DUH ?1040-?1101: Porovnání verzí

Z Personal
m (Holoubková přesunul stránku DUH 1050-1100 na DUH ?1040-?1100 bez založení přesměrování)
 
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 14, Praha 2011, s. 420
 
}}
 
}}
 
'''DUH''' ''(též DUCH), * kolem 1040 ?, † před 1102 ?, církevní činitel''
 
'''DUH''' ''(též DUCH), * kolem 1040 ?, † před 1102 ?, církevní činitel''
Řádka 40: Řádka 41:
  
 
[[Kategorie:1040]]
 
[[Kategorie:1040]]
[[Kategorie:1102]]
+
[[Kategorie:1101]]

Aktuální verze z 5. 11. 2019, 17:21

DUH
Narození kolem 1040
Úmrtí před 1102
Povolání 49- Náboženský nebo církevní činitel
Citace Biografický slovník českých zemí 14, Praha 2011, s. 420
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=78660

DUH (též DUCH), * kolem 1040 ?, † před 1102 ?, církevní činitel

Mnich tohoto jména byl 1094 vysvěcen na prvního biskupa v Záhřebu vzápětí poté, co biskupství založili uherský král Ladislav I. a vzdoropapež Kliment III. Feliciánova listina (1134), která se o zřízení zmiňovala, uvádí, že D. pocházel z Čech. Jednalo se pravděpodobně o mnicha některého z českých klášterů, vzhledem k užívání slovanské liturgie snad lze uvažovat o Sázavě. Tamní mniši v 50.–60. letech strávili jistý čas v uherském exilu, kde je poznal král Ladislav. Více biografických údajů o D. se nedochovalo. Po 1102 byl uváděn už jeho nástupce Sigismund.

D. prý založil záhřebskou katedrálu, v jejíž knihovně se dochovalo několik středověkých rukopisů, které pravděpodobně získal. Občas se mu přičítá i autorství tzv. Baščanské desky z kostela sv. Lucie v Jurandvoru na ostrově Krk, první dochované památky v chorvatském jazyce.

K D. odkazu se přihlásilo Hrvatsko-česko društvo v Záhřebu, které prosadilo pojmenování jedné z nových záhřebských ulic Stube biskupa Duha (2005) a vydalo o něm monografii.

L: N. Klaić, Povijest Zagreba 1, Zagreb 1982, s. 300–301; M. Lipovac, Biskup D., Zagreb 2006; J. Rychlík – M. Perenćević, Dějiny Chorvatska, 2007, s. 41, 404.

Jiří Martínek