Biografický slovník
DUCHÁČEK Ivo 27.2.1913-1.3.1988
| Ivo DUCHÁČEK | |
 | |
| Narození | 27.2.1913 |
|---|---|
| Místo narození | Prostějov |
| Úmrtí | 1.3.1988 |
| Místo úmrtí | Kent (Connecticut, USA) |
| Povolání |
48- Politický publicista 68- Redaktor nebo žurnalista |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 14, Praha 2011, s. 421 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=51896 |
DUCHÁČEK, Ivo (Duka), * 27. 2. 1913 Prostějov, † 1. 3. 1988 Kent (Connecticut, USA), žurnalista, publicista, politik
Syn chemika a vysokoškolského pedagoga Františka D. (1875–1931), mimořádného profesora chemické technologie na české technice v Brně, a Ireny, roz. Čermákové. Po maturitě na Českém státním gymnáziu v Brně vystudoval D. 1931 až 1935 práva na Masarykově univerzitě a v prosinci 1935 byl promován doktorem práv. Začal se věnovat žurnalistice, 1936–39 působil jako pařížský zpravodaj Lidových novin. Na počátku německé okupace v březnu 1939 zůstal v exilu a dal se do služeb československého exilového tisku. Stal se blízkým spolupracovníkem úřadujícího místopředsedy Českého národního výboru v Paříži a předsedy exilových vlád v Londýně Msgr. J. Šrámka (politický referent a překladatel z francouzštiny) a ministra H. Ripky. Na konci druhé světové války se účastnil osvobozování Plzně jako styčný důstojník u generála G. S. Pattona. 1945–48 patřil k vedoucím představitelům Československé strany lidové, za niž byl od října 1945 do února 1948 poslancem a předsedou zahraničního výboru parlamentu. Ač oficiálně uznával zahraničněpolitickou orientaci Československa na Sovětský svaz, usiloval o reciproční uzavření spojenectví s Francií a Velkou Británií. Vnitropoliticky se dostával do rozporů s KSČ, zvláště jako šéfredaktor politického týdeníku Obzory, v němž úzce spolupracoval s P. Tigridem (vydávání časopisu komunistické ministerstvo informací dočasně zastavilo).
Po únorovém převratu, kdy ho akční výbor ČSL vyloučil ze strany, D. odešel v březnu 1948 do exilu, nejdříve do Velké Británie a pak do USA, kde se v únoru 1949 podílel na založení Rady svobodného Československa (na členství v jejím výboru rezignoval v říjnu) a 1958 na založení exilové Společnosti pro vědy a umění. Od října 1949 až do smrti připravoval pod jménem Martin Čermák populární relaci československého vysílání rozhlasové stanice Hlas Ameriky Zápisník, věnovanou poznávání nejrůznějších částí USA, amerického způsobu života a reálií očima Středoevropana (odvysílal 1 989 pořadů, výbor byl publikován posmrtně pod titulem Putování Martina Čermáka se psem Máňou po Americe, 1991). Současně přednášel jako profesor politických věd na New York College a napsal mnoho politologických spisů a vysokoškolských učebnic. In memoriam byl oceněn (1991) Řádem T. G. Masaryka III. třídy.
D: Naše účast v zahraničním odboji, 1946; Conflicts and Cooperation among Nations, New York 1960; Nations and Men, New York 1966; Comparative Federalism, International Relations, New York – London 1970; Discord and Harmony, New York 1972; Power Maps, Santa Barbara – London 1973; Rights and Liberties in the World Today, Santa Barbara 1975.
L: nekrolog in: The New York Times 3. 3. 1988; Pejskar 3, s. 30–34; Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století 1, 1998, s. 120; Tomeš 1, s. 265; M. Pehr a kol., Cestami křesťanské politiky. Biografický slovník k dějinám křesťanských stran v českých zemích, 2007, s. 67.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Josef Tomeš
