Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky DUNDR Josef Alexander 1.4.1802-14.9.1874

{{Infobox - osoba
| jméno = Josef Alexander DUNDR
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 1.4.1802
| místo narození = Nové Strašecí
| datum úmrtí = 14.9.1874
| místo úmrtí = Nové Strašecí
| povolání = 61- Pedagog<br />70- Knihovník nebo pracovník informatiky<br />64- Překladatel<br />

| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 14, Praha 2011, s. 427
}}
'''DUNDR, Josef Alexander''' ''(též DUNDER), * 1. 4. 1802 Nové Strašecí, † 14. 9. 1874 Nové Strašecí, knihovník, literát, pedagog''

Narodil se v početné rodině krejčího Víta D. původem z Rynholce
a Josefy, roz. Čermákové. Bratr Václav Jiří (1811–1872)
vynikl jako literát a slavista. Vzdělání získal D. v týnské škole
v Praze, studia techniky záhy ukončil a nastoupil nejprve jako
podučitel v Praze (1821–25), později v Hlinsku (1826–30).
Po neúspěšných pokusech zakotvit v Praze či Vídni začal 1834
pracovat jako magistrátní kancelista v Blovicích. Přičiněním
V. Hanky, jehož pokládal za svůj vzor, 1842 přešel jako knihovník
do Muzea v Praze, zároveň opisoval dokumenty pro
F. Palackého. Podílel se na přestěhování muzea do nové budovy
Na Příkopech (1847), kde získal i byt, a na nové katalogizaci
knihovny, měl též na starosti její studovnu. Postupně
se stával podivínem, k tomu přispěla jeho povaha a (podle svědectví
A. Friče, který zachoval i jediný D. portrét) i sklon
k opilství. V některých básních ho karikoval K. Havlíček
Borovský.

Po Hankově smrti (1861) byl v neustálých sporech s jeho nástupcem A. J. Vrťátkem. Do penze musel odejít 1874, jmění
věnoval Matici české a vrátil se do rodiště. Pohřben byl na
hřbitově u sv. Isidora, při jeho likvidaci byl hrob D. i bratra
Václava zrušen (zachoval se jen náhrobek dalšího bratra Víta,
starosty v Novém Strašecí).

D. pilně publikoval, jeho ambice ale byly větší než kvalita uveřejněných
prací. Zejména v učitelských letech otiskoval drobnější
texty z přírodovědy, češtiny, stavitelství a zemědělství. Jeho
první geografické práce, ''Průvodce po Čechách'' (1822) a ''Zeměpis''
''Království českého'' (1823), kompilačně shrnuly faktografické údaje. Zejména v ''Časopise Českého musea'' otiskoval
drobnější místopisné práce, a to i nejvýznamnější, ''Rozhraní''
''mezi Čechy a Němci v Čechách'' (1843). Pokoušel se o sestavení
české topografie, jejíž faktografická závislost na Sommerově
obdobném díle byla natolik výrazná, že vyšel pouze první díl
(''Království České, statisticky-polohopisně popsané od J. A. Dundra.''
''I. díl, Kraj Plzeňský'', 1845) a i ten byl kritizován, zejména
K. V. Zapem a J. Malým, mj. i pro užívání svérázných českých
názvů (např. Marinčany pro Mariánské Lázně). Menší práce
věnoval i rodišti.

'''L:''' OSN 8, s. 187; MSN 2, s. 436; KSN 3, s. 543; J. Černý, Život podivínského
vlastence J. A. D. (1802–1874), in: Rakovnický sborník historický
3, 2002, s. 62–94 (kde soupis a rozbor díla); R. Švandrlík, Marinčany nebo
Mariánské Lázně, in: www.hamelika.cz; J. Martínek, Geografové v českých
zemích 1800–1945 (biografický slovník), 2008, s. 80–81.

'''P:''' Archiv NM Praha (zejména topografické práce); LA PNP Praha; SOA
Praha, matrika narozených římskokatolického farního úřadu Nové Strašecí,
sv. 7, s. 81.

'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/112998 Bibliografie dějin Českých zemí]

Jiří Martínek
 
[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:61- Pedagog]]
[[Kategorie:70- Knihovník nebo pracovník informatiky]]
[[Kategorie:64- Překladatel]]

[[Kategorie:1802]]
[[Kategorie:Nové_Strašecí]]
[[Kategorie:1874]]
[[Kategorie:Nové_Strašecí]]