DUH ?1040-?1101: Porovnání verzí

Z Personal
(DUH_1050-1100)
 
 
(Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
| jméno = DUH
+
| jméno = DUH
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 1050
+
| datum narození = kolem 1040
 
| místo narození =  
 
| místo narození =  
| datum úmrtí = 1100
+
| datum úmrtí = před 1102
 
| místo úmrtí =  
 
| místo úmrtí =  
 
| povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel
 
| povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/> DUH
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 14, Praha 2011, s. 420
 +
}}
 +
'''DUH''' ''(též DUCH), * kolem 1040 ?, † před 1102 ?, církevní činitel''
 +
 
 +
Mnich tohoto jména byl 1094 vysvěcen na prvního biskupa
 +
v Záhřebu vzápětí poté, co biskupství založili uherský král
 +
Ladislav I. a vzdoropapež Kliment III. Feliciánova listina
 +
(1134), která se o zřízení zmiňovala, uvádí, že D. pocházel
 +
z Čech. Jednalo se pravděpodobně o mnicha některého z českých klášterů, vzhledem k užívání slovanské liturgie snad lze
 +
uvažovat o Sázavě. Tamní mniši v 50.–60. letech strávili jistý
 +
čas v uherském exilu, kde je poznal král Ladislav. Více biografických údajů o D. se nedochovalo. Po 1102 byl uváděn už jeho nástupce Sigismund.
 +
 
 +
D. prý založil záhřebskou katedrálu, v jejíž knihovně se dochovalo
 +
několik středověkých rukopisů, které pravděpodobně
 +
získal. Občas se mu přičítá i autorství tzv. Baščanské desky
 +
z kostela sv. Lucie v Jurandvoru na ostrově Krk, první dochované
 +
památky v chorvatském jazyce.
 +
 
 +
K D. odkazu se přihlásilo Hrvatsko-česko društvo v Záhřebu,
 +
které prosadilo pojmenování jedné z nových záhřebských ulic
 +
Stube biskupa Duha (2005) a vydalo o něm monografii.
 +
 
 +
'''L:''' N. Klaić, Povijest Zagreba 1, Zagreb 1982, s. 300–301; M. Lipovac,
 +
Biskup D., Zagreb 2006; J. Rychlík – M. Perenćević, Dějiny Chorvatska,
 +
2007, s. 41, 404.
 +
 
 +
Jiří Martínek
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]]
 
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]]
  
[[Kategorie:1050]]
+
[[Kategorie:1040]]
[[Kategorie:1100]]
+
[[Kategorie:1101]]

Aktuální verze z 5. 11. 2019, 18:21

DUH
Narození kolem 1040
Úmrtí před 1102
Povolání 49- Náboženský nebo církevní činitel
Citace Biografický slovník českých zemí 14, Praha 2011, s. 420
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=78660

DUH (též DUCH), * kolem 1040 ?, † před 1102 ?, církevní činitel

Mnich tohoto jména byl 1094 vysvěcen na prvního biskupa v Záhřebu vzápětí poté, co biskupství založili uherský král Ladislav I. a vzdoropapež Kliment III. Feliciánova listina (1134), která se o zřízení zmiňovala, uvádí, že D. pocházel z Čech. Jednalo se pravděpodobně o mnicha některého z českých klášterů, vzhledem k užívání slovanské liturgie snad lze uvažovat o Sázavě. Tamní mniši v 50.–60. letech strávili jistý čas v uherském exilu, kde je poznal král Ladislav. Více biografických údajů o D. se nedochovalo. Po 1102 byl uváděn už jeho nástupce Sigismund.

D. prý založil záhřebskou katedrálu, v jejíž knihovně se dochovalo několik středověkých rukopisů, které pravděpodobně získal. Občas se mu přičítá i autorství tzv. Baščanské desky z kostela sv. Lucie v Jurandvoru na ostrově Krk, první dochované památky v chorvatském jazyce.

K D. odkazu se přihlásilo Hrvatsko-česko društvo v Záhřebu, které prosadilo pojmenování jedné z nových záhřebských ulic Stube biskupa Duha (2005) a vydalo o něm monografii.

L: N. Klaić, Povijest Zagreba 1, Zagreb 1982, s. 300–301; M. Lipovac, Biskup D., Zagreb 2006; J. Rychlík – M. Perenćević, Dějiny Chorvatska, 2007, s. 41, 404.

Jiří Martínek