Verze z 24. 3. 2017, 18:46, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

DUSCHEK Stephan 5.4.1895-17.12.1956

Z Personal
Stephan DUSCHEK
Narození 5.4.1895
Místo narození Nová Bystřice u Jindřichova Hradce
Úmrtí 17.12.1956
Místo úmrtí Linec (Rakousko)
Povolání 23- Lesník nebo myslivec

DUSCHEK, Stephan (též Štěpán), * 5. 4. 1895 Nová Bystřice u Jindřichova Hradce, † 17. 12. 1956 Linec (Rakousko), lesník, odborný spisovatel

Byl synem barvíře. 1914 maturoval na německém státním gymnáziu v Českých Budějovicích. Za první světové války sloužil na frontě zprvu u polního dělostřeleckého pluku č. 24, pak jako poručík a velitel baterie pluku horského dělostřelectva č. 5. Získal několik vyznamenání. Po válce studoval na lesnickém odboru VŠZ ve Vídni (Hochschule für Bodenkultur, 1921 ing.). Současně si zapsal několik předmětů na Vysoké škole obchodní. Naučil se i česky, anglicky, francouzsky a italsky. 1923 byl přijat do schwarzenberských služeb za lesního asistenta v Hluboké nad Vltavou. Několik měsíců praktikoval v dřevařských podnicích ve Vídni. Na tamní VŠZ byl 1923 promován doktorem zemědělských věd. Po krátké službě na polesí byl přeložen k hospodářské úpravě lesů v Hluboké a od 1929 vedl taxaci schwarzenberských lesů. 1931 složil zkoušku a získal úřední autorizaci civilního inženýra pro lesnictví. 1935 byl povýšen na lesmistra a pracoval jako přednosta lesního ředitelství v Hluboké, od 1938 byl ústředním lesním ředitelem schwarzenberských domén a velkostatků. Řešil hospodářské těžkosti, poněvadž pohraničí postihla dvojí mobilizace československé armády, zábor wehrmachtem, došlo k odstoupení Sudet k třetí říši a vyhlášení protektorátu. Nakonec byl nucen spolupracovat jako centrální ředitel schwarzenberských majetků s nacistickým vnuceným správcem F. Hessem. Byl i posledním předsedou starobylé německo-české Bratrské nemocenské pokladny myslivců a lesních úředníků v Hluboké nad Vltavou, již musil 1942 z příkazu říšského protektora rozpustit. Po zřízení nové ústřední správy pracoval do konce války v Českém Krumlově. Odtud v květnu 1945 uprchl s manželkou do Lince-Wilheringu, kde dožil.

V Rakousku působil jako ústřední lesní ředitel schwarzenberských majetků, k tomu jako lesní ředitel dřevařského odboru Agrární komory Horního Rakouska a v několika profesních sdruženích. Dále přijal členství v rakouských delegacích na poválečných lesnických a dřevařských sympoziích v Paříži, Římě, Washingtonu, Ženevě, Luzernu a ve švýcarském Waggie. D. otiskoval články např. v Sudetendeutsche Forst- und Jagdzeitung (1924–37), Wiener allgemeine Forst- und Jagdzeitung (1931–32), Lesnické práci (1931, 1933), Tradici (1934, 1936, 1938), Schwarzenbergisches Jahrbuch (1935, 1938, 1950, 1953), Österreichische Forst- und Holzwirtschaft (1947, 1950, 1952–53), Österreichische Vierteljahresschrift für Forstwesen (1951, 1953, 1955–56) a Holz-Kurier (Vídeň, 1952, 1956).

D: M. Schwarz (=A. Nikendey), Berühmte schwarzenbergische Forstleute, Murau 1985, s. 222–230 (kde soupis díla a literatury); výběr: Cíle a důsledky zákona o ochraně lesů, in: Dobové spisky Československé Matice lesnické 1/1933, č. 1–4, s. 24–47; Osmdesát let lesní zařizovací kanceláře knížete ze Schwarzenberku, in: Lesnická práce 12, 1933, s. 123–126; Versuch einer Wirtschaftsgeschichte der Schwarzenberg’schen Forste, in: Schwarzenbergisches Jahrbuch 29, 1950, s. 64–265.

L: nekrology: Österreichische Vierteljahresschrift für Forstwesen 98, 1957, č. 1, s. 45–49; Holz-Kurier 12, 1957, č. 1, s. 9; tamtéž, č. 2, s. 4–5; Allgemeine Forstzeitschrift (München) 12, 1957, č. 6, s. 76; Forstarchiv 28, 1957, č. 4, s. 82–83; Allgemeine Forstzeitung, (Wien) 1957, s. 22–23; Internationaler Holzmarkt, (Wien) 1957, č. 1, s. 12; Oberösterreichischer Volkskalender 1958, Linz 1957, s. 50; L. Skala, Naši předchůdci. Biografický slovník českého zemědělství a venkova 1, 1993, s. 92.

Gustav Novotný