Biografický slovník
DURYCH Josef 9.2.1898-5.6.1973
| Josef DURYCH | |
 | |
| Narození | 9.2.1898 |
|---|---|
| Místo narození | Turnov |
| Úmrtí | 5.6.1973 |
| Místo úmrtí | Turnov |
| Povolání |
75- Sochař nebo medailér 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 14, Praha 2011, s. 439-440 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=48227 |
DURYCH, Josef, * 9. 2. 1898 Turnov, † 5. 6. 1973 Turnov, cizelér, sochař, grafik, malíř
Pocházel ze starobylého turnovského rodu brusiče kamenů, děd a otec byli zlatníky. Z rodu pocházeli i Václav Michael Fortunát D. (1735–1802), Václav Josef Věnceslav (1863 až 1897), Jaroslav D. (1886–1962) a Bohuslav D. (1896–1969). D. absolvoval 1917 turnovskou střední šperkařskou školu, studoval na Uměleckoprůmyslové škole v Praze: modelování a uměleckoprůmyslové zpracování kovů u J. Horejce, kreslení a malbu u V. H. Brunnera. Po absolutoriu (1922) D. působil jako dílenský učitel zlatnictví a kreslení na šperkařské škole v Turnově, poté učil kreslení a výtvarnou výchovu na průmyslové škole v Hradci Králové, během války (1939–44) se vrátil do Turnova jako profesor modelování, cizelování a tepání kovů a kreslení. Po válce byl pedagogem na Uměleckoprůmyslové škole v Jablonci nad Nisou, kde zastával 1947 až 1948 funkci ředitele. Z politických důvodů musel odejít a nakonec působil na Střední uměleckoprůmyslové škole sklářské v Železném Brodě.
Jako pedagog i umělec se věnoval zejména cizelérství. Vytvořil řadu tepaných broží, prstenů, náramků z různých kovů, mís, kovových mříží, svícnů, lustrů, odznaků a pamětních desek, které vynikaly formální nápaditostí a kompoziční uměřeností vzhledem k použitému materiálu. Celoživotně byl věren estetice art deco. Získal mnohá ocenění na uměleckých soutěžích domácích i v zahraničí (mj. na Mezinárodní výstavě dekorativního umění v Paříži 1925).
D. se uplatnil i jako malíř, kreslíř a grafik. S výrazným smyslem pro detail se věnoval především technikám akvarelu, tempery a tuše. Byl autorem mnoha osobitých lavírovaných kreseb z okolí Turnova a Českého ráje, malovaných i tištěných plakátů, podnikových značek a exlibris. Zvláště jeho jemné, lineárně kreslené krajinné výseky z Českého ráje patřily spolu s dřevořezbami P. Kotíka, dřevoryty K. Vika a litografiemi L. Veleho k nejlepším výtvarným zpodobením Českého ráje ve 20. století. Jeho tónované kresby zvýrazňovaly hlavní krajinný motiv, v zadním světlém prostoru pak lineárně dotvářely další krajinné výseky. Kresbami vyzdobil i alba k poctě J. Pekaře a J. V. Šimáka. V malbě temperou i akvarelem ztvárňoval náboženská témata (Madona s děťátkem, Maria, Svatý biskup Mikuláš), figurální kompozice i kytice.
V užitém umění byl autorem četných diplomů a návrhů, např. na sokolské prapory v Proseči pod Ještědem a v Liberci. Stal se zakládajícím členem výtvarné organizace Turnovské dílo (1926), jejíchž výstav se pravidelně zúčastňoval. Umělcova výtvarná tvorba šperkařská, malířská i grafická je rozptýlena ve Střední uměleckoprůmyslové škole a Muzeu Českého ráje v Turnově a u soukromých sběratelů.
L: Toman 1, s. 182; SČSVU 2, s. 139; NEČVUD, s. 182–183; Liberecká unie výtvarných umělců, 1994, passim; Zemřel J. D., in: Lidová demokracie, 22. 6. 1973, s. 6; V. Mikolášek, Zapomenutý umělec J. D., in: Pojizerské listy 17. 7. 1991, s. 5; J. Petrušková, Nový turnovský pantheon, 2003, nestr.; 125 let Střední uměleckoprůmyslové školy a Vyšší odborné školy v Turnově. Almanach 1884–2009, 2009, s. 9, 49.
P: Muzeum Českého ráje v Turnově, osobní fond Karel Kinský, 2 s. strojopisu o J. D.
Vlastislav Hnízdo, Martin Kučera
