Biografický slovník
DURASOVÁ Božena 9.3.1886-14.12.1961: Porovnání verzí
(DURASOVÁ_Božena_1886-14.12.1961) |
|||
| (Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Božena DURASOVÁ | | jméno = Božena DURASOVÁ | ||
| − | | obrázek = | + | | obrázek = Durasova Bozena portret.jpg |
| − | | datum narození = 1886 | + | | datum narození = 9.3.1886 |
| − | | místo narození = Humny. o. | + | | místo narození = Humny (č. o. Pchery) u Slaného |
| datum úmrtí = 14.12.1961 | | datum úmrtí = 14.12.1961 | ||
| místo úmrtí = Praha | | místo úmrtí = Praha | ||
| − | | povolání = 83- Divadelní interpret nebo herec | + | | povolání = 83- Divadelní interpret nebo herec<br />78- Hudební interpret |
| − | 78- Hudební interpret | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 14, Praha 2011, s. 430 |
| + | }} | ||
| + | '''DURASOVÁ, Božena''', ''* 9. 3. 1886 Humny (č. o. Pchery) u Slaného, † 14. 12. 1961 Praha, herečka, operní zpěvačka, publicistka'' | ||
| + | |||
| + | Bratr Oldřich (1882–1957) byl šachovým velmistrem. D. absolvovala | ||
| + | konzervatoř v Praze. 1899–1904 byla v dramatickém | ||
| + | oboru žačkou O. Sklenářové-Malé, zpěv studovala u Leontiny | ||
| + | z Dötscherů. Po krátké koncertní činnosti se věnovala opeře. | ||
| + | První divadelní angažmá získala 1906 ve Švandově divadle | ||
| + | v Praze, kde vystupovala pod jménem Marie Válková. V sezoně | ||
| + | 1906/07 hrála v holešovickém divadle Urania, 1907–19 | ||
| + | byla subretou zpěvoherního souboru Městského divadla na | ||
| + | Vinohradech. Ztvárňovala i role činoherní. V divadle na Vinohradech | ||
| + | upoutala 1914 pozornost pražského obecenstva | ||
| + | jako představitelka hlavních ženských postav v činohrách hostujícího | ||
| + | režiséra F. Zavřela, představitele berlínsko-mnichovského | ||
| + | divadelního expresionismu. Proslavila se v rolích | ||
| + | Dulciney v Dykově ''Zmoudření Dona Quijota'' a Alice ve | ||
| + | Strindbergově ''Tanci smrti''. Po Zavřelově odchodu se věnovala | ||
| + | opět operetě. Úspěch slavila 1914 jako představitelka Heleny | ||
| + | v české premiéře Nedbalovy ''Polské krve'', která se poté dočkala | ||
| + | 118 repríz. D. vynikla také v rolích v ''Rozvedené paní'' a ''Dolarové'' | ||
| + | ''princezně'' L. Falla i Anetty Montorini ve ''Veselém králi''. | ||
| + | Zpívala Růženu ve Škroupově ''Dráteníku''. 1919 se postavila | ||
| + | proti vedení Městského divadla ve sporech, jež vedly k rozpadu souboru. 1919 se hudební složka od divadla odtrhla a D. se s dalšími členy opery a operety podílela na založení Vinohradské | ||
| + | zpěvohry. Po krátkém intermezzu, kdy vystupovala | ||
| + | mj. v sále vinohradské Hajnovky (Růžena v opeře ''Dráteník''), | ||
| + | přešla do Pištěkovy arény na Vinohradech. V angažmá byla | ||
| + | 1919–21 a 1922–26 (1921 na dovolené). Jako filmová herečka | ||
| + | příliš neuspěla: 1922 se objevila ve dvou dnes zapomenutých filmech, ''Na křižovatkách života'' F. Fialy a v dramatu | ||
| + | ''Osudy schovanky'' režisérů J. W. Speergera a J. Rovenského. | ||
| + | |||
| + | Po odchodu z angažmá zpívala 1926 v operetních představeních Sedláčkovy společnosti v Tylově divadle v Nuslích | ||
| + | a v Lesním divadle v Krči, 1929 uspořádala letní stagionu | ||
| + | s operetním repertoárem v Šárce a v létě 1929, 1930 a 1931 | ||
| + | hostovala v operetním programu scény na Vinohradech, navrženém podle jejích nejúspěšnějších rolí. Jako velmi oblíbená | ||
| + | interpretka populárních písní si získávala úspěch současně také | ||
| + | v pražských kabaretech. | ||
| + | |||
| + | Vedle M. Zieglerové byla největší operetní hvězdou prvních | ||
| + | desetiletí 20. století. Na fotografiích ji zachytil i F. Drtikol | ||
| + | (zejména 1913). Stala se manželkou sochaře J. Štursy (1880 | ||
| + | až 1925). | ||
| + | |||
| + | Naposledy se její jméno objevilo 1945, kdy v rubrice kulturního | ||
| + | obzoru ''Národní politiky'' uveřejňovala na pokračování | ||
| + | své vzpomínky. Užívala jména Božena Durasová-Štursová, | ||
| + | Marie Válková. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' J. Vopravil, Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře, 1973, | ||
| + | s. 1294 (jako Štursová B.); J. Kunc, Kdy zemřeli…? 1967–1970 a 1935– | ||
| + | 1936, 1970, s. 48; Divadlo 9, 1911, s. 325; 26, 1939/40, s. 190; L. Pacák, | ||
| + | Opereta, 1946, s. 184–185; K. Nedbal, Půl století s českou operou, 1959, | ||
| + | s. 100; ČBS, s. 123; HS 1, s. 270; M. Churaň, Kdo byl kdo v našich | ||
| + | dějinách ve 20. století, 1998, s. 91 (s chybným datem); Churaň 2/1, s. 120; | ||
| + | OSND 2/1, s. 293; MČE 2, s. 230; MSN 2, s. 443; KSN 3, s. 546; Tomeš | ||
| + | 1, s. 267; Z. Tietze, Operní hvězda B. D. se narodila ve Pcherech, in: | ||
| + | Kladenské noviny 45, 1995, č. 11, s. 6; M. Šulc, Česká operetní komika | ||
| + | 1863–1948. Vyprávění a fakta, 2002, rejstřík; Hvězdy Divadla na Vinohradech, | ||
| + | 2008 (s gramofonovou deskou); www.ceskyhudebnislovnik.cz | ||
| + | (s datem narození 8. 3.). | ||
| + | |||
| + | '''P:''' Biografický archiv ÚČL Praha; LA PNP Praha. | ||
| + | |||
| + | Marcella Husová | ||
| − | |||
| − | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:83- Divadelní interpret nebo herec]] | [[Kategorie:83- Divadelní interpret nebo herec]] | ||
| Řádka 19: | Řádka 80: | ||
[[Kategorie:1886]] | [[Kategorie:1886]] | ||
| − | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Pchery]] |
[[Kategorie:1961]] | [[Kategorie:1961]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | [[Kategorie:Praha]] | ||
Aktuální verze z 31. 1. 2020, 17:32
| Božena DURASOVÁ | |
 | |
| Narození | 9.3.1886 |
|---|---|
| Místo narození | Humny (č. o. Pchery) u Slaného |
| Úmrtí | 14.12.1961 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání |
83- Divadelní interpret nebo herec 78- Hudební interpret |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 14, Praha 2011, s. 430 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46000 |
DURASOVÁ, Božena, * 9. 3. 1886 Humny (č. o. Pchery) u Slaného, † 14. 12. 1961 Praha, herečka, operní zpěvačka, publicistka
Bratr Oldřich (1882–1957) byl šachovým velmistrem. D. absolvovala konzervatoř v Praze. 1899–1904 byla v dramatickém oboru žačkou O. Sklenářové-Malé, zpěv studovala u Leontiny z Dötscherů. Po krátké koncertní činnosti se věnovala opeře. První divadelní angažmá získala 1906 ve Švandově divadle v Praze, kde vystupovala pod jménem Marie Válková. V sezoně 1906/07 hrála v holešovickém divadle Urania, 1907–19 byla subretou zpěvoherního souboru Městského divadla na Vinohradech. Ztvárňovala i role činoherní. V divadle na Vinohradech upoutala 1914 pozornost pražského obecenstva jako představitelka hlavních ženských postav v činohrách hostujícího režiséra F. Zavřela, představitele berlínsko-mnichovského divadelního expresionismu. Proslavila se v rolích Dulciney v Dykově Zmoudření Dona Quijota a Alice ve Strindbergově Tanci smrti. Po Zavřelově odchodu se věnovala opět operetě. Úspěch slavila 1914 jako představitelka Heleny v české premiéře Nedbalovy Polské krve, která se poté dočkala 118 repríz. D. vynikla také v rolích v Rozvedené paní a Dolarové princezně L. Falla i Anetty Montorini ve Veselém králi. Zpívala Růženu ve Škroupově Dráteníku. 1919 se postavila proti vedení Městského divadla ve sporech, jež vedly k rozpadu souboru. 1919 se hudební složka od divadla odtrhla a D. se s dalšími členy opery a operety podílela na založení Vinohradské zpěvohry. Po krátkém intermezzu, kdy vystupovala mj. v sále vinohradské Hajnovky (Růžena v opeře Dráteník), přešla do Pištěkovy arény na Vinohradech. V angažmá byla 1919–21 a 1922–26 (1921 na dovolené). Jako filmová herečka příliš neuspěla: 1922 se objevila ve dvou dnes zapomenutých filmech, Na křižovatkách života F. Fialy a v dramatu Osudy schovanky režisérů J. W. Speergera a J. Rovenského.
Po odchodu z angažmá zpívala 1926 v operetních představeních Sedláčkovy společnosti v Tylově divadle v Nuslích a v Lesním divadle v Krči, 1929 uspořádala letní stagionu s operetním repertoárem v Šárce a v létě 1929, 1930 a 1931 hostovala v operetním programu scény na Vinohradech, navrženém podle jejích nejúspěšnějších rolí. Jako velmi oblíbená interpretka populárních písní si získávala úspěch současně také v pražských kabaretech.
Vedle M. Zieglerové byla největší operetní hvězdou prvních desetiletí 20. století. Na fotografiích ji zachytil i F. Drtikol (zejména 1913). Stala se manželkou sochaře J. Štursy (1880 až 1925).
Naposledy se její jméno objevilo 1945, kdy v rubrice kulturního obzoru Národní politiky uveřejňovala na pokračování své vzpomínky. Užívala jména Božena Durasová-Štursová, Marie Válková.
L: J. Vopravil, Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře, 1973, s. 1294 (jako Štursová B.); J. Kunc, Kdy zemřeli…? 1967–1970 a 1935– 1936, 1970, s. 48; Divadlo 9, 1911, s. 325; 26, 1939/40, s. 190; L. Pacák, Opereta, 1946, s. 184–185; K. Nedbal, Půl století s českou operou, 1959, s. 100; ČBS, s. 123; HS 1, s. 270; M. Churaň, Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století, 1998, s. 91 (s chybným datem); Churaň 2/1, s. 120; OSND 2/1, s. 293; MČE 2, s. 230; MSN 2, s. 443; KSN 3, s. 546; Tomeš 1, s. 267; Z. Tietze, Operní hvězda B. D. se narodila ve Pcherech, in: Kladenské noviny 45, 1995, č. 11, s. 6; M. Šulc, Česká operetní komika 1863–1948. Vyprávění a fakta, 2002, rejstřík; Hvězdy Divadla na Vinohradech, 2008 (s gramofonovou deskou); www.ceskyhudebnislovnik.cz (s datem narození 8. 3.).
P: Biografický archiv ÚČL Praha; LA PNP Praha.
Marcella Husová
