DUH ?1040-?1101: Porovnání verzí
(DUH_1050-1100) |
|||
(Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí od stejného uživatele.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
− | | jméno = | + | | jméno = DUH |
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
− | | datum narození = | + | | datum narození = kolem 1040 |
| místo narození = | | místo narození = | ||
− | | datum úmrtí = | + | | datum úmrtí = před 1102 |
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = | ||
| povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel | | povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 14, Praha 2011, s. 420 |
+ | }} | ||
+ | '''DUH''' ''(též DUCH), * kolem 1040 ?, † před 1102 ?, církevní činitel'' | ||
+ | |||
+ | Mnich tohoto jména byl 1094 vysvěcen na prvního biskupa | ||
+ | v Záhřebu vzápětí poté, co biskupství založili uherský král | ||
+ | Ladislav I. a vzdoropapež Kliment III. Feliciánova listina | ||
+ | (1134), která se o zřízení zmiňovala, uvádí, že D. pocházel | ||
+ | z Čech. Jednalo se pravděpodobně o mnicha některého z českých klášterů, vzhledem k užívání slovanské liturgie snad lze | ||
+ | uvažovat o Sázavě. Tamní mniši v 50.–60. letech strávili jistý | ||
+ | čas v uherském exilu, kde je poznal král Ladislav. Více biografických údajů o D. se nedochovalo. Po 1102 byl uváděn už jeho nástupce Sigismund. | ||
+ | |||
+ | D. prý založil záhřebskou katedrálu, v jejíž knihovně se dochovalo | ||
+ | několik středověkých rukopisů, které pravděpodobně | ||
+ | získal. Občas se mu přičítá i autorství tzv. Baščanské desky | ||
+ | z kostela sv. Lucie v Jurandvoru na ostrově Krk, první dochované | ||
+ | památky v chorvatském jazyce. | ||
+ | |||
+ | K D. odkazu se přihlásilo Hrvatsko-česko društvo v Záhřebu, | ||
+ | které prosadilo pojmenování jedné z nových záhřebských ulic | ||
+ | Stube biskupa Duha (2005) a vydalo o něm monografii. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' N. Klaić, Povijest Zagreba 1, Zagreb 1982, s. 300–301; M. Lipovac, | ||
+ | Biskup D., Zagreb 2006; J. Rychlík – M. Perenćević, Dějiny Chorvatska, | ||
+ | 2007, s. 41, 404. | ||
+ | |||
+ | Jiří Martínek | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]] | [[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]] | ||
− | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:1040]] |
− | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:1101]] |
Aktuální verze z 5. 11. 2019, 18:21
DUH | |
Narození | kolem 1040 |
---|---|
Úmrtí | před 1102 |
Povolání | 49- Náboženský nebo církevní činitel |
Citace | Biografický slovník českých zemí 14, Praha 2011, s. 420 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=78660 |
DUH (též DUCH), * kolem 1040 ?, † před 1102 ?, církevní činitel
Mnich tohoto jména byl 1094 vysvěcen na prvního biskupa v Záhřebu vzápětí poté, co biskupství založili uherský král Ladislav I. a vzdoropapež Kliment III. Feliciánova listina (1134), která se o zřízení zmiňovala, uvádí, že D. pocházel z Čech. Jednalo se pravděpodobně o mnicha některého z českých klášterů, vzhledem k užívání slovanské liturgie snad lze uvažovat o Sázavě. Tamní mniši v 50.–60. letech strávili jistý čas v uherském exilu, kde je poznal král Ladislav. Více biografických údajů o D. se nedochovalo. Po 1102 byl uváděn už jeho nástupce Sigismund.
D. prý založil záhřebskou katedrálu, v jejíž knihovně se dochovalo několik středověkých rukopisů, které pravděpodobně získal. Občas se mu přičítá i autorství tzv. Baščanské desky z kostela sv. Lucie v Jurandvoru na ostrově Krk, první dochované památky v chorvatském jazyce.
K D. odkazu se přihlásilo Hrvatsko-česko društvo v Záhřebu, které prosadilo pojmenování jedné z nových záhřebských ulic Stube biskupa Duha (2005) a vydalo o něm monografii.
L: N. Klaić, Povijest Zagreba 1, Zagreb 1982, s. 300–301; M. Lipovac, Biskup D., Zagreb 2006; J. Rychlík – M. Perenćević, Dějiny Chorvatska, 2007, s. 41, 404.
Jiří Martínek