Biografický slovník
DUCHOSLAV František Ludvík 25.8.1834-19.3.1909: Porovnání verzí
(DUCHOSLAV_František_Ludvík_25.8.1834-19.3.1909) |
|||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 25.8.1834 | | datum narození = 25.8.1834 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Praha |
| datum úmrtí = 19.3.1909 | | datum úmrtí = 19.3.1909 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Praha |
| povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik | | povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| + | '''DUCHOSLAV, František Ludvík''', ''* 25. 8. 1834 Praha, † 19. 3. 1909 Praha, malíř'' | ||
| + | |||
| + | Narodil se v rodině hřebenáře. 1849–52 se učil malířem pokojů | ||
| + | u J. Navrátila, jehož se stal oddaným žákem i v oboru výtvarného umění. Jako tovaryš pracoval ve firmě K. Nácovského společně s F. Kopřivou, svým budoucím společníkem, | ||
| + | a E. Hofbauerem, otcem malíře A. Hofbauera. 1853 se oženil | ||
| + | s Annou Dobrou, dcerou tiskaře kartounů. Od 1854 si přivydělával | ||
| + | malbou porcelánu, 1871 si otevřel vlastní firmu na | ||
| + | Petrském náměstí. Brzy se stal nejoblíbenějším malířem pokojů v Praze. Jeho pozdně biedermaierovská malířská konvence | ||
| + | s náběhy k módní konvenci novorenesanční byla technicky | ||
| + | a někdy i námětově odvozena od díla Navrátilova. Vynikl jako | ||
| + | dobový malíř interiérů (1882 vyzdobil velký sál na pražském | ||
| + | Žofíně) a restaurátor fresek (1881 v kostele sv. Jakuba v Praze, | ||
| + | 1885 v kapli Libeňského zámečku). Když 1891 zdobil strop | ||
| + | presbytáře klášterního kostela sv. Františka Serafinského školských | ||
| + | sester v Mostě, spadl z lešení a poranil si páteř. Vzdal se | ||
| + | živnosti a odstěhoval se do Liboce u Prahy, poté do Vršovic. | ||
| + | Maloval novorokokové a romantizující krajinky, často podle | ||
| + | pohlednic. Po mozkové příhodě trpěl pravostranným ochrnutím, | ||
| + | ale dokázal se přeškolit na malbu levou rukou. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' Toman 1, s. 180–181; P. Toman, J. Navrátil, jeho život a dílo, 1932, | ||
| + | passim. | ||
| + | |||
| + | Martin Kučera | ||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]] | [[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]] | ||
[[Kategorie:1834]] | [[Kategorie:1834]] | ||
| + | [[Kategorie:Praha]] | ||
[[Kategorie:1909]] | [[Kategorie:1909]] | ||
| + | [[Kategorie:Praha]] | ||
Verze z 11. 3. 2017, 20:15
| František Ludvík DUCHOSLAV | |
 | |
| Narození | 25.8.1834 |
|---|---|
| Místo narození | Praha |
| Úmrtí | 19.3.1909 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání | 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=48223 |
DUCHOSLAV, František Ludvík, * 25. 8. 1834 Praha, † 19. 3. 1909 Praha, malíř
Narodil se v rodině hřebenáře. 1849–52 se učil malířem pokojů u J. Navrátila, jehož se stal oddaným žákem i v oboru výtvarného umění. Jako tovaryš pracoval ve firmě K. Nácovského společně s F. Kopřivou, svým budoucím společníkem, a E. Hofbauerem, otcem malíře A. Hofbauera. 1853 se oženil s Annou Dobrou, dcerou tiskaře kartounů. Od 1854 si přivydělával malbou porcelánu, 1871 si otevřel vlastní firmu na Petrském náměstí. Brzy se stal nejoblíbenějším malířem pokojů v Praze. Jeho pozdně biedermaierovská malířská konvence s náběhy k módní konvenci novorenesanční byla technicky a někdy i námětově odvozena od díla Navrátilova. Vynikl jako dobový malíř interiérů (1882 vyzdobil velký sál na pražském Žofíně) a restaurátor fresek (1881 v kostele sv. Jakuba v Praze, 1885 v kapli Libeňského zámečku). Když 1891 zdobil strop presbytáře klášterního kostela sv. Františka Serafinského školských sester v Mostě, spadl z lešení a poranil si páteř. Vzdal se živnosti a odstěhoval se do Liboce u Prahy, poté do Vršovic. Maloval novorokokové a romantizující krajinky, často podle pohlednic. Po mozkové příhodě trpěl pravostranným ochrnutím, ale dokázal se přeškolit na malbu levou rukou.
L: Toman 1, s. 180–181; P. Toman, J. Navrátil, jeho život a dílo, 1932, passim.
Martin Kučera
