DUSL Karel 29.5.1884-30.11.1948: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 6: Řádka 6:
 
| datum úmrtí = 30.11.1948
 
| datum úmrtí = 30.11.1948
 
| místo úmrtí = Bratislava (Slovensko)
 
| místo úmrtí = Bratislava (Slovensko)
| povolání = 1- Matematik
+
| povolání = 1- Matematik<br />61- Pedagog
61- Pedagog
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 14, Praha 2011, s. 444
 
}}
 
}}
 
'''DUSL, Karel''', ''* 29. 5. 1884 Beroun, † 30. 11. 1948 Bratislava (Slovensko), matematik, pedagog''
 
'''DUSL, Karel''', ''* 29. 5. 1884 Beroun, † 30. 11. 1948 Bratislava (Slovensko), matematik, pedagog''

Aktuální verze z 6. 11. 2019, 18:35

Karel DUSL
Narození 29.5.1884
Místo narození Beroun
Úmrtí 30.11.1948
Místo úmrtí Bratislava (Slovensko)
Povolání 1- Matematik
61- Pedagog
Citace Biografický slovník českých zemí 14, Praha 2011, s. 444
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46020

DUSL, Karel, * 29. 5. 1884 Beroun, † 30. 11. 1948 Bratislava (Slovensko), matematik, pedagog

Syn podnikatele a mecenáše a amatérského paleontologa Martina D., který podle návrhu A. Wiehla dal 1889–90 v Berouně postavit jednu z nezajímavějších rodinných vil, dnes sídlo městské galerie. Po maturitě na reálném gymnáziu v Rakovníku studoval D. 1902–04 strojní inženýrství na ČVŠT v Praze, 1904–06 učitelskou aprobaci matematika a fyzika na UK v Praze, současně 1905–06 i v Paříži. 1907 obhájil doktorát technických věd, 1919 se habilitoval pro vyšší matematiku, 1931 byl jmenován na ČVUT mimořádným a 1936 řádným profesorem. 1908 učil na pražském reálném gymnáziu, 1909 v Třeboni, 1909–12 v Českých Budějovicích, 1912–13 v Sušici, 1913–31 opět v Českých Budějovicích, zároveň od 1919 přednášel jako soukromý docent na ČVUT a učil na pražských gymnáziích. 1931–39 jako vysokoškolský profesor přednášel na ČVUT matematické disciplíny. 1935/36 zastával funkci děkana Vysoké školy speciálních nauk, od 1941 byl členem zkušební komise pro odborné učitele na měšťanských školách. Od 1945 odešel na vlastní žádost ze zdravotních důvodů do penze, odstěhoval se do Bratislavy, kde znovu 1947/48 přednášel na Přírodovědecké fakultě Slovenské univerzity. Vedle pedagogické práce se věnoval vědeckovýzkumné činnosti, především speciálním funkcím (théta, Hermitovy, Prymovy, Mathieuovy funkce), algebraickým funkcím, vektorovému počtu a aplikaci matematiky v diferenciální geometrii a geodézii. Napsal několik monografií a vysokoškolských učebnic základů vyšší matematiky, vektorového počtu, vybraných statí matematické analýzy, funkcí komplexní proměnné a z dalších oblastí matematiky. Publikoval studie v odborných časopisech a sbornících Časopis pro pěstování matematiky a fysiky, Rozpravy ČAVU, Strojnický obzor, Technický obzor, Zeměměřický věstník ad. Výsledky vědecké práce prezentoval na mezinárodních matematických kongresech ve Štrasburku (1920), Boloni (1928), Varšavě (1929), v Curychu (1932), Oslu (1936) a na astronomickém sympoziu ve Stockholmu (1938). V letech 1927 a 1938 absolvoval přednáškové pobyty ve francouzském Lille. Byl členem ČAVU, stal se nositelem francouzského řádu Čestné legie.

D: monografie a učebnice: Úvod do nauky o thetafunkcích, 1919; Úvod do vektorového počtu, 1923; O algebraických rovnicích a nižších funkcích transcendentních, 1926; Konstrukce funkcí Mathieuových na základě diferenciální rovnice Laméovy, 1933; Vybrané části z analyse, 1934; Diferenciální geometrie pro posluchače zeměměřičského inženýrství, 1935; Základy vyšší matematiky, 1937; Přehled teorie funkcí jedné komplexní proměnné, 1941; studie: O důkazu obecné věty Riemann-Rochovy se stanoviska theorie funkční, in: Rozpravy ČAVU (třída 2) 30, 1921, č. 50, s. 1–4; O větě Riemann-Rochově pro funkce Prymovy, in: tamtéž 32, 1923, č. 27, s. 1–6; O některých lineárních závislostech z theorie funkcí theta, in: tamtéž 34, 1925, č. 11, s. 1–14; O vektorových výrazech pro součtové vzorce eliptických funkcí, in: Časopis pro pěstování matematiky a fysiky 54, 1925, s. 18–26; K teorii exponenciální funkce xx, in: tamtéž, s. 214–225; O počtu funkcí Prymových, in: tamtéž 57, 1928, s. 236–241; Sur les tenseurs et les vecteurs imaginaires, in: L’enseignement mathématique, Genève 1928.

L: nekrolog: O. Borůvka, in: Naše věda 27, 1950, č. 3–4, s. 117–118; O. Dolan, Univerzita Komenského, Bratislava 1968, s. 133; Päťdesiat rokov Prírodovedeckej fakulty Univerzity Komenského, Bratislava 1992, s. 24; J. Mlynárik, Českí profesori na Slovensku 1, Bratislava 1994, s. 243; Matematici, fyzici a astronómovia na Slovensku 2, Bratislava 1999, s. 39–40; OSND 2/1, s. 303; SBS 1, s. 531.

Ľudmila Ďuranová