DUNDR Vojtěch 25.12.1879-7.9.1957: Porovnání verzí

Z Personal
(DUNDR_Vojtěch_25.12.1879-7.9.1957)
 
 
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = Vojtěch DUNDR
 
| jméno = Vojtěch DUNDR
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Dundr Vojtech portret.jpg
 
| datum narození = 25.12.1879
 
| datum narození = 25.12.1879
| místo narození = Doksy, o. Kladno
+
| místo narození = Doksy u Kladna
 
| datum úmrtí = 7.9.1957
 
| datum úmrtí = 7.9.1957
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Leopoldov (Slovensko)
| povolání = 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848
+
| povolání = 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848<br />42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Vojtěch DUNDR
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 14, Praha 2011, s. 428
 +
}}
 +
'''DUNDR, Vojtěch''', ''* 25. 12. 1879 Doksy u Kladna, † 7. 9. 1957 Leopoldov (Slovensko), odborový pracovník, novinář, politik''
 +
 
 +
Vyučil se strojním zámečníkem, do 1908 pracoval jako dělník
 +
v automobilce Laurin a Klement v Mladé Boleslavi. Od 1911
 +
působil ve vedení odborového Svazu kovodělníků: 1911–26
 +
byl šéfredaktorem jeho časopisu ''Zájmy kovodělníků'' v Praze.
 +
Zároveň se politicky angažoval v sociálně demokratické straně,
 +
v meziválečném období patřil k jejím nejvýznamnějším
 +
činitelům a k nejbližším spolupracovníkům A. Hampla.
 +
1926–38 zastával funkci generálního tajemníka strany, 1925
 +
až 1939 byl za ni senátorem Národního shromáždění. Na
 +
počátku německé okupace navázal spolupráci s domácím odbojem; v květnu 1941 byl zatčen, posléze však německým soudem
 +
osvobozen pro nedostatek důkazů; v srpnu–září 1944 byl
 +
znovu kratší dobu vězněn. 1945–47 patřil k opozici proti
 +
fierlingerovskému prokomunistickému směru v Československé
 +
sociální demokracii a přispěl k jeho porážce (resp. k odstranění Z. Fierlingera z funkce předsedy) na brněnském sjezdu
 +
strany v listopadu 1947. Po únoru 1948 se účastnil příprav
 +
protikomunistické rezistence a podílel se na organizování ilegální Československé nezávislé sociální demokracie. Koncem
 +
1949 byl zatčen Státní bezpečností a v červnu 1950 odsouzen
 +
v procesu s dr. M. Horákovou k patnácti letům těžkého žaláře,
 +
což se vzhledem k věku (byl nejstarším z obžalovaných) prakticky
 +
rovnalo doživotí. Zemřel ve vězení v Leopoldově. Jeho
 +
jméno dnes nese jedna z ulic v Kladně-Švermově. In memoriam
 +
byl 2001 oceněn Řádem T. G. Masaryka II. třídy.
 +
 
 +
'''D:''' Kolektivní smlouvy pracovní (s A. Hamplem), 1924; Počátky socialistického
 +
hnutí v severních Čechách, 1947; Padlým hrdinům, s Janem Filipínským ml. (ed.), 1947.
 +
 
 +
'''L:''' OSND 2/1, s. 291; MČE 2, s. 228; ČBS, s. 123; Tomeš 1, s. 266; Kolář
 +
Elity, s. 45; J. Tomeš: Průkopníci a pokračovatelé. Osobnosti v dějinách
 +
české sociální demokracie 1878–2005, 2005, s. 46.
 +
 
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/380288 Bibliografie dějin Českých zemí]
 +
 
 +
Josef Tomeš
  
== Literatura ==
 
  ČBS, 123; Kolář 45;
 
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848]]
 
[[Kategorie:47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848]]
Řádka 21: Řádka 54:
 
[[Kategorie:Doksy]]
 
[[Kategorie:Doksy]]
 
[[Kategorie:1957]]
 
[[Kategorie:1957]]
 +
[[Kategorie:Leopoldov]]
 +
 +
<gallery>
 +
Dundr Vojtech proces.jpg|Vojtěch Dundr během procesu
 +
</gallery>

Aktuální verze z 31. 1. 2020, 17:09

Vojtěch DUNDR
Narození 25.12.1879
Místo narození Doksy u Kladna
Úmrtí 7.9.1957
Místo úmrtí Leopoldov (Slovensko)
Povolání 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848
42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
Citace Biografický slovník českých zemí 14, Praha 2011, s. 428
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45995

DUNDR, Vojtěch, * 25. 12. 1879 Doksy u Kladna, † 7. 9. 1957 Leopoldov (Slovensko), odborový pracovník, novinář, politik

Vyučil se strojním zámečníkem, do 1908 pracoval jako dělník v automobilce Laurin a Klement v Mladé Boleslavi. Od 1911 působil ve vedení odborového Svazu kovodělníků: 1911–26 byl šéfredaktorem jeho časopisu Zájmy kovodělníků v Praze. Zároveň se politicky angažoval v sociálně demokratické straně, v meziválečném období patřil k jejím nejvýznamnějším činitelům a k nejbližším spolupracovníkům A. Hampla. 1926–38 zastával funkci generálního tajemníka strany, 1925 až 1939 byl za ni senátorem Národního shromáždění. Na počátku německé okupace navázal spolupráci s domácím odbojem; v květnu 1941 byl zatčen, posléze však německým soudem osvobozen pro nedostatek důkazů; v srpnu–září 1944 byl znovu kratší dobu vězněn. 1945–47 patřil k opozici proti fierlingerovskému prokomunistickému směru v Československé sociální demokracii a přispěl k jeho porážce (resp. k odstranění Z. Fierlingera z funkce předsedy) na brněnském sjezdu strany v listopadu 1947. Po únoru 1948 se účastnil příprav protikomunistické rezistence a podílel se na organizování ilegální Československé nezávislé sociální demokracie. Koncem 1949 byl zatčen Státní bezpečností a v červnu 1950 odsouzen v procesu s dr. M. Horákovou k patnácti letům těžkého žaláře, což se vzhledem k věku (byl nejstarším z obžalovaných) prakticky rovnalo doživotí. Zemřel ve vězení v Leopoldově. Jeho jméno dnes nese jedna z ulic v Kladně-Švermově. In memoriam byl 2001 oceněn Řádem T. G. Masaryka II. třídy.

D: Kolektivní smlouvy pracovní (s A. Hamplem), 1924; Počátky socialistického hnutí v severních Čechách, 1947; Padlým hrdinům, s Janem Filipínským ml. (ed.), 1947.

L: OSND 2/1, s. 291; MČE 2, s. 228; ČBS, s. 123; Tomeš 1, s. 266; Kolář Elity, s. 45; J. Tomeš: Průkopníci a pokračovatelé. Osobnosti v dějinách české sociální demokracie 1878–2005, 2005, s. 46.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Josef Tomeš