Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky DUSCHAK Moritz 14.11.1815-21.7.1890

{{Infobox - osoba
| jméno = Moritz DUSCHAK
| obrázek = No male portrait.png
| velikost obrázku = 
| popisek obrázku = 
| rodné jméno = 
| datum narození = 14.11.1815
| místo narození = Třešť u Jihlavy
| datum úmrtí = 21.7.1890
| místo úmrtí = Vídeň (Rakousko)
| příčina úmrtí = 
| místo odpočinku = 
| bydliště = 
| národnost = 
| jiná jména = 
| viz = 
| znám jako = 
| vzdělání = 
| alma mater = 
| zaměstnavatel = 
| povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel<br />54- Etnograf<br />
| titul = 
| ocenění = 
| výška = 
| váha = 
| období = 
| předchůdce = 
| následovník = 
| politická strana =
| vyznání = 
| manžel = 
| partner = 
| děti = 
| rodiče = 
| příbuzní = 
| poznámky = 
| web = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 14, Praha 2011, s. 441-442
}}

'''DUSCHAK, Moritz''' ''(též Mordechai), * 14. 11. 1815 Třešť u Jihlavy, † 21. 7. 1890 Vídeň (Rakousko), rabín, spisovatel''

Tradiční studium absolvoval nejprve v ortodoxní židovské
škole (chederu), ve 13 letech odešel do Třebíče, tam dva roky
studoval u rabína Joachima Pollaka, a poté do Prešpurku, kde
s úmyslem stát se sám rabínem pokračoval v talmudické akademii (ješivě) zakladatele východního neortodoxního hnutí
Moše Schreibera (známého jako Chatam Sofer). Podmínkou
ustanovení rabínem bylo tehdy absolutorium filozofických
studií, proto se D. zapsal na pražskou univerzitu, kde 1842
promoval. Rabínský úřad nejprve krátce zastával v Habrech
u Golčova Jeníkova v Čechách, odkud 1846 odešel do
moravského Úsova, kde působil jako rabín až do 1856. Poté
byl povolán do Kyjova, současně i vyučoval náboženství a byl
členem okresní školní rady. Zavedl tam kázání v německém
jazyce. 1877 přijal v Krakově místo kazatele a profesora
náboženství na středních školách. 1888 byl penzionován
a odešel do Vídně, kde žil až do smrti. Publikoval řadu prací,
v nichž se zabýval především biblicko-talmudickými tématy,
ale i další židovskou problematikou. Psal německy a hebrejsky.
Spolupracoval s řadou židovských časopisů, např. s ''Ha-nešer'',
''Ha-Magid'', ''Ben Chananja'' nebo ''Literaturblatt des Orients''.

'''D:''' Umriss des biblisch-talmudischen Synagogenrechts, 1853; Das mosaisch-
talmudische Eherecht, Wien 1864; Geschichte und Darstellung des
jüdischen Cultus, Mannheim 1866; Das mosaisch-talmudische Strafrecht, Wien 1869; Zur Botanik des Talmud, Pest 1870; Schulgesetzgebung und
Methodik der alten Israeliten, Wien 1872; Die biblisch-talmudische Glaubenslehre,
Wien 1873; Die Moral der Evangelien und des Talmud, 1878;
Jerušalajim ha-bnuja, 1880; Tor Ester, Mittel gegen die falschen Blutbeschuldigungen, Krakau 1883.

'''L:''' Encyclopaedia Judaica 6, Berlin 1930, s. 137–138 (2. vyd., Detroit
2007, s. 66); Wininger 2, s. 87; Heller 3, s. 25–26; H. Gold (ed.), Die Juden
und Judengemeinden Mährens in Vergangenheit und Gegenwart,
1929, s. 340–341 (Geschichte der Juden in Mährisch Aussee. Bearbeitet
von O. Kwasnik-Rabinowicz, Brünn); G. Kressel, Leksikon ha-Sifrut ha-
Ivrit ba-Dorot ha-Acharonim 1, Merchavja 1965, s. 546.

Bedřich Nosek

[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]]
[[Kategorie:54- Etnograf]]
[[Kategorie:1815]]
[[Kategorie:Třešť]]
[[Kategorie:1890]]
[[Kategorie:Vídeň]]