Biografický slovník
DURAS František 29.3.1852-21.7.1931: Porovnání verzí
(DURAS_František_29.3.1852-21.7.1931) |
|||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 29.3.1852 | | datum narození = 29.3.1852 | ||
| − | | místo narození = Jemníky | + | | místo narození = Jemníky u Slaného |
| datum úmrtí = 21.7.1931 | | datum úmrtí = 21.7.1931 | ||
| − | | místo úmrtí = Slaný | + | | místo úmrtí = Slaný |
| povolání = 87- Fotograf | | povolání = 87- Fotograf | ||
68- Redaktor nebo žurnalista | 68- Redaktor nebo žurnalista | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| + | '''DURAS, František''', ''* 29. 3. 1852 Jemníky u Slaného, † 21. 7. 1931 Slaný, fotograf'' | ||
| − | + | Narodil se v rodině majitele mlýna, otec se stal později v obci | |
| + | starostou. 1867 ukončil D. studia na české reálce v Praze. Doma | ||
| + | se vyučil mlynářskému a sekernickému řemeslu. Poté, co | ||
| + | se oženil se schovankou majetného slánského měšťana, usedlost s polnostmi a mlýn pronajal. 1883 se natrvalo usadil ve | ||
| + | Slaném, kde v Husově ulici zdědil dům. Tam začal provozovat | ||
| + | fotografickou živnost, zaměřil se na portrétní fotografii a dokumentaci proměn obce a okolí. Soustavně sbíral národopisné | ||
| + | a historické materiály k dějinám regionu. Jeho fotoateliér od | ||
| + | počátku prosperoval, byl mu nejen prostředkem k seberealizaci, | ||
| + | ale i k obecně prospěšným cílům. Pořídil na příklad s přítelem F. Velcem, malířem a profesorem kreslení, pro Národopisnou výstavu českoslovanskou (1895) dokumentaci ze | ||
| + | širokého okolí Slánska a inicioval zřízení samostatného pavilonu pro tuto oblast. D. snímky otiskly jak oficiální průvodce | ||
| + | vydaný u příležitosti výstavy, tak brožura ''Okres slánský na Národopisné'' | ||
| + | ''výstavě českoslovanské v Praze roku 1895''. V obci založil | ||
| + | muzejní a literární spolek Palacký, byl spoluzakladatelem | ||
| + | a třicet let kustodem i ředitelem muzea, kterému věnoval řadu | ||
| + | exponátů z vlastních sbírek. Hrál divadlo, byl zdatným turistou | ||
| + | a cyklistou. | ||
| + | |||
| + | V práci ''Letem českým světem'' (1896–98), v ''Soupisech památek'' | ||
| + | ''historických a uměleckých v království Českém od pravěku do'' | ||
| + | ''počátku XIX. století'' (např. pro okres Slánský 1904, Kladenský | ||
| + | 1907, Jáchymovský 1913) a v dalších titulech publikoval své | ||
| + | snímky. D. práci charakterizovalo mimořádně kvalitní řemeslo. | ||
| + | |||
| + | Byl dvakrát ženatý. Z prvního manželství měl 13 dětí, z nichž | ||
| + | zůstaly naživu jen dvě. Syn Josef (1887–1907) chtěl být | ||
| + | malířem, ale zemřel krátce po přijetí na přípravku pražské | ||
| + | AVU, Antonín († 1909) vedl fotografickou filiálku v Plzni, | ||
| + | zahynul při autonehodě. S druhou ženou měl 9 dětí, otce | ||
| + | přežily pouze dvě. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' I. Veverková, F. D., in: Slánský obzor 1–2, 1993, s. 68–69; P. Scheufler, | ||
| + | Fotograf F. D., in: Kladenské noviny 44, 1994, č. 15, s. 5; týž (ed.), Galerie | ||
| + | c. k. fotografů, 2001, s. 146; Z. Tietze, Dlouhá cesta od mlynářského kola | ||
| + | za objektiv fotoaparátu, in: Kladenský deník 8, 1999, č. 100, s. 15; týž, Fotograf | ||
| + | a hudebník F. D., in: Kladenské noviny 46, 1996, č. 27, s. 4; | ||
| + | L. Dobner, O F. D., in: Slánské listy 9, 2001, č. 15, s. 12; týž, Z historie | ||
| + | divadla a divadelnictví ve Slaném a na Slánsku: F. D., in: tamtéž 10, 2002, | ||
| + | č. 9, s. 17. | ||
| + | |||
| + | Jana Brabencová | ||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
Verze z 14. 3. 2017, 12:37
| František DURAS | |
 | |
| Narození | 29.3.1852 |
|---|---|
| Místo narození | Jemníky u Slaného |
| Úmrtí | 21.7.1931 |
| Místo úmrtí | Slaný |
| Povolání |
87- Fotograf 68- Redaktor nebo žurnalista |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=51682 |
DURAS, František, * 29. 3. 1852 Jemníky u Slaného, † 21. 7. 1931 Slaný, fotograf
Narodil se v rodině majitele mlýna, otec se stal později v obci starostou. 1867 ukončil D. studia na české reálce v Praze. Doma se vyučil mlynářskému a sekernickému řemeslu. Poté, co se oženil se schovankou majetného slánského měšťana, usedlost s polnostmi a mlýn pronajal. 1883 se natrvalo usadil ve Slaném, kde v Husově ulici zdědil dům. Tam začal provozovat fotografickou živnost, zaměřil se na portrétní fotografii a dokumentaci proměn obce a okolí. Soustavně sbíral národopisné a historické materiály k dějinám regionu. Jeho fotoateliér od počátku prosperoval, byl mu nejen prostředkem k seberealizaci, ale i k obecně prospěšným cílům. Pořídil na příklad s přítelem F. Velcem, malířem a profesorem kreslení, pro Národopisnou výstavu českoslovanskou (1895) dokumentaci ze širokého okolí Slánska a inicioval zřízení samostatného pavilonu pro tuto oblast. D. snímky otiskly jak oficiální průvodce vydaný u příležitosti výstavy, tak brožura Okres slánský na Národopisné výstavě českoslovanské v Praze roku 1895. V obci založil muzejní a literární spolek Palacký, byl spoluzakladatelem a třicet let kustodem i ředitelem muzea, kterému věnoval řadu exponátů z vlastních sbírek. Hrál divadlo, byl zdatným turistou a cyklistou.
V práci Letem českým světem (1896–98), v Soupisech památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku XIX. století (např. pro okres Slánský 1904, Kladenský 1907, Jáchymovský 1913) a v dalších titulech publikoval své snímky. D. práci charakterizovalo mimořádně kvalitní řemeslo.
Byl dvakrát ženatý. Z prvního manželství měl 13 dětí, z nichž zůstaly naživu jen dvě. Syn Josef (1887–1907) chtěl být malířem, ale zemřel krátce po přijetí na přípravku pražské AVU, Antonín († 1909) vedl fotografickou filiálku v Plzni, zahynul při autonehodě. S druhou ženou měl 9 dětí, otce přežily pouze dvě.
L: I. Veverková, F. D., in: Slánský obzor 1–2, 1993, s. 68–69; P. Scheufler, Fotograf F. D., in: Kladenské noviny 44, 1994, č. 15, s. 5; týž (ed.), Galerie c. k. fotografů, 2001, s. 146; Z. Tietze, Dlouhá cesta od mlynářského kola za objektiv fotoaparátu, in: Kladenský deník 8, 1999, č. 100, s. 15; týž, Fotograf a hudebník F. D., in: Kladenské noviny 46, 1996, č. 27, s. 4; L. Dobner, O F. D., in: Slánské listy 9, 2001, č. 15, s. 12; týž, Z historie divadla a divadelnictví ve Slaném a na Slánsku: F. D., in: tamtéž 10, 2002, č. 9, s. 17.
Jana Brabencová
