škole elektrotechnické v Plzni. Od 1951/52 tam působil
 +
na Vysoké škole strojní a elektrotechnické, kde přednášel
 +
předměty elektrotechnické materiály a výroba elektrických
 +
strojů a přístrojů. 1956 se habilitoval a 1961 byl jmenován
 +
profesorem elektrotechnologie. Vedl katedru elektro technologie a elektrických přístrojů, vybudoval dobře vybavené laboratoře.
 +
Osvědčil se jako schopný organizátor a znamenitý
 +
pedagog. 1972 odešel do důchodu, avšak na fakultě ještě dále
 +
působil externě.
 +
 
 +
Byl zakládajícím členem a několikaletým předsedou Československé vědecko-technické společnosti – elektrotechnické sekce pro Západočeský kraj. Kromě monografií publikoval články
 +
v odborných časopisech (''Impregnace elektrických strojů'', ''Elektrotechnik'')
 +
a řadu vysokoškolských skript.
 +
 
 +
'''D:''' Výroba elektrických strojů (s R. Boudou), 1950; Základy technologie
 +
výroby elektrických strojů (s R. Boudou), 1955; Elektrotechnické materiály,
 +
1969.
 +
 
 +
'''L:''' ČBS, s. 121; Tomeš 1, s. 264.
 +
 
 +
'''P:''' Archiv Západočeské univerzity v Plzni, osobní spis; Pamětní publikace
 +
Fakulty elektrotechnické ZČU v Plzni k 60. výročí založení (v tisku).
 +
 
 +
Daniel Mayer 
  
== Literatura ==
 
 
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:28- Strojař nebo elektrotechnik]]
 
[[Kategorie:28- Strojař nebo elektrotechnik]]

Verze z 27. 2. 2017, 18:54

Jan DUBSKÝ
Narození 15.10.1906
Místo narození Kaplice
Úmrtí 13.12.1975
Místo úmrtí Praha
Povolání 28- Strojař nebo elektrotechnik
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45947

DUBSKÝ, Jan, * 15. 10. 1906 Kaplice, † 13. 12. 1975 Praha, elektrotechnolog, pedagog

Narodil se v rodině dozorce finanční stráže. 1925 maturoval na státní reálce v Písku, 1925–32 absolvoval Vysokou školu strojního a elektrotechnického inženýrství ČVUT v Praze, oddělení elektrotechnické. Po vykonání vojenské prezenční služby u telegrafního praporu v Kutné Hoře byl rok nezaměstnaný, poté přijal místo u akciové pojišťovny v Praze, později v Moravské Ostravě a Plzni. 1936 nastoupil v elektrotechnické továrně Škodových závodů v Plzni-Doudlevcích. Pracoval v normalizačním oddělení (od 1943 jako vedoucí), dále jako elektrotechnolog. Současně 1945–52 řídil vstupní kontrolu izolačního a elektrovodného materiálu. 1954 se stal vedoucím elektrotechnických laboratoří pro zkoušení a výzkum materiálu, kde pracoval zejména na vývoji izolačních materiálů pro elektrické stroje. Vypracoval řadu závodních elektrotechnických norem a jako člen normalizačních komisí Úřadu pro normalizaci v Praze také několik návrhů pro státní normy z oboru výroby točivých a netočivých elektrických strojů; zasloužil se o jejich výbornou technickou úroveň.

Od 1945 externě vyučoval elektrotechnologii na vyšší průmyslové škole elektrotechnické v Plzni. Od 1951/52 tam působil na Vysoké škole strojní a elektrotechnické, kde přednášel předměty elektrotechnické materiály a výroba elektrických strojů a přístrojů. 1956 se habilitoval a 1961 byl jmenován profesorem elektrotechnologie. Vedl katedru elektro technologie a elektrických přístrojů, vybudoval dobře vybavené laboratoře. Osvědčil se jako schopný organizátor a znamenitý pedagog. 1972 odešel do důchodu, avšak na fakultě ještě dále působil externě.

Byl zakládajícím členem a několikaletým předsedou Československé vědecko-technické společnosti – elektrotechnické sekce pro Západočeský kraj. Kromě monografií publikoval články v odborných časopisech (Impregnace elektrických strojů, Elektrotechnik) a řadu vysokoškolských skript.

D: Výroba elektrických strojů (s R. Boudou), 1950; Základy technologie výroby elektrických strojů (s R. Boudou), 1955; Elektrotechnické materiály, 1969.

L: ČBS, s. 121; Tomeš 1, s. 264.

P: Archiv Západočeské univerzity v Plzni, osobní spis; Pamětní publikace Fakulty elektrotechnické ZČU v Plzni k 60. výročí založení (v tisku).

Daniel Mayer