Biografický slovník
DUCHÁČEK Ivo 27.2.1913-1.3.1988: Porovnání verzí
(DUCHÁČEK_Ivo_27.2.1913-1.3.1988) |
|||
| Řádka 5: | Řádka 5: | ||
| místo narození = Prostějov | | místo narození = Prostějov | ||
| datum úmrtí = 1.3.1988 | | datum úmrtí = 1.3.1988 | ||
| − | | místo úmrtí = Kent | + | | místo úmrtí = Kent (Connecticut, USA) |
| povolání = 48- Politický publicista | | povolání = 48- Politický publicista | ||
68- Redaktor nebo žurnalista | 68- Redaktor nebo žurnalista | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| + | '''DUCHÁČEK, Ivo''' ''(Duka), * 27. 2. 1913 Prostějov, † 1. 3. 1988 Kent (Connecticut, USA), žurnalista, publicista, politik'' | ||
| + | |||
| + | Syn chemika a vysokoškolského pedagoga Františka D. | ||
| + | (1875–1931), mimořádného profesora chemické technologie | ||
| + | na české technice v Brně, a Ireny, roz. Čermákové. Po maturitě | ||
| + | na Českém státním gymnáziu v Brně vystudoval D. 1931 | ||
| + | až 1935 práva na Masarykově univerzitě a v prosinci 1935 byl | ||
| + | promován doktorem práv. Začal se věnovat žurnalistice, | ||
| + | 1936–39 působil jako pařížský zpravodaj ''Lidových novin''. Na | ||
| + | počátku německé okupace v březnu 1939 zůstal v exilu a dal | ||
| + | se do služeb československého exilového tisku. Stal se blízkým | ||
| + | spolupracovníkem úřadujícího místopředsedy Českého národního | ||
| + | výboru v Paříži a předsedy exilových vlád v Londýně | ||
| + | Msgr. J. Šrámka (politický referent a překladatel z francouzštiny) a ministra H. Ripky. Na konci druhé světové války se účastnil osvobozování Plzně jako styčný důstojník u generála G. S. Pattona. 1945–48 patřil k vedoucím představitelům Československé strany lidové, za niž byl od října 1945 do února | ||
| + | 1948 poslancem a předsedou zahraničního výboru parlamentu. | ||
| + | Ač oficiálně uznával zahraničněpolitickou orientaci | ||
| + | Československa na Sovětský svaz, usiloval o reciproční uzavření | ||
| + | spojenectví s Francií a Velkou Británií. Vnitropoliticky se | ||
| + | dostával do rozporů s KSČ, zvláště jako šéfredaktor politického týdeníku ''Obzory'', v němž úzce spolupracoval s P. Tigridem (vydávání časopisu komunistické ministerstvo informací | ||
| + | dočasně zastavilo). | ||
| + | |||
| + | Po únorovém převratu, kdy ho akční výbor ČSL vyloučil ze | ||
| + | strany, D. odešel v březnu 1948 do exilu, nejdříve do Velké | ||
| + | Británie a pak do USA, kde se v únoru 1949 podílel na založení | ||
| + | Rady svobodného Československa (na členství v jejím | ||
| + | výboru rezignoval v říjnu) a 1958 na založení exilové Společnosti pro vědy a umění. Od října 1949 až do smrti připravoval | ||
| + | pod jménem Martin Čermák populární relaci československého | ||
| + | vysílání rozhlasové stanice Hlas Ameriky ''Zápisník'', věnovanou | ||
| + | poznávání nejrůznějších částí USA, amerického způsobu | ||
| + | života a reálií očima Středoevropana (odvysílal 1 989 | ||
| + | pořadů, výbor byl publikován posmrtně pod titulem ''Putování'' | ||
| + | ''Martina Čermáka se psem Máňou po Americe'', 1991). Současně | ||
| + | přednášel jako profesor politických věd na New York College | ||
| + | a napsal mnoho politologických spisů a vysokoškolských učebnic. | ||
| + | In memoriam byl oceněn (1991) Řádem T. G. Masaryka | ||
| + | III. třídy. | ||
| + | |||
| + | '''D:''' Naše účast v zahraničním odboji, 1946; Conflicts and Cooperation | ||
| + | among Nations, New York 1960; Nations and Men, New York 1966; | ||
| + | Comparative Federalism, International Relations, New York – London | ||
| + | 1970; Discord and Harmony, New York 1972; Power Maps, Santa Barbara | ||
| + | – London 1973; Rights and Liberties in the World Today, Santa Barbara | ||
| + | 1975. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' nekrolog in: The New York Times 3. 3. 1988; Pejskar 3, s. 30–34; Kdo | ||
| + | byl kdo v našich dějinách ve 20. století 1, 1998, s. 120; Tomeš 1, s. 265; | ||
| + | M. Pehr a kol., Cestami křesťanské politiky. Biografický slovník k dějinám | ||
| + | křesťanských stran v českých zemích, 2007, s. 67. | ||
| + | |||
| + | Josef Tomeš | ||
| − | |||
| − | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:48- Politický publicista]] | [[Kategorie:48- Politický publicista]] | ||
Verze z 11. 3. 2017, 19:05
| Ivo DUCHÁČEK | |
 | |
| Narození | 27.2.1913 |
|---|---|
| Místo narození | Prostějov |
| Úmrtí | 1.3.1988 |
| Místo úmrtí | Kent (Connecticut, USA) |
| Povolání |
48- Politický publicista 68- Redaktor nebo žurnalista |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=51896 |
DUCHÁČEK, Ivo (Duka), * 27. 2. 1913 Prostějov, † 1. 3. 1988 Kent (Connecticut, USA), žurnalista, publicista, politik
Syn chemika a vysokoškolského pedagoga Františka D. (1875–1931), mimořádného profesora chemické technologie na české technice v Brně, a Ireny, roz. Čermákové. Po maturitě na Českém státním gymnáziu v Brně vystudoval D. 1931 až 1935 práva na Masarykově univerzitě a v prosinci 1935 byl promován doktorem práv. Začal se věnovat žurnalistice, 1936–39 působil jako pařížský zpravodaj Lidových novin. Na počátku německé okupace v březnu 1939 zůstal v exilu a dal se do služeb československého exilového tisku. Stal se blízkým spolupracovníkem úřadujícího místopředsedy Českého národního výboru v Paříži a předsedy exilových vlád v Londýně Msgr. J. Šrámka (politický referent a překladatel z francouzštiny) a ministra H. Ripky. Na konci druhé světové války se účastnil osvobozování Plzně jako styčný důstojník u generála G. S. Pattona. 1945–48 patřil k vedoucím představitelům Československé strany lidové, za niž byl od října 1945 do února 1948 poslancem a předsedou zahraničního výboru parlamentu. Ač oficiálně uznával zahraničněpolitickou orientaci Československa na Sovětský svaz, usiloval o reciproční uzavření spojenectví s Francií a Velkou Británií. Vnitropoliticky se dostával do rozporů s KSČ, zvláště jako šéfredaktor politického týdeníku Obzory, v němž úzce spolupracoval s P. Tigridem (vydávání časopisu komunistické ministerstvo informací dočasně zastavilo).
Po únorovém převratu, kdy ho akční výbor ČSL vyloučil ze strany, D. odešel v březnu 1948 do exilu, nejdříve do Velké Británie a pak do USA, kde se v únoru 1949 podílel na založení Rady svobodného Československa (na členství v jejím výboru rezignoval v říjnu) a 1958 na založení exilové Společnosti pro vědy a umění. Od října 1949 až do smrti připravoval pod jménem Martin Čermák populární relaci československého vysílání rozhlasové stanice Hlas Ameriky Zápisník, věnovanou poznávání nejrůznějších částí USA, amerického způsobu života a reálií očima Středoevropana (odvysílal 1 989 pořadů, výbor byl publikován posmrtně pod titulem Putování Martina Čermáka se psem Máňou po Americe, 1991). Současně přednášel jako profesor politických věd na New York College a napsal mnoho politologických spisů a vysokoškolských učebnic. In memoriam byl oceněn (1991) Řádem T. G. Masaryka III. třídy.
D: Naše účast v zahraničním odboji, 1946; Conflicts and Cooperation among Nations, New York 1960; Nations and Men, New York 1966; Comparative Federalism, International Relations, New York – London 1970; Discord and Harmony, New York 1972; Power Maps, Santa Barbara – London 1973; Rights and Liberties in the World Today, Santa Barbara 1975.
L: nekrolog in: The New York Times 3. 3. 1988; Pejskar 3, s. 30–34; Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století 1, 1998, s. 120; Tomeš 1, s. 265; M. Pehr a kol., Cestami křesťanské politiky. Biografický slovník k dějinám křesťanských stran v českých zemích, 2007, s. 67.
Josef Tomeš
