DUDEŠEK Karel 28.5.1910-22.2.1996: Porovnání verzí

Z Personal
(DUDEŠEK_Karel_1910-1996)
 
Řádka 2: Řádka 2:
 
| jméno = Karel DUDEŠEK
 
| jméno = Karel DUDEŠEK
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
−
| datum narození = 1910
+
| datum narození = 28.5.1910
 
| místo narození = Boršice u Buchlovic
 
| místo narození = Boršice u Buchlovic
−
| datum úmrtí = 1996
+
| datum úmrtí = 22.2.1996
−
| místo úmrtí = Vídeň
+
| místo úmrtí = Vídeň (Rakousko)
 
| povolání = 88- Umělecký řemeslník
 
| povolání = 88- Umělecký řemeslník
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
−
}}<br/><br/>Karel DUDEŠEK
+
}}
 +
'''DUDEŠEK, Karel''' ''(též Karl), * 28. 5. 1910 Boršice u Buchlovic, † 22. 2. 1996 Vídeň (Rakousko), umělecký knihař, ilustrátor, pedagog''
 +
 
 +
Vyučil se 1925–28 knihařem na Odborné škole knihařské
 +
v Uherském Hradišti. Pak absolvoval praxi v dílnách v Moravské Ostravě a v Kolíně. 1929–34 studoval na pražské Státní
 +
grafické škole ve speciálce knižní vazby u J. Solara. V Praze si
 +
založil vlastní ateliér a záhy se vypracoval mezi vyhledávané
 +
knihaře. Vytvořil si okruh stálých zákazníků. Vedle knižní vazby,
 +
kterou si navrhoval hlavně sám, vydával i příležitostné
 +
drobné tisky s vlastními ilustracemi. Po 1948 byl nucen dílnu
 +
uzavřít a pracoval jako člen sekce užitého umění Svazu
 +
československých výtvarných umělců. 1953 se oženil s knihařkou Evou, roz. Trnkovou. Dostal se do centra pozornosti StB
 +
kvůli přátelům, kteří za ním přicházeli do ateliéru. U příležitosti
 +
výstavy ve Vídni, kde žila jeho matka, emigroval a požádal
 +
o azyl (1958). Zpočátku pracoval v dílně knihaře H. Scheibeho, 1960 si založil ateliér, 1961 složil mistrovskou zkoušku,
 +
1963 získal rakouské občanství, 1964 byl přijat do mistrovské
 +
třídy pro umělecké písmo a tvorbu knih na Hochschule für
 +
angewandte Kunst (Vysoká škola užitých umění). Samostatně
 +
vedl studio knižní vazby a učil až do 1975. Neměl přímé následovníky,
 +
samostatné knihaře, jeho žáci se zabývali tvorbou
 +
autorských knih a restaurováním vazeb. Zúčastnil se v rámci
 +
rakouské pomoci restaurování historických vazeb v knihovně
 +
ve Florencii po povodni 1966. Po odchodu do výslužby nadále
 +
vázal knihy pro přátele, příznivce a sběratele. 1982 mu vídeňská
 +
škola propůjčila titul profesora.
 +
 
 +
D. knižní vazby byly rozmanité po stránce materiálu i dekorace.
 +
Nejčastěji používal vazbu na hlubokou drážku, vazby
 +
hojně zdobil. Škála technik sahala od klasického zlacení a slepotisku
 +
přes řezání a puncování až k aplikaci barevných kůží
 +
na podklad. Na vazbu umisťoval drobné dekorativní předměty,
 +
na hřbet svislé plastické lišty, které nesly titul. Jako kaligraf
 +
ovládal písmo a jeho umístění na vazbě. Kromě kůží pracoval
 +
s pergamenem, různými druhy papíru a vázal i do hedvábí.
 +
Materiály se na vazbách, z nichž se některé inspirovaly barevností rodného Slovácka, střídaly v ušlechtilé harmonii a perfektním
 +
zpracování. D. dotvářel knihy ořízkami a precizně
 +
zpracovanými pouzdry. Zařadil se mezi významné osobnosti
 +
české i rakouské knižní vazby.
 +
 
 +
D. rozsáhlé dílo, shrnuly dvě velké vídeňské výstavy (1983 Museum
 +
für angewandte Kunst, 1991 Hochschule für angewandte
 +
Kunst). Po 1989 D. obnovil kontakty s vlastí a s přáteli knihaři,
 +
zúčastnil se Trienále knižní vazby v Praze a v Kroměříži
 +
(1992, 1995) a uspořádal výstavu svých vazeb ve Slováckém
 +
muzeu v Uherském Hradišti (1995). Podílel se na přípravě své
 +
retrospektivní výstavy v Moravské galerii v Brně (1996).
 +
 
 +
'''D:''' Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze; Moravská galerie v Brně; Regionální
 +
muzeum v Teplicích; Museum für angewandte Kunst ve Vídni;
 +
soukromé sbírky v České republice a v Rakousku.
 +
 
 +
'''L:''' H. Egger, E. K. D. Bucheinbände 1926–1983, Wien 1983 (katalog výstavy);
 +
K. D. Bucheinbände, Wien 1991 (katalog výstavy); J. Symon –
 +
H. Karkanová, K. D. Knižní vazby, 1996 (katalog výstavy s životopisem
 +
a seznamem samostatných i kolektivních výstav a ocenění).
 +
 
 +
Hana Karkanová
  
−
== Literatura ==
 
−
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:88- Umělecký řemeslník]]
 
[[Kategorie:88- Umělecký řemeslník]]
  
 
[[Kategorie:1910]]
 
[[Kategorie:1910]]
−
[[Kategorie:Boršice_u_Buchlovic]]
+
[[Kategorie:Boršice]]
 
[[Kategorie:1996]]
 
[[Kategorie:1996]]
 
[[Kategorie:Vídeň]]
 
[[Kategorie:Vídeň]]

Verze z 11. 3. 2017, 17:54

Karel DUDEŠEK
Narození 28.5.1910
Místo narození Boršice u Buchlovic
Úmrtí 22.2.1996
Místo úmrtí Vídeň (Rakousko)
Povolání 88- Umělecký řemeslník
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=85599

DUDEŠEK, Karel (též Karl), * 28. 5. 1910 Boršice u Buchlovic, † 22. 2. 1996 Vídeň (Rakousko), umělecký knihař, ilustrátor, pedagog

Vyučil se 1925–28 knihařem na Odborné škole knihařské v Uherském Hradišti. Pak absolvoval praxi v dílnách v Moravské Ostravě a v Kolíně. 1929–34 studoval na pražské Státní grafické škole ve speciálce knižní vazby u J. Solara. V Praze si založil vlastní ateliér a záhy se vypracoval mezi vyhledávané knihaře. Vytvořil si okruh stálých zákazníků. Vedle knižní vazby, kterou si navrhoval hlavně sám, vydával i příležitostné drobné tisky s vlastními ilustracemi. Po 1948 byl nucen dílnu uzavřít a pracoval jako člen sekce užitého umění Svazu československých výtvarných umělců. 1953 se oženil s knihařkou Evou, roz. Trnkovou. Dostal se do centra pozornosti StB kvůli přátelům, kteří za ním přicházeli do ateliéru. U příležitosti výstavy ve Vídni, kde žila jeho matka, emigroval a požádal o azyl (1958). Zpočátku pracoval v dílně knihaře H. Scheibeho, 1960 si založil ateliér, 1961 složil mistrovskou zkoušku, 1963 získal rakouské občanství, 1964 byl přijat do mistrovské třídy pro umělecké písmo a tvorbu knih na Hochschule für angewandte Kunst (Vysoká škola užitých umění). Samostatně vedl studio knižní vazby a učil až do 1975. Neměl přímé následovníky, samostatné knihaře, jeho žáci se zabývali tvorbou autorských knih a restaurováním vazeb. Zúčastnil se v rámci rakouské pomoci restaurování historických vazeb v knihovně ve Florencii po povodni 1966. Po odchodu do výslužby nadále vázal knihy pro přátele, příznivce a sběratele. 1982 mu vídeňská škola propůjčila titul profesora.

D. knižní vazby byly rozmanité po stránce materiálu i dekorace. Nejčastěji používal vazbu na hlubokou drážku, vazby hojně zdobil. Škála technik sahala od klasického zlacení a slepotisku přes řezání a puncování až k aplikaci barevných kůží na podklad. Na vazbu umisťoval drobné dekorativní předměty, na hřbet svislé plastické lišty, které nesly titul. Jako kaligraf ovládal písmo a jeho umístění na vazbě. Kromě kůží pracoval s pergamenem, různými druhy papíru a vázal i do hedvábí. Materiály se na vazbách, z nichž se některé inspirovaly barevností rodného Slovácka, střídaly v ušlechtilé harmonii a perfektním zpracování. D. dotvářel knihy ořízkami a precizně zpracovanými pouzdry. Zařadil se mezi významné osobnosti české i rakouské knižní vazby.

D. rozsáhlé dílo, shrnuly dvě velké vídeňské výstavy (1983 Museum für angewandte Kunst, 1991 Hochschule für angewandte Kunst). Po 1989 D. obnovil kontakty s vlastí a s přáteli knihaři, zúčastnil se Trienále knižní vazby v Praze a v Kroměříži (1992, 1995) a uspořádal výstavu svých vazeb ve Slováckém muzeu v Uherském Hradišti (1995). Podílel se na přípravě své retrospektivní výstavy v Moravské galerii v Brně (1996).

D: Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze; Moravská galerie v Brně; Regionální muzeum v Teplicích; Museum für angewandte Kunst ve Vídni; soukromé sbírky v České republice a v Rakousku.

L: H. Egger, E. K. D. Bucheinbände 1926–1983, Wien 1983 (katalog výstavy); K. D. Bucheinbände, Wien 1991 (katalog výstavy); J. Symon – H. Karkanová, K. D. Knižní vazby, 1996 (katalog výstavy s životopisem a seznamem samostatných i kolektivních výstav a ocenění).

Hana Karkanová

Citováno z „http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?title=DUDEŠEK_Karel_28.5.1910-22.2.1996&oldid=98305“