DUCHOSLAV Eduard 30.5.1862-14.5.1926

Z Personal
Eduard DUCHOSLAV
Narození 30.5.1862
Místo narození Týnec nad Labem u Kolína
Úmrtí 14.5.1926
Místo úmrtí Písek
Povolání 23- Lesník nebo myslivec
Citace Biografický slovník českých zemí 14, Praha 2011, s. 424
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=52086

DUCHOSLAV, Eduard, * 30. 5. 1862 Týnec nad Labem u Kolína, † 14. 5. 1926 Písek, lesník, pedagog

Pocházel z měšťanské rodiny. 1880 maturoval na vyšší reálce v Kutné Hoře. Po roční lesnické praxi na velkostatku Kaiser-Ebersdorf u Vídně studoval tři roky na lesnickém odboru Vysoké školy zemědělské (Hochschule für Bodenkultur) ve Vídni. Byl promován lesním inženýrem. Po vojenské službě pracoval jako kreslič při ředitelství statků a lesů řeckovýchodní církve v Černovicích v Bukovině, odkud odešel 1886 jako adjunkt a praktický instruktor na nově zřízenou revírnickou školu v Písku. 1888–96 složil řadu odborných zkoušek. 1899 byl jmenován prvním českým profesorem dvouletého vyššího lesnického ústavu, definitivu získal 1903. Po převzetí píseckých lesnických ústavů ministerstvem zemědělství a po vzniku čtyřleté státní vyšší lesnické školy od 1921 pracoval jako profesor a prozatímní správce a od 1922 jako ředitel. 1925 odešel do výslužby.

D. přispěl ke zdokonalení českého lesnického názvosloví. Učil češtině, němčině, těžbě, zařizování a oceňování lesů, organizaci lesní služby a lesní politice, dendrometrii, geodézii, chemii, nerostopisu a půdoznalství. Uveřejňoval své přednášky, např. Cenění lesů, Zařizování lesů, Lesnická botanika a Lesní účetnictví. Sloužily jako pomůcky i na jiných školách (prvních osm hektografovaných spisů v secesní vazbě reprezentovalo píseckou školu na Zemské jubilejní výstavě v Praze 1891, kde expozice ústavu získala čestný výstavní diplom a D. bronzovou státní medaili). Vydal i několik učebnic. 1895–96 byl spoluredaktorem Listů lesnických vydávaných J. Burianem v Písku. Přispíval do časopisu vlastní školy Les a lov, do Lesnických rozhledů a hesly do Hospodářského slovníku naučného F. Sitenského.

Oženil se 1892 s Růženou, roz. Haserovou, spolu vychovali dvě dcery. Veřejné činnosti se stranil. Byl pohřben na městském hřbitově u sv. Trojice v Písku.

D: Nauka o těžbě lesní. Pro české lesníky a přátele českého lesnictví, 1893; Nauka o správě lesů, 1903; Kruhové tabulky násobné, 1903; Zařízení lesů. Přednášky pro lesnické školy, 1922; Lípa. Omora, in: Listy lesnické 1, 1895, s. 68, 118, Smyky drátěné, in: tamtéž 2, 1896, s. 1; Správa lesů, in: Lesnické rozhledy 4, 1903, s. 37; Důchod z půdy a z lesa, in: tamtéž 5, 1904, s. 49; Konservování dřeva. Výtažky tříslové. Ochrana dříví proti hnilobě a hmyzu, in: Les a lov 3, 1909/10, s. 183–186, 195–199, 214 až 217, 227–231, 249–250, 262–266, 275–278; O lesním kapitálu a lesním důchodu. Tříslové extrakty z kaštanu a dubu. Tříslové extrakty cizokrajné, in: tamtéž 4, 1910/11, s. 77–82, 161–164, 185–190.

L: HSN 1, s. 696; J. E. Chadt, České lesnické písemnictví, 1920, s. 43 až 44; Výroční zpráva učilišť lesnických v Písku za školní rok 1907–8, in: Les a lov 1, 1907/08, s. 404, 406, 433, 435; R. Friese, Za ředitelem prof. Ing. E. D., in: Lesnická práce 5, 1926, s. 303–304; Z. Mašek, Ředitel Ing. E. D., in: R. Friese (ed.), Památník českých lesnických škol v Písku vydaný při jubileu padesátiletého trvání. 1884–1934, 1934, s. 214–216; J. Nožička, Přehled vývoje našich lesů, 1957, s. 370; J. Frič a kol., Velké vzory našeho lesnictví, 1958, s. 191–192; Sto let lesnického školství v Písku, 1985, s. 64, 73; 110 let lesnického školství v Písku, 1995, s. 12.

P: SOA Praha, matrika narozených římskokatolického farního úřadu Týnec nad Labem, inv. č. 17, 1861–1869, fol. 18; Vyšší odborná škola lesnická a Střední lesnická škola Bedřicha Schwarzenberga Písek, archiv školy a Matice lesnické, osobní výkaz E. D.

Gustav Novotný