Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky DUDA Wenzel 12.8.1779-23.4.1859

{{Infobox - osoba
| jméno = Wenzel DUDA
| obrázek = Duda Wenzel Baumeister.jpg
| datum narození = 12.8.1779 (křest)
| místo narození = Drhovle u Písku
| datum úmrtí = 23.4.1859
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 29- Stavař

| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 14, Praha 2011, s. 415
}}
'''DUDA, Wenzel''' ''(též Václav), * 12. 8. 1779 (křest) Drhovle u Písku, † 23. 4. 1859 Praha, zednický mistr, stavitel''

Syn zednického mistra Martina D., bratr políra Josefa D. Byl
třikrát ženatý: s Marií Maxmiliánou, roz. Jankovou († 25. 3.
1826), Barborou († 26. 7. 1828) a Rosalií († 26. 1. 1836). Byl
tchánem pražského stavitele Karla Duchoslava (1794–1868),
manžela dcery Magdalény, a architekta Josefa Karla Maličkého
(1810–1882), jenž se oženil s dcerou Annou. Stavitelem se D.
podle magistrátního dekretu stal již 1822, avšak jeho první
práce lze doložit až od 30. let 19. století.

Zpočátku zřejmě realizoval jen cizí projekty, např. přestavbu
Trautmansdorfského paláce (čp. 180/IV) na Hradčanech na
donucovací pracovnu, kde s K. Duchoslavem uskutečnili projekt
vrchního stavebního ředitelství v Praze. Od 1831 stavěl
nebo upravoval v Praze a Karlíně řadu měšťanských domů
v pozdně klasicistním duchu (čp. 444/I, čp. 519 a 520/I, čp.
23/III, čp. 758/II, čp. 108/X, čp. 112/X, čp. 535/I, čp. 11/IV
ad.). Ve 40. letech jeho stavební aktivita výrazně poklesla, stejně
jako rozsah prováděných prací. 1844–45 vypracoval
s J. Ripotou návrh na přestavbu Chotkova paláce (čp.
458/III). Mezi poslední realizace (1853) patřily domy v Karlíně
(210/X a 211/X). Ve stavitelské praxi pokračoval i D. syn
Václav (* 1833) z třetího manželství, který studoval pražskou
techniku u prof. K. Wiesenfelda.

'''L:''' A. Podlaha, Materiálie k slovníku umělců a uměleckých řemeslníků
v Čechách, in: PA 28, 1916, s. 95, 236; 29, 1917, s. 54 až 55, 203; Toman
1, s. 178–179; Praha národního obrození, 1980, s. 110; Zápisná kniha
pražských stavitelů, I. Ebelová (ed.), 1996, s. 32; Architekti, s. 148.

Pavel Vlček

[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:29- Stavař]]

[[Kategorie:1779]]
[[Kategorie:Drhovle]]
[[Kategorie:1859]]
[[Kategorie:Praha]]