DURASOVÁ Mary 10.5.1898-12.8.1982: Porovnání verzí

Z Personal
(DURASOVÁ_Mary_10.5.1898-12.8.1982)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 10.5.1898
 
| datum narození = 10.5.1898
| místo narození =  
+
| místo narození = Vídeň (Rakousko)
 
| datum úmrtí = 12.8.1982
 
| datum úmrtí = 12.8.1982
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Graz (Rakousko)
 
| povolání = 75- Sochař nebo medailér
 
| povolání = 75- Sochař nebo medailér
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Mary DURASOVÁ
+
}}
 +
'''DURASOVÁ, Mary''' ''(též DURAS-KOPF, DURASOVÁ-SCHÜCKOVÁ, Marie), * 10. 5. 1898 Vídeň (Rakousko), † 12. 8. 1982 Graz (Rakousko), sochařka''
 +
 
 +
Pocházela z židovské rodiny původem z českých zemí. 1916
 +
až 1919 studovala sochařství na UMPRUM v Praze u J. Drahoňovského
 +
a O. Španiela, 1919–22 pokračovala na AVU
 +
v ateliéru J. Štursy. Obor absolvovala jako první žena na českém území. 1922 se provdala za českoněmeckého malíře
 +
M. Kopfa (1892–1958), s kterým žila v Drážďanech (1922 až
 +
1923 rok čestného studia na tamní akademii), 1923–24 v USA,
 +
pak střídavě v Praze a Paříži. Od 1918 vystavovala v Praze,
 +
Paříži, Berlíně, účastnila se čtyř benátských bienále a obeslala
 +
Mezinárodní výstavu sochařství 1930. V díle vyšla z estetiky
 +
J. Štursy. Její robustnost i lyrismus obohatila znalost tvorby
 +
florentských mistrů, dále A. Rodina, A. Maillola, Ch. Despiaua
 +
a vlastní expresivní novoklasicismus. Specializovala se na
 +
ženský a dívčí akt i portrét, na dívčí hlavy v kameni, bronzu
 +
a sádře. Monumentální úkol přijala v druhé soutěži na fontánu
 +
před pražským Rudolfinem (sousoší ''Rej koupajících se dívek'').
 +
Vedle svého muže se aktivně podílela na německém výtvarném
 +
životě v Praze: byla členkou skupin Pilgergruppe, Junge Kunst
 +
i Prager Sezession, od 1928 Berliner Sezession. Soubornou výstavu
 +
uspořádala se zahraničním ohlasem 1934 v pražské Feiglově galerii. Koncem 30. let se s manželem rozešla a na jaře
 +
1939 emigrovala do Anglie. Za války zaměřila pozornost na
 +
motiv matky s mrtvým dítětem (návrh pomníku pro Kladno,
 +
pomník pro Osvětim), čímž získala pozornost londýnských
 +
kritiků. 1945 se vrátila do ČSR, podruhé se provdala za malíře
 +
Antonína Schücka (1880–1962) a pokoušela se o slovanskou
 +
tematiku v duchu kulturní politiky Z. Nejedlého. 1963 požádala
 +
o možnost vystěhování do Rakouska. Usadila se ve Štýrsku. V závěru života vytvořila řadu komorních plastik kočkovitých šelem.
 +
'''
 +
L:''' Toman 1, s. 182; Toman D, s. 48; SČSVU 2, s. 137 (se soupisem výstav);
 +
D. Plichta, M. D., 1961; Mezery v historii 1890–1938, 1999, rejstřík;
 +
Polemický duch střední Evropy – Němci, Židé, Češi, 1995, s. 120–121;
 +
P. Wittlich, České sochařství ve 20. století 1890–1945, 1978, s. 186–187;
 +
Tomeš 1, s. 267; NEČVUD, s. 182 (se soupisem výstav).
 +
 
 +
Martin Kučera
  
== Literatura ==
 
  MČE II, 230; NSČSVU I, 182; SČSVU II, 137;
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:75- Sochař nebo medailér]]
 
[[Kategorie:75- Sochař nebo medailér]]
  
 
[[Kategorie:1898]]
 
[[Kategorie:1898]]
 +
[[Kategorie:Vídeń]]
 
[[Kategorie:1982]]
 
[[Kategorie:1982]]
 +
[[Kategorie:Graz]]

Verze z 14. 3. 2017, 13:00

Mary DURASOVÁ
Narození 10.5.1898
Místo narození Vídeň (Rakousko)
Úmrtí 12.8.1982
Místo úmrtí Graz (Rakousko)
Povolání 75- Sochař nebo medailér

DURASOVÁ, Mary (též DURAS-KOPF, DURASOVÁ-SCHÜCKOVÁ, Marie), * 10. 5. 1898 Vídeň (Rakousko), † 12. 8. 1982 Graz (Rakousko), sochařka

Pocházela z židovské rodiny původem z českých zemí. 1916 až 1919 studovala sochařství na UMPRUM v Praze u J. Drahoňovského a O. Španiela, 1919–22 pokračovala na AVU v ateliéru J. Štursy. Obor absolvovala jako první žena na českém území. 1922 se provdala za českoněmeckého malíře M. Kopfa (1892–1958), s kterým žila v Drážďanech (1922 až 1923 rok čestného studia na tamní akademii), 1923–24 v USA, pak střídavě v Praze a Paříži. Od 1918 vystavovala v Praze, Paříži, Berlíně, účastnila se čtyř benátských bienále a obeslala Mezinárodní výstavu sochařství 1930. V díle vyšla z estetiky J. Štursy. Její robustnost i lyrismus obohatila znalost tvorby florentských mistrů, dále A. Rodina, A. Maillola, Ch. Despiaua a vlastní expresivní novoklasicismus. Specializovala se na ženský a dívčí akt i portrét, na dívčí hlavy v kameni, bronzu a sádře. Monumentální úkol přijala v druhé soutěži na fontánu před pražským Rudolfinem (sousoší Rej koupajících se dívek). Vedle svého muže se aktivně podílela na německém výtvarném životě v Praze: byla členkou skupin Pilgergruppe, Junge Kunst i Prager Sezession, od 1928 Berliner Sezession. Soubornou výstavu uspořádala se zahraničním ohlasem 1934 v pražské Feiglově galerii. Koncem 30. let se s manželem rozešla a na jaře 1939 emigrovala do Anglie. Za války zaměřila pozornost na motiv matky s mrtvým dítětem (návrh pomníku pro Kladno, pomník pro Osvětim), čímž získala pozornost londýnských kritiků. 1945 se vrátila do ČSR, podruhé se provdala za malíře Antonína Schücka (1880–1962) a pokoušela se o slovanskou tematiku v duchu kulturní politiky Z. Nejedlého. 1963 požádala o možnost vystěhování do Rakouska. Usadila se ve Štýrsku. V závěru života vytvořila řadu komorních plastik kočkovitých šelem. L: Toman 1, s. 182; Toman D, s. 48; SČSVU 2, s. 137 (se soupisem výstav); D. Plichta, M. D., 1961; Mezery v historii 1890–1938, 1999, rejstřík; Polemický duch střední Evropy – Němci, Židé, Češi, 1995, s. 120–121; P. Wittlich, České sochařství ve 20. století 1890–1945, 1978, s. 186–187; Tomeš 1, s. 267; NEČVUD, s. 182 (se soupisem výstav).

Martin Kučera