DUNDR Vojtěch 25.12.1879-7.9.1957: Porovnání verzí
(DUNDR_Vojtěch_25.12.1879-7.9.1957) |
|||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 25.12.1879 | | datum narození = 25.12.1879 | ||
− | | místo narození = Doksy | + | | místo narození = Doksy u Kladna |
| datum úmrtí = 7.9.1957 | | datum úmrtí = 7.9.1957 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Leopoldov (Slovensko) |
| povolání = 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 | | povolání = 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 | ||
42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ | 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | '''DUNDR, Vojtěch''', ''* 25. 12. 1879 Doksy u Kladna, † 7. 9. 1957 Leopoldov (Slovensko), odborový pracovník, novinář, politik'' | ||
+ | |||
+ | Vyučil se strojním zámečníkem, do 1908 pracoval jako dělník | ||
+ | v automobilce Laurin a Klement v Mladé Boleslavi. Od 1911 | ||
+ | působil ve vedení odborového Svazu kovodělníků: 1911–26 | ||
+ | byl šéfredaktorem jeho časopisu ''Zájmy kovodělníků'' v Praze. | ||
+ | Zároveň se politicky angažoval v sociálně demokratické straně, | ||
+ | v meziválečném období patřil k jejím nejvýznamnějším | ||
+ | činitelům a k nejbližším spolupracovníkům A. Hampla. | ||
+ | 1926–38 zastával funkci generálního tajemníka strany, 1925 | ||
+ | až 1939 byl za ni senátorem Národního shromáždění. Na | ||
+ | počátku německé okupace navázal spolupráci s domácím odbojem; v květnu 1941 byl zatčen, posléze však německým soudem | ||
+ | osvobozen pro nedostatek důkazů; v srpnu–září 1944 byl | ||
+ | znovu kratší dobu vězněn. 1945–47 patřil k opozici proti | ||
+ | fierlingerovskému prokomunistickému směru v Československé | ||
+ | sociální demokracii a přispěl k jeho porážce (resp. k odstranění Z. Fierlingera z funkce předsedy) na brněnském sjezdu | ||
+ | strany v listopadu 1947. Po únoru 1948 se účastnil příprav | ||
+ | protikomunistické rezistence a podílel se na organizování ilegální Československé nezávislé sociální demokracie. Koncem | ||
+ | 1949 byl zatčen Státní bezpečností a v červnu 1950 odsouzen | ||
+ | v procesu s dr. M. Horákovou k patnácti letům těžkého žaláře, | ||
+ | což se vzhledem k věku (byl nejstarším z obžalovaných) prakticky | ||
+ | rovnalo doživotí. Zemřel ve vězení v Leopoldově. Jeho | ||
+ | jméno dnes nese jedna z ulic v Kladně-Švermově. In memoriam | ||
+ | byl 2001 oceněn Řádem T. G. Masaryka II. třídy. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' Kolektivní smlouvy pracovní (s A. Hamplem), 1924; Počátky socialistického | ||
+ | hnutí v severních Čechách, 1947; Padlým hrdinům, s Janem Filipínským ml. (ed.), 1947. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' OSND 2/1, s. 291; MČE 2, s. 228; ČBS, s. 123; Tomeš 1, s. 266; Kolář | ||
+ | Elity, s. 45; J. Tomeš: Průkopníci a pokračovatelé. Osobnosti v dějinách | ||
+ | české sociální demokracie 1878–2005, 2005, s. 46. | ||
+ | |||
+ | Josef Tomeš | ||
− | |||
− | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848]] | [[Kategorie:47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848]] | ||
Řádka 21: | Řádka 52: | ||
[[Kategorie:Doksy]] | [[Kategorie:Doksy]] | ||
[[Kategorie:1957]] | [[Kategorie:1957]] | ||
+ | [[Kategorie:Leopoldov]] |
Verze z 14. 3. 2017, 12:20
Vojtěch DUNDR | |
Narození | 25.12.1879 |
---|---|
Místo narození | Doksy u Kladna |
Úmrtí | 7.9.1957 |
Místo úmrtí | Leopoldov (Slovensko) |
Povolání |
47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45995 |
DUNDR, Vojtěch, * 25. 12. 1879 Doksy u Kladna, † 7. 9. 1957 Leopoldov (Slovensko), odborový pracovník, novinář, politik
Vyučil se strojním zámečníkem, do 1908 pracoval jako dělník v automobilce Laurin a Klement v Mladé Boleslavi. Od 1911 působil ve vedení odborového Svazu kovodělníků: 1911–26 byl šéfredaktorem jeho časopisu Zájmy kovodělníků v Praze. Zároveň se politicky angažoval v sociálně demokratické straně, v meziválečném období patřil k jejím nejvýznamnějším činitelům a k nejbližším spolupracovníkům A. Hampla. 1926–38 zastával funkci generálního tajemníka strany, 1925 až 1939 byl za ni senátorem Národního shromáždění. Na počátku německé okupace navázal spolupráci s domácím odbojem; v květnu 1941 byl zatčen, posléze však německým soudem osvobozen pro nedostatek důkazů; v srpnu–září 1944 byl znovu kratší dobu vězněn. 1945–47 patřil k opozici proti fierlingerovskému prokomunistickému směru v Československé sociální demokracii a přispěl k jeho porážce (resp. k odstranění Z. Fierlingera z funkce předsedy) na brněnském sjezdu strany v listopadu 1947. Po únoru 1948 se účastnil příprav protikomunistické rezistence a podílel se na organizování ilegální Československé nezávislé sociální demokracie. Koncem 1949 byl zatčen Státní bezpečností a v červnu 1950 odsouzen v procesu s dr. M. Horákovou k patnácti letům těžkého žaláře, což se vzhledem k věku (byl nejstarším z obžalovaných) prakticky rovnalo doživotí. Zemřel ve vězení v Leopoldově. Jeho jméno dnes nese jedna z ulic v Kladně-Švermově. In memoriam byl 2001 oceněn Řádem T. G. Masaryka II. třídy.
D: Kolektivní smlouvy pracovní (s A. Hamplem), 1924; Počátky socialistického hnutí v severních Čechách, 1947; Padlým hrdinům, s Janem Filipínským ml. (ed.), 1947.
L: OSND 2/1, s. 291; MČE 2, s. 228; ČBS, s. 123; Tomeš 1, s. 266; Kolář Elity, s. 45; J. Tomeš: Průkopníci a pokračovatelé. Osobnosti v dějinách české sociální demokracie 1878–2005, 2005, s. 46.
Josef Tomeš