DUDYCH Josef 13.12.1819-5.5.1881: Porovnání verzí

Z Personal
(DUDYCH_Josef_13.12.1819-5.5.1881)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 13.12.1819
 
| datum narození = 13.12.1819
| místo narození =  
+
| místo narození = Holice
 
| datum úmrtí = 5.5.1881
 
| datum úmrtí = 5.5.1881
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Praha
 
| povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel
 
| povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel
 
63- Spisovatel
 
63- Spisovatel
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Josef DUDYCH
+
}}
 +
'''DUDYCH, Josef''', ''* 13. 12. 1819 Holice, † 5. 5. 1881 Praha, překladatel, katolický kněz, spisovatel''
 +
 
 +
Narodil se v rodině řezníka Josefa D. a Doroty, roz. Holubové
 +
z Holic. Studoval teologii. 1844 byl vysvěcen na kněze. Záhy
 +
odešel do Dolního Rakouska, kde působil v St. Pölten, nakonec
 +
v Perchtoldsdorfu. Od 1871 přispíval do českých katolických
 +
časopisů: ''Blahověsti'' (do 1876), do ''Časopisu katolického''
 +
''duchovenstva'' (1873–78). Přeložil několik beletristických románů z němčiny určených lidovým vrstvám. Vybíral je podle
 +
cizokrajné, hlavně ruské tematiky: 1856 od E. von Ambach
 +
dílo ''Adolf a Ludioska čili Soud boží na polích ruských'' či z krymských
 +
válek ''Ruský vyzvědač aneb Obležení Sevastopolu'' od A. D.
 +
van Buren Scheleové. Patrně přes němčinu přeložil i anglický
 +
titul bez uvedeného autora ''Tajné manželství'' (1858). Později
 +
studoval pomocné vědy historické a věnoval se psaní odborných knih. Bádání o starověku na základě studia ''Bible'' shrnul
 +
do dvoudílné publikace ''Systém chronologickobiblický, založený''
 +
''na Mojžíšově starozákonní tradici'' (1877) a druhý díl pod názvem ''Chronologie starého věku'' (1879). Po odchodu na odpočinek se vrátil do Čech a žil v Praze. V závěti odkázal vedle dědictví
 +
pro příbuzné a lidumilné instituce částku 4 000 zl. své
 +
rodné obci na založení chudobince. Pohřben byl na Vyšehradě.
 +
 
 +
'''L:''' Urbánkův Věstník bibliografický 2, 1881, č. 5, s. 138; OSN 8, s. 113;
 +
KSN 3, s. 528; A. Šafařík – O. Pospíšil, Holice, obraz vývoje a současnosti,
 +
1911, s. 230–231; Literární rozhledy 10, 1926, s. 315; O. Pospíšil, Spisovatelé
 +
beletristé Pardubic a pardubického kraje, 1941, s. 22; K. Balák,
 +
V posvátné půdě Vyšehradu, 1946, s. 29; LČL 1, s. 613–614.
 +
 
 +
'''P:''' Biografický archiv ÚČL Praha; LA PNP Praha; SOA Zámrsk, matrika
 +
narozených 451, fol 8.
 +
 
 +
Marcella Husová
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]]
 
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]]
Řádka 16: Řádka 46:
  
 
[[Kategorie:1819]]
 
[[Kategorie:1819]]
 +
[[Kategorie:Holice]]
 
[[Kategorie:1881]]
 
[[Kategorie:1881]]
 +
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 11. 3. 2017, 18:29

Josef DUDYCH
Narození 13.12.1819
Místo narození Holice
Úmrtí 5.5.1881
Místo úmrtí Praha
Povolání

49- Náboženský nebo církevní činitel

63- Spisovatel
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45969

DUDYCH, Josef, * 13. 12. 1819 Holice, † 5. 5. 1881 Praha, překladatel, katolický kněz, spisovatel

Narodil se v rodině řezníka Josefa D. a Doroty, roz. Holubové z Holic. Studoval teologii. 1844 byl vysvěcen na kněze. Záhy odešel do Dolního Rakouska, kde působil v St. Pölten, nakonec v Perchtoldsdorfu. Od 1871 přispíval do českých katolických časopisů: Blahověsti (do 1876), do Časopisu katolického duchovenstva (1873–78). Přeložil několik beletristických románů z němčiny určených lidovým vrstvám. Vybíral je podle cizokrajné, hlavně ruské tematiky: 1856 od E. von Ambach dílo Adolf a Ludioska čili Soud boží na polích ruských či z krymských válek Ruský vyzvědač aneb Obležení Sevastopolu od A. D. van Buren Scheleové. Patrně přes němčinu přeložil i anglický titul bez uvedeného autora Tajné manželství (1858). Později studoval pomocné vědy historické a věnoval se psaní odborných knih. Bádání o starověku na základě studia Bible shrnul do dvoudílné publikace Systém chronologickobiblický, založený na Mojžíšově starozákonní tradici (1877) a druhý díl pod názvem Chronologie starého věku (1879). Po odchodu na odpočinek se vrátil do Čech a žil v Praze. V závěti odkázal vedle dědictví pro příbuzné a lidumilné instituce částku 4 000 zl. své rodné obci na založení chudobince. Pohřben byl na Vyšehradě.

L: Urbánkův Věstník bibliografický 2, 1881, č. 5, s. 138; OSN 8, s. 113; KSN 3, s. 528; A. Šafařík – O. Pospíšil, Holice, obraz vývoje a současnosti, 1911, s. 230–231; Literární rozhledy 10, 1926, s. 315; O. Pospíšil, Spisovatelé beletristé Pardubic a pardubického kraje, 1941, s. 22; K. Balák, V posvátné půdě Vyšehradu, 1946, s. 29; LČL 1, s. 613–614.

P: Biografický archiv ÚČL Praha; LA PNP Praha; SOA Zámrsk, matrika narozených 451, fol 8.

Marcella Husová