Verze z 6. 11. 2019, 19:33, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

DUSCHAK Moritz 14.11.1815-21.7.1890

Z Personal
Moritz DUSCHAK
Narození 14.11.1815
Místo narození Třešť u Jihlavy
Úmrtí 21.7.1890
Místo úmrtí Vídeň (Rakousko)
Povolání 49- Náboženský nebo církevní činitel
54- Etnograf
Citace Biografický slovník českých zemí 14, Praha 2011, s. 441-442
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=137787

DUSCHAK, Moritz (též Mordechai), * 14. 11. 1815 Třešť u Jihlavy, † 21. 7. 1890 Vídeň (Rakousko), rabín, spisovatel

Tradiční studium absolvoval nejprve v ortodoxní židovské škole (chederu), ve 13 letech odešel do Třebíče, tam dva roky studoval u rabína Joachima Pollaka, a poté do Prešpurku, kde s úmyslem stát se sám rabínem pokračoval v talmudické akademii (ješivě) zakladatele východního neortodoxního hnutí Moše Schreibera (známého jako Chatam Sofer). Podmínkou ustanovení rabínem bylo tehdy absolutorium filozofických studií, proto se D. zapsal na pražskou univerzitu, kde 1842 promoval. Rabínský úřad nejprve krátce zastával v Habrech u Golčova Jeníkova v Čechách, odkud 1846 odešel do moravského Úsova, kde působil jako rabín až do 1856. Poté byl povolán do Kyjova, současně i vyučoval náboženství a byl členem okresní školní rady. Zavedl tam kázání v německém jazyce. 1877 přijal v Krakově místo kazatele a profesora náboženství na středních školách. 1888 byl penzionován a odešel do Vídně, kde žil až do smrti. Publikoval řadu prací, v nichž se zabýval především biblicko-talmudickými tématy, ale i další židovskou problematikou. Psal německy a hebrejsky. Spolupracoval s řadou židovských časopisů, např. s Ha-nešer, Ha-Magid, Ben Chananja nebo Literaturblatt des Orients.

D: Umriss des biblisch-talmudischen Synagogenrechts, 1853; Das mosaisch- talmudische Eherecht, Wien 1864; Geschichte und Darstellung des jüdischen Cultus, Mannheim 1866; Das mosaisch-talmudische Strafrecht, Wien 1869; Zur Botanik des Talmud, Pest 1870; Schulgesetzgebung und Methodik der alten Israeliten, Wien 1872; Die biblisch-talmudische Glaubenslehre, Wien 1873; Die Moral der Evangelien und des Talmud, 1878; Jerušalajim ha-bnuja, 1880; Tor Ester, Mittel gegen die falschen Blutbeschuldigungen, Krakau 1883.

L: Encyclopaedia Judaica 6, Berlin 1930, s. 137–138 (2. vyd., Detroit 2007, s. 66); Wininger 2, s. 87; Heller 3, s. 25–26; H. Gold (ed.), Die Juden und Judengemeinden Mährens in Vergangenheit und Gegenwart, 1929, s. 340–341 (Geschichte der Juden in Mährisch Aussee. Bearbeitet von O. Kwasnik-Rabinowicz, Brünn); G. Kressel, Leksikon ha-Sifrut ha- Ivrit ba-Dorot ha-Acharonim 1, Merchavja 1965, s. 546.

Bedřich Nosek