DVOŘÁČEK Jan 12.11.1887-22.7.1956

Z Personal
Jan DVOŘÁČEK
Narození 12.11.1887
Místo narození Letovice u Blanska
Úmrtí 22.7.1956
Místo úmrtí ve vlaku na cestě z Moskvy do Kyjeva (Rusko)
Povolání 19- Ekonom nebo statistik
Citace Biografický slovník českých zemí 14, Praha 2011, s. 461-462
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46060

DVOŘÁČEK, Jan, * 12. 11. 1887 Letovice u Blanska, † 22. 7. 1956 ve vlaku na cestě z Moskvy do Kyjeva (Rusko), národohospodář

Bratr pedagoga Josefa D. (1893–1948). Absolvoval české reálné gymnázium a strojní inženýrství na technice v Praze, tam mj. poslouchal i národní hospodářství. Tehdy se stal členem mladočeské strany. Patřil k mladé státoprávně radikální skupině uvnitř mlado české strany, která se soustředila kolem F. Síse. V létě 1914 narukoval z brněnské Zbrojovky, kde byl zaměstnán, do Puly jako námořní inženýr. Nedlouho poté, co na podzim 1914 Sís zorganizoval odbojovou skupinu, získal D. jako informátora. Situačními relacemi se zprvu podílel na zprávách pro redaktora V. Síse v Sofii. V lednu 1916 se stal spojkou tajného výboru Maffie v jedné z největších muničních továren monarchie v dolnorakouském Wöllersdorfu, kam byl na podzim 1915 přeložen. Zajistil kontakty s kolegy v Plzni a Brně a vypracovával podrobné zprávy o válečné výrobě v Předlitavsku. Zprávy předával buď F. Sísovi, nebo sochaři J. Čapkovi, J. Hajšmanovi a B. Štěpánkovi. Od ledna 1917 do října 1918, kdy byl demobilizován, vypracoval jako důvěrník Maffie vlastní zpravodajský materiál o válečné výrobě a pravděpodobných poměrech na frontě, během září až listopadu 1918 odeslal do Paříže konvolut o výrobě válečného plynu a přípravě plynové války. Od května 1917 byl členem výkonného výboru mladočeské, od února 1918 státoprávně demokratické a od jara 1919 národně demokratické strany. Po vzniku ČSR zastupoval přednostu Kontrolního a kompenzačního úřadu pro mezinárodní obchod, 1919 byl jeho přednostou. 1920 nastoupil na ministerstvo zahraničí: 1920–22 legační rada ministerstva přidělený Úřadu pro mezinárodní obchod jako přednosta slovanské skupiny, 1922–25 zplnomocněný ministr pro sjednávání obchodních smluv a přednosta národohospodářské sekce ministerstva. V druhé vládě A. Švehly 1925–26 obsadil resort průmyslu, obchodu a živností a byl poslancem Národního shromáždění, na podzim 1926 se vzdal mandátu a nastoupil do Živnostenské banky. 1926–36 pracoval jako ředitel jejího průmyslového oddělení, 1936–38 jako náměstek vrchního ředitele a 1938–45 jako vrchní ředitel. Byl odpůrcem J. Preisse a jeho orientace na Německo, zastával se Benešovy zahraniční politiky. Vstoupil do Společnosti pro hospodářské a kulturní sblížení s novým Ruskem a po 1945 spoluzakládal Svaz československo-sovětského přátelství. Vybudoval rozsáhlou síť obchodních smluv meziválečné ČSR s dalšími státy na základě nejvyšších výhod. Byl mj. autorem monografií Rakousko a jeho hospodářská budoucnost (s A. Baschem, 1924), Československo a jeho obchodně politické problémy (1932) a hlavním redaktorem třísvazkového kompendia Obchodní smlouvy mezistátní (1925).

L: OSND 2/1, s. 310; M. Paulová, Tajný výbor Maffie a spolupráce s Jihoslovany 1916–1918, 1968, passim; J. Galandauer a kol., Slovník prvního československého odboje 1914–1918, 1995, s. 37; Kolář Elity, s. 47; Tomeš 1, s. 272.

P: ANM Praha, část relací z 1. světové války ve fondu Maffie.

Martin Kučera