DUCHOSLAV Maxmilián 8.7.1888-?1934: Porovnání verzí
(DUCHOSLAV_Maxmilián_8.7.1888-0.0.0) |
|||
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 8.7.1888 | | datum narození = 8.7.1888 | ||
− | | místo narození = Cítov | + | | místo narození = Cítov u Mělníka |
− | | datum úmrtí = | + | | datum úmrtí = po 1933 |
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = | ||
| povolání = 74- Architekt | | povolání = 74- Architekt | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 14, Praha 2011, s. 425 |
+ | }} | ||
+ | '''DUCHOSLAV, Maxmilián''', ''* 8. 7. 1888 Cítov u Mělníka, † po 1933, inženýr, stavitel'' | ||
+ | |||
+ | Údaje o D. vzdělání nejsou známy. Patrně byl členem Spolku | ||
+ | československých inženýrů a architektů (SIA), jemuž přispěl | ||
+ | 1923 na stavbu spolkového domu. Od 1914 bojoval na frontách | ||
+ | první světové války, v listopadu 1919 byl demobilizován. | ||
+ | Pracoval na stavbách ve Velké Praze. Nejznámější realizací se | ||
+ | stala výstavba (1921–22) rodinného domu čp. 1746/7 v dnešní ul. Pod Zvonařkou na Vinohradech, tzv. roubenky, připomínající české a moravské dřevěné lidové domy. Postavil i řadu | ||
+ | domů ve Střešovicích (U Laboratoře 438/7, 436/11, a 437/9; | ||
+ | Cukrovarnická čp. 432/9, 433/7 – vlastní dům, 434/5, 435/3; | ||
+ | Východní čp. 440/2, 441/4, 442/6; Špálova čp. 443/4, 444/6, | ||
+ | 445/8, všechny 1922–23). Pro rodinu Divišovu 1925–26 zbudoval | ||
+ | v téže čtvrti dům čp. 559/14 na nároží ulic U Laboratoře | ||
+ | a Na Ořechovce (nynější řecké velvyslanectví), 1927 čp. 563/1 | ||
+ | v Cukrovarnické ulici, 1928 dům čp. 545/4 v ulici Malé. D. | ||
+ | byl autorem výstavby architektonicky zajímavé, funkcionalistické rozvodny na Bohdalci (čp. 774; 1927) a nájemních domů čp. 878/64 a 879/62 v Terronské ulici v Bubenči. Teoreticky se věnoval i některým stavitelským metodám, např. | ||
+ | letecké fotogrammetrii (je zaznamenán jako vydavatel a zřejmě | ||
+ | i překladatel nizozemské příručky ''Fotogrammetrické vyměřování'', | ||
+ | 1924). | ||
+ | |||
+ | '''L:''' Časopis Českého svazu architektů 22, 1923, s. 162; R. Švácha, Od moderny k funkcionalismu: proměny pražské architektury první poloviny | ||
+ | dvacátého století, 1995, s. 504, 528, 535, 537; Architekti, s. 149. | ||
+ | |||
+ | '''P:''' NA Praha, fond policejní konskripce hl. m. Prahy. | ||
+ | |||
+ | Jiří Sehnal | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:74- Architekt]] | [[Kategorie:74- Architekt]] | ||
Řádka 15: | Řádka 43: | ||
[[Kategorie:1888]] | [[Kategorie:1888]] | ||
[[Kategorie:Cítov]] | [[Kategorie:Cítov]] | ||
+ | [[Kategorie:1934]] |
Aktuální verze z 5. 11. 2019, 18:28
Maxmilián DUCHOSLAV | |
Narození | 8.7.1888 |
---|---|
Místo narození | Cítov u Mělníka |
Úmrtí | po 1933 |
Povolání | 74- Architekt |
Citace | Biografický slovník českých zemí 14, Praha 2011, s. 425 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=136895 |
DUCHOSLAV, Maxmilián, * 8. 7. 1888 Cítov u Mělníka, † po 1933, inženýr, stavitel
Údaje o D. vzdělání nejsou známy. Patrně byl členem Spolku československých inženýrů a architektů (SIA), jemuž přispěl 1923 na stavbu spolkového domu. Od 1914 bojoval na frontách první světové války, v listopadu 1919 byl demobilizován. Pracoval na stavbách ve Velké Praze. Nejznámější realizací se stala výstavba (1921–22) rodinného domu čp. 1746/7 v dnešní ul. Pod Zvonařkou na Vinohradech, tzv. roubenky, připomínající české a moravské dřevěné lidové domy. Postavil i řadu domů ve Střešovicích (U Laboratoře 438/7, 436/11, a 437/9; Cukrovarnická čp. 432/9, 433/7 – vlastní dům, 434/5, 435/3; Východní čp. 440/2, 441/4, 442/6; Špálova čp. 443/4, 444/6, 445/8, všechny 1922–23). Pro rodinu Divišovu 1925–26 zbudoval v téže čtvrti dům čp. 559/14 na nároží ulic U Laboratoře a Na Ořechovce (nynější řecké velvyslanectví), 1927 čp. 563/1 v Cukrovarnické ulici, 1928 dům čp. 545/4 v ulici Malé. D. byl autorem výstavby architektonicky zajímavé, funkcionalistické rozvodny na Bohdalci (čp. 774; 1927) a nájemních domů čp. 878/64 a 879/62 v Terronské ulici v Bubenči. Teoreticky se věnoval i některým stavitelským metodám, např. letecké fotogrammetrii (je zaznamenán jako vydavatel a zřejmě i překladatel nizozemské příručky Fotogrammetrické vyměřování, 1924).
L: Časopis Českého svazu architektů 22, 1923, s. 162; R. Švácha, Od moderny k funkcionalismu: proměny pražské architektury první poloviny dvacátého století, 1995, s. 504, 528, 535, 537; Architekti, s. 149.
P: NA Praha, fond policejní konskripce hl. m. Prahy.
Jiří Sehnal