DURASOVÁ Mary 10.5.1898-12.8.1982: Porovnání verzí
Řádka 9: | Řádka 9: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
+ | | citace = Biografický slovník českých zemí 14, Praha 2011, s. 430-431 | ||
}} | }} | ||
'''DURASOVÁ, Mary''' ''(též DURAS-KOPF, DURASOVÁ-SCHÜCKOVÁ, Marie), * 10. 5. 1898 Vídeň (Rakousko), † 12. 8. 1982 Graz (Rakousko), sochařka'' | '''DURASOVÁ, Mary''' ''(též DURAS-KOPF, DURASOVÁ-SCHÜCKOVÁ, Marie), * 10. 5. 1898 Vídeň (Rakousko), † 12. 8. 1982 Graz (Rakousko), sochařka'' |
Verze z 5. 11. 2019, 17:37
Mary DURASOVÁ | |
Narození | 10.5.1898 |
---|---|
Místo narození | Vídeň (Rakousko) |
Úmrtí | 12.8.1982 |
Místo úmrtí | Graz (Rakousko) |
Povolání | 75- Sochař nebo medailér |
Citace | Biografický slovník českých zemí 14, Praha 2011, s. 430-431 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46001 |
DURASOVÁ, Mary (též DURAS-KOPF, DURASOVÁ-SCHÜCKOVÁ, Marie), * 10. 5. 1898 Vídeň (Rakousko), † 12. 8. 1982 Graz (Rakousko), sochařka
Pocházela z židovské rodiny původem z českých zemí. 1916 až 1919 studovala sochařství na UMPRUM v Praze u J. Drahoňovského a O. Španiela, 1919–22 pokračovala na AVU v ateliéru J. Štursy. Obor absolvovala jako první žena na českém území. 1922 se provdala za českoněmeckého malíře M. Kopfa (1892–1958), s kterým žila v Drážďanech (1922 až 1923 rok čestného studia na tamní akademii), 1923–24 v USA, pak střídavě v Praze a Paříži. Od 1918 vystavovala v Praze, Paříži, Berlíně, účastnila se čtyř benátských bienále a obeslala Mezinárodní výstavu sochařství 1930. V díle vyšla z estetiky J. Štursy. Její robustnost i lyrismus obohatila znalost tvorby florentských mistrů, dále A. Rodina, A. Maillola, Ch. Despiaua a vlastní expresivní novoklasicismus. Specializovala se na ženský a dívčí akt i portrét, na dívčí hlavy v kameni, bronzu a sádře. Monumentální úkol přijala v druhé soutěži na fontánu před pražským Rudolfinem (sousoší Rej koupajících se dívek). Vedle svého muže se aktivně podílela na německém výtvarném životě v Praze: byla členkou skupin Pilgergruppe, Junge Kunst i Prager Sezession, od 1928 Berliner Sezession. Soubornou výstavu uspořádala se zahraničním ohlasem 1934 v pražské Feiglově galerii. Koncem 30. let se s manželem rozešla a na jaře 1939 emigrovala do Anglie. Za války zaměřila pozornost na motiv matky s mrtvým dítětem (návrh pomníku pro Kladno, pomník pro Osvětim), čímž získala pozornost londýnských kritiků. 1945 se vrátila do ČSR, podruhé se provdala za malíře Antonína Schücka (1880–1962) a pokoušela se o slovanskou tematiku v duchu kulturní politiky Z. Nejedlého. 1963 požádala o možnost vystěhování do Rakouska. Usadila se ve Štýrsku. V závěru života vytvořila řadu komorních plastik kočkovitých šelem.
L: Toman 1, s. 182; Toman D, s. 48; SČSVU 2, s. 137 (se soupisem výstav); D. Plichta, M. D., 1961; Mezery v historii 1890–1938, 1999, rejstřík; Polemický duch střední Evropy – Němci, Židé, Češi, 1995, s. 120–121; P. Wittlich, České sochařství ve 20. století 1890–1945, 1978, s. 186–187; Tomeš 1, s. 267; NEČVUD, s. 182 (se soupisem výstav).
Martin Kučera